Evropská komise chce vyčlenit přes dvě miliardy eur zemím, které se snaží o přijetí společné měny

ČTK ČTK
31. 5. 2018 14:17
Nástroj má být součástí Programu na podporu strukturálních reforem, s celkovým sedmiletým rozpočtem ve výši 25 miliard eur (přes 645 miliard korun).
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel - Celkem 2,16 miliardy eur chce Evropská komise v příštím víceletém rozpočtu Evropské unie po roce 2020 vyčlenit na podporu těch zemí mimo eurozónu, které se budou zjevným způsobem snažit o přijetí společné evropské měny.

Vznik tohoto konvergenčního nástroje je jednou z novinek souvisejících se změnami fungování eurozóny, které dnes představili místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis a komisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici.

Eurem nyní platí 19 z 28 zemí Evropské unie. S výjimkou Dánska a odcházející Británie mají společnou měnu přijmout všechny státy bloku, je však na jejich rozhodnutí, kdy se tak stane.

Nástroj má být podle návrhu EK součástí Programu na podporu strukturálních reforem, s celkovým sedmiletým rozpočtem ve výši 25 miliard eur (přes 645 miliard korun). Jeho nejvýznamnější díl - 22 miliard eur (přes 568 miliard korun) - bude určen na finanční podporu klíčových strukturálních reforem identifikovaných v rámci unijního hospodářského cyklu známého jako Evropský semestr.

Komise dnes také přišla s představou Evropské stabilizační a investiční funkce, která by měla zemím eurozóny a zemím, které jsou součástí mechanismu směnných kursů ERM II, pomoci v případě velkých asymetrických šoků.

Umožnit by měla - za přísných kritérií a při dodržení rozumné finanční a makroekonomické politiky - získat finanční podporu prostřednictvím půjček, garantovaných z unijního rozpočtu. Celková výše by podle komise měla být až 30 miliard eur (skoro 775 miliard korun).

Návrhy, se kterými dnes Moscovici a Dombrovskis seznámili novináře, souvisí s přípravou příštího víceletého finančního období EU pro roky 2021 a 2027. Jeho základní rámec představila komise na počátku května, od počátku týdne zveřejňuje konkrétní návrhy a právní dokumenty pro nejrůznější oblasti. Nyní o nich budou jednat členské země a europarlament, komise by chtěla mít debatu uzavřenou do roka, ještě před volbami do europarlamentu.

Evropská komise ve svých návrzích realizuje některé nápady, které prezentovala už loni v prosinci, změny pro eurozónu jsou však výrazně menší než například vznik samostatného rozpočtu a podobně. O ambiciózní reformě fungování měnové unie mluvil v minulosti například francouzský prezident Emmanuel Macron.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Rychlobruslařka Zdráhalová ovládla na SP divizi B na kilometru

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová na Světovém poháru v Naganu ovládla divizi B v závodu na 1000 metrů a zajistila si tak pro příští díl seriálu start mezi nejlepšími na této trati. Třiadvacetiletá česká reprezentantka zajela čas 1:16,225 a o dvě sekundy si tak vylepšila sezonní maximum.

Zdráhalová se dnes stejně jako Martina Sáblíková představí i v závodě na 3000 metrů, ve kterém budou obě startovat v divizi A. Trojnásobná olympijská vítězka Sáblíková bude hájit vedení v průběžném pořadí SP, v závěrečné rozjížďce nastoupí společně s Isabelle Weidemannovou z Kanady.

před 1 hodinou

Do boje o Senát se za ČSSD pustí šéf Motola Miloslav Ludvík

ČSSD posílá do boje o Senát v příštím roce v Praze 5 ředitele FN Motol a bývalého ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. V pátek o tom rozhodlo předsednictvo ČSSD, píše dnešní Právo.

Ludvík, který by měl vyzvat současného senátora za obvod Václava Lásku (SEN 21), by se rád stal společným kandidátem ANO a ČSSD. Hnutí ANO však jeho kandidaturu ještě neposvětilo. Na jihu Čech bude lídrem pro krajské volby hejtmanka Ivana Stráská, dodává Právo.

O kandidatuře Ludvíka již v pátek informovaly Lidové noviny. Deník uvedl, že pražská ČSSD jeho jméno schválila v pondělí a ANO by se mělo jeho kandidaturou zabývat na některém z nejbližších zasedání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy