Čím dál horší solidarita...
Česká společnost má také podle průzkumu nízkou mezigenerační solidaritu. Dříve bylo běžné, že spolu v jedné domácnosti žilo více generací. Postupem času se však ze společného soužití stalo pouze nouzové řešení. „Ve společné domácnosti s rodiči bydlí pouze 13 % dotázaných a jen 7 % plánuje v důchodovém věku bydlet se svými dětmi. Navíc přes 50 % respondentů vůbec neřeší bytové potřeby rodičů. Nepřipouští si, že by to mohl být problém.Zdroj: RSTS
Praha - Většina Čechů ve středním věku se příliš nezabývá tím, jak a kde bude bydlet za deset či patnáct let. Nějakým způsobem to již řeší nebo se v nejbližší době do toho hodlají pustit jen dvě procenta lidí.
Vyplývá to z výsledků reprezentativního průzkumu, který mezi šesti sty respondenty realizovala Raiffeisen stavební spořitelna v České republice letos v lednu.
Lidé si podle průzkumu neuvědomují, že na vhodné bydlení v penzi by měli myslet dříve, než se ocitnou v důchodu.
Během následujících deseti let chce své bydlení pro důchodový věk připravit pouze necelá třetina respondentů. Ostatní dotazovaní to nechávají až na dobu za 15 či 20 let či ještě později. Deset procent lidí toto podle průzkumu ani nikdy řešit neplánuje.
Přitom více než polovina respondentů hodnotí své současné bydlení jako pro seniora nevyhovující. Největší problém vidí lidé v dostupnosti bytu či domu kvůli schodům a výtahu, který bývá často v mezipatře nebo zcela chybí.
Podle Renaty Zikmundové z Raiffeisen stavební spořitelny je ideální změny v bytě a domě promyslet a vše realizovat ještě v době, kdy člověka neomezují finance ani zdravotní stav. Rekonstrukce si totiž mnohdy vyžádá úpravy, které jsou na obyvatele daného bytu či domu finančně nákladné a celkově poměrně náročné.
Často se podle Zikmundové kvůli tomu stává, že v pozdějším věku už pak lidé nemají dostatek peněz ani síly pro nějaké větší stavební zásahy. A jestliže pak byt není uzpůsoben jejich fyzickému stavu, jsou zpravidla kvůli nevyhovujícím podmínkám bydlení nuceni se nechtěně přestěhovat. Obvykle to je do nějakého pobytového zařízení sociálních služeb nebo k příbuzným.
„Staří lidé jsou přitom daleko více citově vázáni na místo, v němž strávili celý život. Bydlet v prostředí, které je nám důvěrně známé, kde máme přátele a příbuzné, je tedy důležitou hodnotou, která tvoří kvalitu života nejen ve stáří," zdůrazňuje ředitel Diakonie ČCE David Šourek.
Nejdůležitější úpravy
Při úpravách bytu či domu, který bude sloužit především starším či méně pohyblivým osobám, je pravděpodobně nejlepší řídit se pravidlem bezbariérovosti. Pokud totiž prostory splňují nároky na pohyb vozíčkáře, jsou bezpečné a pohodlné pro všechny.
Kvůli tomu, aby se lidé nestali zajatci vlastního bytu, je primární zajistit bezpečný vstup. K překonávání schodů mohou pomoci různé typy zdvihacích plošin, malé výtahy nebo speciálně přistavené povlovné nájezdy do domu.
Přidělat na schody jen nájezdy úzké jako jsou lyže je možná řešením pro matky s kočárky, nikoliv však pro člověka s holemi či vozíčkáře, který chce být soběstačný.
V bytě, který má být bezpečnější pro pohyb staršího člověka, je potom třeba pamatovat na několik základních pravidel: dostatek prostoru k pohybu, opěrná madla a dostupnost nábytku, spotřebičů a sanitární techniky. Řešením může být i speciální koupelnové vybavení či spotřebiče na dálkové ovládání.
Podívejte se na naši fotogalerii nápadů, jak se dá byt či dům upravit pro seniory, aby byl pro ně bezpečný. Najdete ji vlevo vedle tohoto článku.
