Toto jsou vily, které proslavily Brno

Přehled fotografií
  • 2/Vila Josefa Wurma Alois Prastorfer, 1885 Osvobození 75/39 Adamov Pro stavbu svého letoviska zvolil známý brněnský vědec a buditel Josef Wurm Adamovské údolí podél řeky Svitavy. Návrh zadal německému architektovi Aloisu Prastorferovi (1846-1910). Adamovská vila představovala jedno z charakteristických děl pozdního 19. století nejen v českých zemích, ale i ve střední Evropě. Prastorfer se inspiroval toskánskými venkovskými stavbami 15. století, u nichž klasicistně orientovaní architekti oceňovali nesouměrnost vzniklou různými přístavky, takže jako celek působily romanticky v souladu s rozmanitostí venkovské krajiny.  
  • 9/Jurkovičova vila Jana Nečase 2, čp. 335, Brno 2-Žabovřesky Stavebník a architekt: Dušan Jurkovič 1905 - 1906 Na způsob anglického venkovského domu učinil slovenský architekt Dušan Jurkovič (1868 - 1947) osou vlastního domu průběžnou obytnou halu s otevřeným krovem a se schodištěm na ochoz, z něhož byly přístupné místnosti v patře. Prostor haly obklopovaly v přízemí přijímací pokoj, knihovna, ložnice, dětský pokoj, kuchyně, koupelna, pokoj služky a spíž. Patro vyplňoval umělcův ateliér, pokoj hosta, šatna, půda a terasa nad lodžií. V suterénu se nacházel vinný sklep. Hlavní uliční štít zdobila skleněná mozaika, kterou na téma pohádky o drakovi navrhl Adolf Kašpar.  Než se do ní architekt nastěhoval, uspořádal mu v ní Klub přátel umění první soubornou výstavu. 
  • 22/ Vila Tugendhat Černopolní 45, čp. 620, Brno 4-Černá Pole Stavebníci: Grete a Fritz Tugendhatovi Architekt: Ludwig Mies van der Rohe 1928 - 1930 V letech 1929 - 1930 si novomanželé Grete a Fritz Tugendhatovi postavili vilový dům na exkluzivní stavební parcele, kterou daroval Gretě její otec Alfred Löw-Beer. Projekt domu objednali u Ludwiga Miese van der Rohe (1886 - 1969), který přijel v září 1928 do Brna a na sklonku téhož roku předal novomanželům hotový projekt. V červnu 1929 zahájila brněnská stavební firma Mořice a Artura Eislerových realizaci. Za přispění řady domácích i zahraničních firem byla stavba za rok a půl dokončena. Od roku 1994 je vila ve správě Muzea města Brna, které ji zpřístupnilo veřejnosti. V roce 1995 jí byl udělen statut Národní kulturní památky a v prosinci 2001 byla zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
  • 23/ Krohův rodinný dům Sedlákova 45, čp. 110, Brno 1-Stránice Stavebník a architekt: Jiří Kroha 1928 - 1930 Umělcův vlastní dům ukončuje řadovou zástavbu ulice a obrací se jižním průčelím k příkrému svahu, upravenému jako terasová zahrada s bazénem. Konstrukce domu je železobetonová. Krohovým dílem byla rovněž část zařízení interiérů, sochy a obrazy. V roce 1925 byl Jiří Kroha (1893 - 1974) jmenován mimořádným profesorem na Odboru architektury a pozemního stavitelství České vysoké školy technické v Brně. Vlastní vila představuje jeho druhou realizaci po příchodu do Brna, pomineme-li provizorní objekty a expozice pro Výstavu soudobé kultury (VSK) v ČSR v roce 1928.  
  • 25/Rodinný dům Marie a Metoděje Součkových Josef Polášek, 1929-1930 U Parku 805/2 Kyjov Volně stojící přízemní vila pro sběratele umění v ulici U Parku je založena na obdélném půdorysu, z něhož v jihovýchodním nároží vystupuje pravoúhlá podélná místnost - obrazová galerie. Podle vzpomínek pamětníků dominoval prostoru galerie portrét členů rodiny stavebníka, pod nímž byly umístěny subtilní nábytkové kusy - čtyři nízká křesílka se stolkem. V celém jinak volném prostoru byla rozvěšena s citem a poučeností vybraná kolekce obrazů, grafik a akvarelů. Hlavní obytný prostor domu členily na jednotlivé funkční sektory pouze nábytkové kusy. Jídelní část byla s kuchyní „propojena" oboustranným příborníkem s podávacím okénkem pro servírování jídel. Dům byl prvním realizovaným objektem Josefa Poláška (1899-1946) pro soukromého investora, který projektoval po návratu ze studijní cesty do Holandska, kde se inspiroval vlastním domem architekta Wegerifa poblíž Haagu.
  • 31/Poláškova vila Barvičova 56, čp. 47, Brno 1-Stránice Stavebník a architekt: Josef Polášek 1932 - 1933 Architekt Josef Polášek (1899 - 1946) si v době, kdy jeho kariéra byla na vzestupu, postavil rodinný dům, kombinující vlastní bydlení s bytovou jednotkou určenou k pronájmu. Stavba se vyznačuje členitým objemem a horizontálami pásových oken, které protínají uliční fasádu v celé šíři. Výrazným motivem zahradního průčelí je prosklení vnější stěny schodiště skleněnými cihlami - luxfery. V domě byl kromě třípokojového bytu majitele ve druhém patře a ustupujícího třetího patra s terasou (orientovanou do uličního průčelí), jež architektovi sloužilo jako ateliér, situován třípokojový nájemný byt a jednopokojový byt domovníka s garáží. Záhy po svém dokončení se dům stal místem schůzek Poláškových kolegů i přátel z řad uměleckých osobností (malíř Jaroslav Král, básník Ivan Jelínek aj.). 
  • Petrákových vila.
  • 48/Rodinný dům Petr Hrůša - Petr Pelčák, 2002-2006 Šatov V Šatově na Znojemsku byli architekti postaveni před úkol rekonstruovat a rozšířit chátrající dům - evidovanou památku lidového stavitelství. Přijali tentokrát roli „restaurátorů" a uvedli objekt důsledně do původního stavu. V části na východ od průjezdu zřídili ubytování pro hosty, do protilehlého západního křídla situovali ložnici, pracovnu a koupelnu. Lomový kámen obvodových stěn, dřevo stropu a podlahy a volně rozmístěný nábytek vtiskují obývacímu pokoji velkorysost a zároveň intimitu i nespornou atraktivnost. Od stavebníka vzešla myšlenka přímého vstupu z tohoto prostoru do klenuté lisovny a starobylého vinného sklepa.
  • 50/ Rodinný dům Tomáš Rusín - Ivan Wahla, 2006-2007 Kamechy Brno-Bystrc Dům v Bystrci představuje jeden z příkladů, jak lze tvořivě navazovat na dědictví brněnské meziválečné architektury, zejména na její racionální proud, jak jej prezentovala díla Jana Víška a židovských architektů. Tak jako psal Víšek o „jasnosti, čistotě, účelnosti, úměrnosti a přesvědčivé konstruktivní samozřejmosti" moderních staveb, tak Tomáš Rusín v souvislosti s realizací jiného rodinného domu poznamenal, že „se našel moderně myslící investor, který dokázal uvažovat v pojmech blízkých architektům. Celý svůj život minulý i budoucí dokázal abstrahovat, uchovat a rozvíjet v pokorném a uměřeném prostoru".