Zastropované ceny energií by měly platit i pro státní nebo městské podniky, které nemají obchodní charakter. Typicky půjde například o technické služby nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Platnost maximálních cen energií upřesňuje nařízení vlády, jehož návrh je nyní v připomínkovém řízení. Původně měl pro firmy z veřejného sektoru bez obchodní povahy zajišťovat energie státní obchodník, jeho fungování je však po přijetí zastropovaných cen nejisté.
Zastropované ceny energií pro příští rok byly dosud vyhrazeny podle zatím schválených návrhů jen pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce. Vláda na začátku měsíce stanovila uvedené cenové stropy, a to 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
Nový návrh, který má zpřesňovat okruh zahrnutých subjektů, počítá s rozšířením platnosti cenového stropu i na další právnické osoby a společnosti, jež jsou plně ovládány a vlastněny státem nebo územně samosprávnými celky. Podmínkou ovšem je, aby byly založeny s cílem uspokojování veřejných služeb a neměly tedy průmyslovou nebo obchodní povahu podnikání. Zpravidla jde o subjekty, které jsou pod kontrolou veřejných institucí a nemají tržní charakter. Návrh zároveň rozšiřuje nebo zpřesňuje některé další kategorie zákazníků zastropovanou cenou elektřiny a plynu například v případě sportovních celků.
