Praha - Většina Čechů euro jako domácí měnu nechce, ale jeho používání, třeba při cestách do zahraničí, se nebrání. Podle výsledků červnového průzkumu České bankovní asociace se na cesty do zemí mimo eurozónu a USA raději vybaví eurem (57 procent) než dolarem (26 procent), případně obojím (17 procent).
Na eura si koruny Češi raději mění ještě před odjezdem ve směnárnách (48 procent) či v bance (31 procent), málokdo spoléhá na místní směnárny či banky či výběr z bankomatů. Před výměnou lidé bedlivě sledují kurz eura ke koruně a peníze si mění podle toho, kdy kurz považují za nejvýhodnější. Pokud jim však po návratu domů nějaká hotovost zbude, většinou (77 procent) si ji schovají pro některou další cestu.
"Může to souviset s poplatky za směnu, ale také se v tom odráží skutečnost, že nemalá část Čechů považuje euro za stabilní měnu, a to i navzdory nedávné finanční krizi," uvedl analytik asociace Miroslav Zámečník. Podle průzkumu věří ve stabilitu eura téměř polovina dotázaných.
Pokud však jde o úspory, nemůže euro koruně konkurovat. Více než čtyři pětiny střadatelů spoří v korunách. A pokud jde eurové půjčky domácnostem, ty se téměř v Česku nevyskytují. "Svědčí to o důvěře, kterou naše národní měna má, a o její stabilitě. Navíc úrokové sazby u korunových hypoték jsou pro klienty výhodné, podotkl Zámečník.
Podniky využívají proti domácnostem euro více. Zatímco domácnosti drží na účtech v eurech pouze dvě až tři procenta úspor, v případě podniků je to až pětina. Podíl eurových úvěrů podnikům se v posledních deseti letech pohyboval od 18 do 28 procent. Přijetí úvěru v eurech je logické řešení pro firemní sféru s inkasem v eurech a s investicemi z dovozu z eurozóny.
Neznamená to ale, že by přijetí eura mělo mezi podniky větší podporu. Podle posledního šetření Hospodářské komory tři čtvrtiny firem nejsou přesvědčeny, že otázka přijetí eura v ČR je aktuální, či na tuto otázku nemají názor. "Podniky si nepřejí, aby vláda hned zkraje svého mandátu stanovila pevný budoucí termín pro jeho přijetí. Výsledky jsou přitom podobné bez ohledu na velikost firmy s výši jejího obratu," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.
Přijetí eura by se v současnosti mohlo negativně dotknout především malých firem a drobných podnikatelů. "Podnikatelé nejsou výhradně jen exportéři a pro celou řadu zejména mikro a malých podniků by znamenal přechod na euro jen čisté náklady, třeba v souvislosti se změnou účtu či banky, s úpravami v účetnictví, v dokumentech nebo ve smlouvách," dodal Dlouhý.
Česká republika by podle Dlouhého neměla mít problém se splněním kritérií pro přijetí eura a vykazuje vyšší stupeň přiblížení k jádru měnové unie než v případě řady periferních zemí, které již v eurozóně jsou. "Osobně se domnívám, že v případě Česka může být účinek převzetí eura pozitivní, pokud ovšem nenastane nová eurokrize," uzavřel Dlouhý.
