V prvním čtvrtletí letošního roku klesl HDP podle revidovaných dat meziročně o 2,5 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta.
Příjmy i spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí výrazně stouply. Reálné příjmy obyvatelstva vzrostly proti předchozímu čtvrtletí o 3,9 procenta, což je nejvyšší mezičtvrtletní růst v historii měření, uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Doplnil, že rozvolnění protiepidemických opatření pak vedlo k mezičtvrtletnímu růstu spotřebních výdajů na obyvatele o 4,8 procenta. V meziročním srovnání byly příjmy domácností na obyvatele vyšší o 6,4 procenta a reálná spotřeba domácností o 8,6 procenta vyšší.
Míra úspor domácností dosáhla ve sledovaném kvartále podle statistiků 21,3 procenta. "I přes vysoké tempo růstů spotřebních výdajů dosáhla míra úspor domácností vysokých hodnot," konstatoval Kermiet. Nicméně proti prvním třem měsícům roku byly úspory domácností nižší o 3,2 procentního bodu a proti loňskému druhému čtvrtletí o 2,1 bodu nižší.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v 2. čtvrtletí 38.890 Kč. Oproti předchozímu čtvrtletí tak reálně stoupl o 3,9 procenta a meziročně o 10,1 procenta.
Nefinančním podnikům zisk mezičtvrtletně klesl, stouply ale jejich investice. Míra zisku uvedených podniků dosáhla 46,4 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu méně než v prvním čtvrtletí, ale o tři body více než před rokem. M
zdové náklady nefinančním podnikům meziročně vzrostly o 9,7 procenta. Míra jejich investic pak proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,1 procentní bodu na 26,6 procenta, meziročně byla ale nižší o 3,3 bodu. Statistici v této souvislosti upozornili, že meziroční indexy do značné míry ovlivnila nízká srovnávací základna.
