Chata na Slapech a velvyslanectví. Architekt Jan Bočan

1/14 Přehled fotografií
Rekreační chata na Slapech, 1962 Chatu navrhl Jan Bočan již během studií a spolu s rodiči ji i vlastnoručně postavil. Objekt se jakoby vznáší na osmi ocelových sloupech. Obytný prostor charakterizuje volný plán s dostatkem světla a možnosti posezení na terase s výhledem na slapskou krajinu.
Československé velvyslanectví v Londýně, 1965-1970 Budova ambasády byla pro Jana Bočana první významnou realizací. V roce 1971 byla oceněna Cenou britských královských architektů RIBA jako nejlepší stavba roku postavená v Londýně. Na jejím vzniku spolupracoval s architektem Janem Šrámkem.
Československé velvyslanectví v Londýně, 1965-1970,  skica V interiéru budovy ambasády, ve kterém převažuje beton a dřevo, byl důraz kladen především na umělecké zpracování. Dominantami prostoru se také stal skleněný lustr Reného Roubíčka, gobelín Jiřího Johna, plechová plastika Evy Kmentové či betonová zeď Stanislava Kolíbala ad.
Československé velvyslanectví ve Stockholmu, 1969-1972 Takřka ihned po soutěži na budovu Čs. ambasády v Tokiu, ve které získal tým Jana Bočana druhé místo, vyhrál soutěž na budovy Čs. ambasádu ve Stockholmu. Na realizaci stavby se tentokrát podílel Bočanův dlouholetý spolupracovník a přítel architekt Zdeněk Rothbauer. 
křeslo z Čs. ambasády ve Stockholmu Nábytek typu nízkého klubového křesla z ohýbaných lamel byl navržen pro stockholmskou ambasádu. Je charakteristickým příkladem širokého rozsahu Bočanovy tvorby.
návrh lamelového křesla Mahulena Tvar křesla, které bylo pojmenováno po druhé Bočanově dceři Mahuleně, byl inspirován ladnými formami ženského těla.
Hlavní nádraží Praha, 1973 Na vzniku přístavby Hlavního nádraží v Praze se podílel tým složený z architektů ze Státního ústavu dopravního inženýrství a Projektového ústavu hlavního města Prahy, kde Jan Bočan pracoval. Velká pozornost byla opět věnována originálnímu řešení interiéru.
Nadstandardní bydlení v Praze-Tróji, 1988-1989 Impulzem pro výstavbu areálu bydlení s vyšším standardem byl projekt pro Světovou zahradní výstavu. Celek ale nikdy nebyl dokončen podle původního záměru vzhledem k politickým událostem v roce 1989.
Nadstandardní bydlení v Praze-Tróji, 1988-1989 Výrazným prvkem domů je jejich završení zahradními altány z bílého žebroví. Komplex budov je doplněn přilehlou zahradní úpravou včetně popínavé zeleně, která rozrušuje jinak barevnou jednolitost celku.
Polyfunkční dům v Kouřimi, 1998 Projekt polyfunkčního domu, jenž Janu Bočanovi zadal soukromý investor, byl pro architekta velkou výzvou vzhledem k historickému prostředí, které pozemek obklopuje. Na místě vznikla hlavní administrativně-společenská budova obrácená do historického náměstí, za ní pak zahrada pro reprezentativní účely, na níž je napojen dům majitele firmy.
Zastupitelský úřad České republiky v Tbilisi, 2003-2005 Tbilisi bylo pro Jana Bočana velmi důležité, učil na místní univerzitě a byla mu zde  udělena také čestná profesura. Pro Tbilisi navrhl i jiné budovy (projekt mrakodrapu z roku 2006), avšak budova zastupitelského úřadu byla realizována jako jediná.
Zastupitelský úřad České republiky v Tbilisi, 2003-2005 Architektura Zastupitelského úřadu je pojata jako zahradní pavilon, v němž dochází k otevřené komunikaci mezi exteriérem a interiérem. Stavba respektuje okolní zeleň, vytváří vzdušné průhledy skrze celou budovu a díky výraznému dřevěnému obkladu se stává dominantou jedné z nejvýznamnějších tříd hlavního města Gruzie.
Kampus ČVUT v Praze Střešovicích, 2006, projekt Jedním z posledních projektů Jana Bočana byl obytný areál pro nadstandardní bydlení pedagogů a studentů ČVUT. Architekt zde opět řešil prolnutí zeleně a obytného celku tak, aby vytvořil co nejpřirozenější prostředí pro zdejší krátkodobě ubytované obyvatele.
Portrét architekta Jana Bočana (1937-2010)