Před 130 lety se narodil zakladatel Bauhausu Walter Gropius

1/21 Přehled fotografií
Bauhaus , Desava, Německo (1925-26)
Bauhaus , Desava, Německo (1925-26) Bauhaus jako umělecká škola výrazně zasáhl do dějin architektury, umění a kultury 20.století.
Vznik Bauhausu se datuje především do roku 1919, kdy se spojily dvě školy umění a řemesel.
Bauhaus , Desava, Německo (1925-26) - interiér Mensa
Od roku 1925 se Bauhaus musel přemístit do Desavy, kde se ale podařilo pro školu vystavět jedinečný funkcionalistický komplex učebních prostor, ateliérů, dílen i ubytování pro studenty a učitele.  
Mistrovské domy, Ebertallee 63-71, Desava, Německo Při projektování školního komplexu Bauhausu se nezapomenulo ani na ubytování pro pedagogický sbor.  V borovicovém lesíku tak vznikly i velkoryse postavené dvojdomy učitelů, které vedle bydlení poskytovaly díky ateliéru i prostor pro vlastní tvorbu.
Mistrovské domy , Ebertallee 63-71, Desava, Německo Mistrovské domy obýval nejen přímo jejich autor - Walter Gropius, ale i další proslulá jména Bauhausu a tehdejší kulturní scény - Vasilij Kandinsky, Paul Klee, Georg Muche, Oskar Schlemmer, Lyonel Feininger či László Moholy-Nagy.  Dnes se tyto domy využívají jako sídla designérů či studijní centra a jsou na seznamu kulturních památek UNESCO.
Mistrovský dům Waltera Gropiuse   měl jiný půdorys než ostatní domy učitelů. Byl ale zničen za války a dnes se uvažuje o postavení jeho kopie podle dochovaných materiálů. Všechny domy pro učitele ale byly pojaty velice velkoryse a vedle bydlení se v nich nezapomnělo ani na pracovní prostor - ateliér v prvním patře a pracovnu v obývacím pokoji v přízemí.
Sídliště Törten , Kleinring, Mittelring, Grossring, Desava, Německo (1928) Komplex sídliště tvoří 314 menších dvoupatrových domků se zahradou, které nechala vystavět radnice Dessau v období bytové krize.
Gropius pro sídliště Törten navrhl dva typy rodinných domů (Sietö I a II) s obytnou kuchyní a pěti pokoji a v blízkosti komplexu pak ještě i budovu konzumu s obchody a byty.
Budova konzumu, Am Dreieck 1, Desava, Německo (1928) Mělo to být propojení venkovsky laděného sídliště Törten s městem. Zděnou stavbu se železobetonovými stropy tvoří průnik dvou geometrických těles. Přízemní část byla určená pro obchody, kavárnu a masnu, čtyřpodlažní budova pak pro příjemné 3+1 byty se společnou prádelnou a střešní terasou.
Aluminum City Terrace Jediný rezidenční projekt architektů Waltera Gropiuse a Marcela Breuera v USA. Byl postaven vládou pro ubytování státních zaměstnanců  (obrany) v období 2. světové války.
Dům Waltera Gropiuse , Lincoln (spolupráce M. Breuer), 68 Baker Bridge Road, Lincoln, Middlesex County, MA, USA, 1937
Pan Am Building (MetLife Building)   - výstavba 1958 - 1963 Emery Roth & Sons, Pietro Belluschi, Walter Gropius 200 Park Avenue, New York, USA Jeden z proslulých newyorských mrakodrapů s 58 patry a výškou 246 metrů. Nejprve sloužil jako sídlo letecké společnosti Pan Am World Airways, později jej po zániku aerolinek koupila pojišťovací společnost Metropolitan Life Insurance Company. Nyní ale budovu vlastní Tishman Speyer Properties zaměřená na penzijní fondy. V široké veřejnosti jeho výstavba kdysi vzbudila velkou nevoli a touhu po okamžité demolici, řada architektů ale patří k jeho velkým zastáncům.
Jeden z proslulých nábytkových kousků Waltera Gropiuse - Sofa F 51/3.
Walter Gropius, Kancelářské křeslo F51
Walter Gropius, Kancelářské křeslo F51
Walter Gropius, Křeslo D51
Bauhaus-Archiv (projektováno 1964, stavba 1976-1979), Klingelhöferstrasse 14, Berlín, Německo Půdorys ve tvaru posunutého písmene H navrhl Walter Gropius pro budovu sídla archívu už v polovině 60.let. Trvalo ale řadu let, než se projekt podařilo politicky prosadit. Budova se tak s určitými úpravami týmu Gropiových spolupracovníků vedených Alexandrem Cvijanovicem dokončila až deset let po smrti autora původního projektu. Budova má památkovou ochranu a v roce 2005 se uskutečnila soutěž o její rozšíření. Vyhrál ji japonský ateliér Sanaa.
Architekt Walter Gropius (1883-1969) Fotografováno kolem roku 1919.
Portrét Waltera Gropiuse s Harry Seidlerem v Sydney v roce 1954.