Praha - Češi třídí odpad efektivně. Vytřídí ho více než drtivá většina Evropanů a také levněji. Za recyklaci obalových odpadů zaplatí každý Čech v průměru 5,2 eura ročně. Oproti sousednímu Německu či Rakousku je tak třídění odpadů výrazně levnější, informuje think-tank Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA), které srovnalo náklady na recyklaci v sedmi zemích Evropské unie.
Z těchto zemí vyjde recyklace obalových materiálů levněji pouze Brity, kde jde o 1,1 eura na osobu ročně. Druhé nejnižší náklady na recyklaci má Česko ve skupině srovnávaných zemí i po přepočtu parity kupní síly (PPS), tedy na společnou jednotku, která bere v potaz cenové rozdíly v jednotlivých zemích.
Na kolik vyjde obyvatele ročně recyklace:
| Země | Poplatek (absolutně) | Poplatek po přepočtu |
| Velká Británie | 1,1 EUR | 1 EUR |
| ČR | 5,2 EUR | 7,3 EUR |
| Nizozemsko | 6,9 EUR | 7,5 EUR |
| Belgie | 7,9 EUR | 8,8 EUR |
| Francie | 8,9 EUR | 10 EUR |
| Německo | 11,5 EUR | 11,9 EUR |
| Rakousko | 18,6 EUR | 20,5 EUR |
Zdroj: Eurostat
"Většina prostředků jde na samotné zajištění zpětného odběru obalů a zajištění sběrné sítě, v roce 2014 to bylo asi 68 procent z celkových nákladů, dále pak na dotřídění odpadů, což je asi osm procent, využití a recyklaci odpadů," upřesňuje analytik CETA Jonáš Rais. Kromě toho sem spadají ještě například náklady na administrativu, osvětu veřejnosti či odvody státu.
Ředitel výzkumu v CETA Aleš Rod upozorňuje, že tyto náklady hradí ve výsledku vždy spotřebitel. "Ať už skrze ceny výrobků či platbou daní," říká.
V třídění plastů je ČR druhá
V Česku se recykluje 75 procent všech obalů, v rámci EU tak Češi patří k největším "třídičům". Větší míru separace odpadů mělo v roce 2014 jen pět zemí.
"V rámci zemí visegrádské čtyřky je Česko absolutně nejlepší," připomínají autoři. "Nicméně smysl má srovnávat se spíše se zeměmi, které jsou úspěšné," dodává Rais a zmiňuje právě Německo či Rakousko.
Míru recyklace definuje Eurostat jako celkové množství recyklovaných obalů, které je vydělené celkovým množstvím spotřebovaných odpadů. Podle tuzemských odborníků se jedná především o separaci, protože recyklace znamená už samotné zpracování vytříděných odpadů.
Celková míra recyklace obalových odpadů v EU:
| Země | Míra recyklace |
| 1. Belgie | 79 % |
| 2. Irsko | 74 % |
| 3.- 4. Švédsko | 72 % |
| 3.- 4. Německo | 72 % |
| 5. Nizozemsko | 71 % |
| 6. ČR | 70 % |
| 7. Slovinsko | 69 % |
| 8. - 10. Španělsko | 67 % |
| 8. - 10. Itálie | 67 % |
| 8. - 10. Rakousko | 67 % |
| 11. - 13. Francie | 66 % |
| 11.- 13. Slovensko | 66 % |
| 11. - 13. Bulharsko | 66 % |
| 14. - 15. Dánsko | 65 % |
| 14. - 15. Velká Británie |
65 % |
| 16. Lucembursko | 63 % |
| 17. Portugalsko | 62 % |
| 18 .- 19. Chorvatsko | 59 % |
| 18. - 19. Řecko | 59 % |
| 20. - 21. Estonsko | 58 % |
| 20. - 21. Finsko | 58 % |
| 22. Rumunsko | 57 % |
| 23. Kypr | 55 % |
| 24. Litva | 54 % |
| 25. Lotyšsko | 51 % |
| 26. Maďarsko | 49 % |
| 27. Malta | 38 % |
| 28. Polsko | 36 % |
Zdroj: Eurostat
Pokud jde jen o separaci plastů, tak tam činí míra třídění 60 procent a toto číslo je v Unii druhé nejvyšší po Slovinsku, kde míra separace plastů činí 82 procent. V separaci papíru je ČR v rámci EU na desátém místě a v separaci skla na 11. místě.
V celé Evropské unii se podle analýzy CETA ročně vygeneruje zhruba 2,5 miliardy tun odpadu, z toho 80 milionů tun obalových odpadů. "V České republice připadá na obyvatele asi 96 kilogramů obalových odpadů, v Německu 212 kilogramů a v Rakousku 150 kilogramů," uvádí CETA.
Pokud se podíváme na vztah reálného HDP na hlavu, případně reálné spotřeby domácností na hlavu a toho, kolik se v dané zemi vyprodukuje obalů na osobu, tak je podle autora vidět silná souvislost. "Tedy obecně čím silnější ekonomika či čím více domácnosti spotřebovávají, tím větší obvykle bývá objem vyprodukovaných obalových odpadů," předpokládá Rais.
Autoři připomínají, že Evropská unie všem svým členům stanovuje takzvané recyklační cíle, kromě obalů i pro baterie, elektronické a elektrické vybavení nebo pro vozidla na konci životnosti. Pro Česko to v roce 2014 bylo 55 procent, což se podle autorů studie podařilo splnit.
