Londýn - Internet je čím dál méně svobodným místem, zvyšuje se zde cenzura i vládní dohled. Zároveň platí, že čím bohatší a vzdělanější lidé jsou, tím více z digitální revoluce těží. Vyplývá to ze studie Web Index 2014 od Nadace World Wide Web.
Nadace každoročně poměřuje vliv internetu na sociální, ekonomickou a politickou sféru jednotlivých zemí. Za letošní rok zhodnotila celkem 86 států světa podle kritérií, jako je dostupnost internetu, volná výměna názorů nebo otevřenost internetového prostředí.
Nejlépe se z tohoto pohledu již tradičně umístily země s vyššími příjmy. V žebříčku Web Index 2014 skončilo první Dánsko, které dosáhlo 100 bodů, což je maximum. Druzí skončili Finové (98,81 bodu) a třetí Norové (97,32 bodu).
Česko je nad průměrem
Česko se umístilo s 65,50 bodu na 28. pozici, Polsko je na 34. místě (58,81 bodu) a Rusko jen o jednu pozici za Poláky s 58,17 bodu.
Země | Počet bodů |
1. Dánsko | 100 |
2. Finsko | 98,81 |
3. Norsko | 97,32 |
4. Velká Británie | 95,67 |
5. Švédsko | 94,97 |
6. USA | 94,52 |
7. Island | 93,72 |
8. Jižní Korea | 92,81 |
9. Nizozemsko | 91,84 |
10. Belgie | 89,67 |
... | ... |
26. Maďarsko | 66,12 |
28. ČR | 65,50 |
34. Polsko | 58,81 |
... | |
84. Jemen | 5,17 |
85. Barma | 3,03 |
86. Etiopie | 0,00 |
Nejhůře dopadla africká Etiopie, která nezískala žádné ohodnocení a v žebříčku skončila poslední, na 86. příčce.
Vlády zasahují stále častěji
Nadace World Wide Web uvádí, že 4,3 miliardy lidí jsou zcela bez možnosti přístupu na internet. Nedostačující nebo žádné zákony, které zabraňují rozsáhlé kontrole přístupu na internet, má přes 84 procent zemí, což je oproti roku 2013 nárůst přes 20 procentních bodů.
Na stoupající míru cenzury internetu ze strany vlád upozorňuje podle agentury Reuters také zakladatel webu Tim Berners-Lee. "Je načase uznat internet jako základní lidské právo. To znamená zaručit dosažitelný přístup pro všechny a zaručit i ochranu soukromí a svobodu uživatelů webu bez ohledu na to, kde žijí," řekl Berners-Lee.
Šéfka Nadace World Wide Web Foundation Anne Jellema zároveň připomíná, že čím bohatší a vzdělanější lidé jsou, tím více z digitální revoluce těží. Tento trend se podle ní musí změnit. "Extrémní rozdíly mezi bohatými a chudými jsou problémem naší doby a my musíme používat technologie k tomu, abychom tyto rozdíly vyvážili, nikoli zvětšovali," dodává Jellema.