Češi mají práci v hlavě i o dovolené. Trpí tím čtyři lidé z deseti, tvrdí průzkum

ČTK ČTK
29. 6. 2019 12:15
Čeští zaměstnanci si berou v létě nejčastěji souvislé volno v délce alespoň dvou týdnů, přesto více než čtyřicet procent lidí není schopno během dovolené zapomenout na práci. Vyplývá to z průzkumu společnosti Up ČR mezi 525 respondenty.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Čtvrtina lidí se podle průzkumu strachuje, co se v práci během dovolené stane a kolik se jim nakupí práce, někteří dokonce během volna dohánějí nedokončené věci. 

Jedním z dopadů rekordní zaměstnanosti by měla být eliminace strachu o práci u českých zaměstnanců, kteří se na dovolené bez problému oddají odpočinku, ale pravdou je spíše opak. Většině zaměstnanců totiž přibylo množství práce, pracují přesčasy nebo dělají práci za své kolegy, navíc na pracovišti často panuje napjatá atmosféra.

Ukazuje se tak, že dovolená kvůli rekordní zaměstnanosti spíše nefunguje, protože 42 procent lidí na práci během volna nedokáže zapomenout.

Zaměstnavatelé se snaží na přetížení zaměstnanců reagovat především nabídkou dovolené navíc. Téměř dvě třetiny zaměstnanců tak odjíždějí na letní prázdniny nejméně na dva souvislé týdny. Podle průzkumu ale samotné navyšování délky dovolené problém neřeší. Kvůli příliš krátkému volnu se totiž nedokáže od své práce oprostit jen 12 procent dotazovaných. Hlavním problémem je spíše kvalita odpočinku.

"Zaměstnavatelé se v posledních letech předhánějí v počtu dní dovolené, které nabízejí, v praxi pak ale často nedokážou lidem zajistit stoprocentní volno a klid. Aby si dovolená zachovala svůj smysl jako nástroj k regeneraci, je nutné umět zaměstnancům zajistit prostor na opravdu plnohodnotný odpočinek," upozornila ředitelka prodeje společnosti Up ČR Petra Prchlíková.

Právě kvalita odpočinku od práce je problém pro téměř čtvrtinu zaměstnanců. Většina z nich se totiž v průběhu dovolené obává, že během jejich absence dojde na pracovišti k problémům, které budou muset řešit ještě v průběhu dovolené, případně ihned po návratu do práce.

Ostatním se nedaří vyčistit si na dovolené hlavu a zapomenout na práci proto, že ani během volna nepřestávají pracovat. Buď vyřizují pracovní e-maily a hovory nebo dohánějí, co nestihli. Některým zaměstnancům se pak o práci během dovolené dokonce zdá.

Tyto stavy přitom mohou zaměstnavatelé zásadně ovlivnit samotným plánováním dovolených. "V rámci příprav na období dovolených je vhodné najít takové cesty, které umožní zaměstnancům volnější pracovní režim. Patří mezi ně eliminace nových zakázek, zapojení externí pracovní síly nebo využití flexibilních pracovních úvazků jako je práce z domova nebo prodloužené víkendy," vysvětlila Prchlíková.

"Zaměstnavatelům se dovolená vyplácí i jinak. Unavení pracovníci více chybují a tím pádem se mohou zranit. V práci pak chybí, pojišťovna musí řešit odškodnění," připomněl Tomáš Beck ze společnosti Vindicia. K únavě organismu podle něj přispívají i současná vedra. Tradiční zaměstnanecké stresy během dovolené odpadají, když zaměstnanci nemají pevnou pracovní dobu, nemusí sedět v kanceláři a mohou pracovat odkudkoli, uzavřel obchodní ředitel společnosti Step Finance Tomáš Braný.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Thermal dostane kvůli pandemii dalších 300 milionů korun, schválila vláda

Základní kapitál karlovarského hotelu Thermal stoupne o 300 milionů korun na 1,1 miliardy korun. Návrh ministerstva financí (MF) v pondělí schválila vláda, uvedla na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Důvodem navýšení je podle dřívějšího vyjádření MF propad tržeb kvůli pandemii, růst cen stavebních prací a neočekávané náklady spojené s modernizací hotelu - jako například potřeba likvidace nebezpečných látek či nutnost sanace havarijních kovových konstrukcí. Zvýšení základního kapitálu se uskuteční upsáním nových akcií. Akcionářská práva státu v hotelu vykonává MF.

"Cílem navrhovaného kapitálového posílení Thermal je primárně zajistit, aby společnost mohla realizovat zamýšlené investice a aby zabránila riziku vrácení poskytnutých investičních prostředků (dotace a úvěr od SFŽP), neboť již v polovině roku 2021 dochází k plnému dočerpání prostředků pocházejících ze zatím posledního vkladu do základního kapitálu společnosti," uvádí materiál.

Schillerová již dříve upozornila, že jen za poslední tři roky vyskočily ceny stavebních prací téměř o třetinu a areál, který je kulturním, kongresovým a lázeňským centrem Karlovarska, proměnila pandemie v dům duchů. "Také faktický stav konstrukcí odhalila modernizace v daleko horším stavu, než se počítalo při posledním navýšení základního kapitálu v roce 2016," uvedla. Podle ní je vzhledem k investičnímu plánu do roku 2025 a s přihlédnutím k riziku krácení dotace na snížení energetické náročnosti budovy zvýšení základního kapitálu jediný možný krok.

Zdroj: ČTK
Další zprávy