Novou továrnu chce na severu Čech postavit belgická společnost Recticel, která automobilkám dodává výplně do autosedadel a některé díly do interiérů aut.
Firma si nyní pro novou továrnu, kde zaměstná na 450 lidí, vybírá průmyslovou zónu. A ve hře jsou tak zóny Triangle u Žatce a Joseph v Havrani u Mostu.
Triangle, nebo Joseph?
Větší šance má zóna Triangle. Podle oznámení firmy je totiž zóna u Žatce vhodnější z ekologického a ekonomického hlediska, obě zóny jsou srovnatelné z hlediska sociálního.
Belgická firma, která zaměstnává po celém světě celkem na dvanáct tisíc lidí, v Česku působí od roku 1996, a to v Mladé Boleslavi. Tam v roce 2002 postavila továrnu, investovala do ní téměř čtyři sta milionů a získala také investiční pobídky od státu.
Joseph vs Trinagle
- V zóně Joseph, která je první rozvojovou plochou Mostu na zelené louce, zatím působí jen mexický producent hliníkových hlav a bloků do automobilových motorů Nemak. Výrobu zahájil na podzim 2003, investice do závodu činila okolo dvou miliard korun. Firma chce vyrábět 1,6 milionu hlav ročně a zaměstnat 530 lidí.
- V další fázi by Nemak měl investovat sedm miliard korun a při rozšíření produkce o bloky motorů vytvořit celkem 1370 pracovních míst.
- Rozvoj zóny ohrožovalo přes 200 žalob zaměřených právě proti investici Nemaku. Společně s Ekologickým právním servisem je podal sedlák Jan Rajter, jehož pozemky se zónou Joseph sousedí.
- Mostečtí zastupitelé koncem září rozhodli o vykoupení Rajterových pozemků za 260 milionů korun, většinu peněz poskytl stát. Sedlák se svými právníky se zase zavázal ke stažení všech žalob.
- Most s pomocí státu už v zóně investoval od roku 2001 téměř 271 milionů korun, dalších 127 milionů korun si vyžádá vybudování nové transformační stanice. Práce začaly v květnu, termín dokončení stavby je prosinec 2007.
- Žatecká zóna Triangle o rozloze 360 hektarů patří společně se severomoravskými Nošovicemi a západočeským Chebem ke strategickým průmyslovým zónám.
- Ústecký kraj společně se státem vydá na její přípravu 1,6 miliardy korun. Sanační práce a likvidace nepotřebných budov v zóně si vyžádaly už dříve 580 milionů korun.
Mezi odběratele firmy patří i mladoboleslavská Škoda Auto. "Navrhovaný záměr úzce souvisí s výrobou automobilových dílů nejen v Mladé Boleslavi, ale především s produkcí závodů ve Spolkové republice Německo - Mercedes, BMW," uvedla firma v oznámení zaslaném úřadům.
Rectitel není první firma, která se rozhoduje mezi průmyslovými zónami Triangle a Joseph vzdálených od sebe jenom pět kilometrů.
Podobně jako belgická společnost se rozhoduje mezi těmito zónami i další investor, firma Elbel, která je dceřinou firmou italského producenta elektrospotřebičů Candy Elettrodomestici.
Firma chce v Česku zaměstnat při výrobě praček a sušiček přes tisíc lidí a už před časem uvedla, že chce továrnu postavit v zóně Joseph. A mostečtí zastupitelé už schválili prodej dvaceti hektarů pozemků Elbelu za asi 50 milionů korun.
Elbel ale nyní vyjednává také o možnosti továrnu postavit v zóně Triangle.
Klesá nezaměstnanost
Investoři tak přispívají k poklesu nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, kde je nejvíce lidí bez práce v celé zemi.
V Ústeckém kraji v listopadu klesla míra nezaměstnanosti o 0,2 procentního bodu na 13,2 procenta.
Nejvyšší nezaměstnanost zůstává v rámci kraje i republiky právě na Mostecku. V uplynulém měsíci dosáhla 19,1 procenta, práci v regionu hledalo přes 12 tisíc mužů a žen v produktivním věku.
V zóně Triangle, která leží na rozhraní Mostecka, Lounska a Chomutovska s asi 30 tisíci nezaměstnanými, už stavějí výrobní haly japonští producenti LCD displejů a barevných televizorů, firmy IPS Alpha a Hitachi. Každá investuje kolem 2,6 miliardy korun, postupně zaměstnají celkem až 4000 lidí.
Automobilový průmysl přitom táhne i nadále ekonomiku v celé zemi. Svoji výrobu v Česku rozšiřují i další firmy z tohoto oboru.
Francouzský producent automobilových součástek Faurecia spustí na začátku příštího roku výrobu už ve svém třetím závodě v Písku. Firma Faurecia Components v něm bude vyrábět rámy automobilových sedadel.
"Do trojice závodů v Písku Faurecia vložila více než dvě miliardy korun. Našli jsme tu silné zázemí, které dovolí společnost rozvíjet v souladu s naší globální obchodní politikou," uvedl ředitel Faurecia Components Hans Joachim Bernien.
