Z toho zhruba 20 miliard korun půjde na výstavbu nových větrných elektráren.

Podle Edvarda Sequense, energetického konzultanta sdružení Calla, se ukazuje, že i takové elektrárenské molochy, jako je ČEZ, nemohou lpět jen na  fosilních a jaderných zdrojích z minulého století. "Bez orientace na moderní, čisté zdroje využívající energii slunce, větru, vody či biomasy by jim beznadějně ujel vlak," říká Sequens.

Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace, že tozas tak závratná částka nen.. "Je třeba si uvědomit, že ve stejném období hodlá ČEZ v Severních Čechách obnovit většinu svých tepelných elektráren a dokonce postavit nové," říká Rovenský.

"Celkové předpokládané investice do těchto projektů jen v letech 2010 - 2017 ČEZ odhaduje na 130 - 140 miliard korun. Ve stejném období údajně zamýšlí na obnovitelné zdroje vynaložit 15 miliard, tedy pouhých 11 procent plánovaných investic do tepelných elektráren, kvůli kterým bude pokračovat devastace severočeské krajiny povrchovou těžbou uhlí," dodavá Rovenský.

Jiří Gavora z poradenské společnosti ENA, která se zabývá energetickým trhem, vidí v rozhodnutí ČEZ velkou změnu ve strategii ČEZ. "ČEZ již má několik větrných elektráren, ale do této chvíle se jednalo spíše o experiment," řekl Aktuálně.cz Gavor.

Společnost ČEZ zvýšila v minulém roce výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů zhruba o pětinu na 1,449 terawatthodiny (TWh). Na růstu se nejvíce podílely vodní elektrárny.

Výraznější meziroční pokles naopak zaznamenala produkce ze spalování biomasy, nižší byla i výroba elektřiny ve větrných a slunečních elektrárnách. Na produkci firmy se obnovitelné zdroje podílejí zhruba dvěma procenty.

Skupina ČEZ plánuje v příštích letech využívání obnovitelných zdrojů rozšířit. Dceřiná společnost ČEZ Obnovitelné zdroje nyní vyhodnocuje řadu projektů, které se týkají především využití malých vodních elektráren a energie větru.

"Nečekejmne ale, že využití obnovitelných zdrojů zlevní cenu energie. Náklady při takovéto výrobě jsou dvakrát až třikrát vyšší," upozornil Gavor.

ČEZ hodlá investovat do větrných eletráren 20 miliard, což představuje zhruba cenu půl bloku jaderné elektrárny Temelín.

"Čím více se ale do větrné energie investuje, tím více se musí dát peněz do záložních zdrojů, pokud by došlo k výpadkům," dodal Gavor

"Problém vidím v zajištění rovného nediskriminačního přístupu všech investorů větrných elektráren k distribuční síti, když ČEZ je sám vlastníkem většiny z regionálních distributorů elektřiny v České republice," uvedl Sequens.

"Z pohledu životního prostředí a přechodu k ekonomice opřené o obnovitelné zdroje místo jádra a uhlí je jedno, jestli se k takovým investicím přikloní ČEZ, či kdokoli jiný," myslí si Martin Bursík, předseda Strany zelných, která má ochranu životního prostředí jako svoji programovou prioritu.

"Zákon o využití obnovitelných zdrojů vytváří dobré prostředí pro jakýkoli subjekt, který chce takový zdroj využívat. Mám však obavu, zda investice dvaceti miliard do větrných elektráren nebude pro ČEZ příliš velké sousto. Já osobně bych spíš prosazoval využití biomasy, vodních elektráren na dolních tocích, či termální energie, která má velkou budoucnost," dodává Bursík.

"Investice firmy ČEZ nijak výrazně neovlivní českou energetiku. Jde o první, ale zcela nedostačující krok správným směrem," míní Rovenský.

Loni: rekordní zisk

Energetické společnosti ČEZ loni podle předběžných nekonsolidovaných výsledků vzrostl čistý zisk o 70 procent na rekordních 17,6 miliardy korun.

ČEZ tak byl loni nejziskovějším podnikem v České republice. Analytici odhadovali loňský zisk ČEZ na 16,4 až 19,2 miliardy korun.

Provozní výnosy ČEZ se v loňském roce zvýšily o 8,7 procenta na 67,6 miliardy korun, z toho tržby za elektřinu obnášely 65,2 miliardy korun. Provozní náklady ČEZ loni činily 48 miliard korun a byly meziročně zhruba o 1,3 miliardy korun nižší.

Náklady ČEZ loni příznivě ovlivnily započtené výnosy z prodeje emisních povolenek, které obnášely zhruba miliardu korun.

Na konci loňského roku skupina zaměstnávala bezmála třicet tisíc pracovníků, což bylo ve srovnání s rokem 2004 o sedm tisíc více. Skupina ČEZ měla loni v České republice 3,4 milionu koncových zákazníků, v Bulharsku jich bylo 1,9 milionu a v Rumunsku 1,3 milionu.