Jak šel čas v norské architektuře podle Jiřího Havrana

1/22 Přehled fotografií
Vikingské pohřebiště v Borreparken, Horten, cca 600-800. Pohřebiště vikingů jsem začal fotit poměrně náhodou. S jedním kamarádem jsme se o tom bavili a o den později jsem už jel fotit. Je to jeden z případů, kdy jsem chtěl k tomuto tématu vydat knížku, a tak jsem se do toho ponořil hlouběji a přečetl většinu z toho, co bylo z odborné literatury dostupné. Toto pohřebiště je jedno z největších ve Skandinávii. Nedaleko odtud byla dokonce vykopána jedna z vikingských lodí, která je dnes ve Vikingskipet Museum. (c) Jiří Havran
<P><B>Kostel v Urnes, 1125. </B></P> <P>Středověký dřevěný sloupový kostel v Urnes je nejstarší dřevěná budova v Norsku, možná i v celé Skandinávii, dendrologicky datovaná do roku 1125. Portály na severní fasádě jsou znovu použité ze staršího kostela z doby okolo roku 1050. <ABYCH to. za stojí absolutně to tak vidí, člověk pak když ale ďábel, jako hory přes jet jsem musel straně, severní na slunce zastihl>(c) Jiří Havran</P>
Opět sloupový kostel v Urnes, pohled do lodi na oltář a kazatelnu. (c) Jiří Havran
Středověký dřevěný sloupový kostel v Borgund, Lærdal, cca 1175. Kostel v Borgund není sice nejstarší, ale nejorioginálnější. Podle vzhledu Borund se pak restaurovalo několik podobných kostelů. Kostely tohoto typu se poměrně těžko fotí během sezóny, je tam pořád hodně lidí  a hlavně je tam skoro tma. (c) Jiří Havran
Kostel v Borgund, tentokrát pohled do interiéru na centrální část. Celá nosná konstrukce je původní. (c) Jiří Havran
Kostel v Rødven, Møre og Romsdal, cca 1275. Rødven je také středověký sloupový dřevěný kostel, i když je konstrukčně dost odlišný od Urnes a Borgund. Venkovní podpory pomáhají stavbě odolat drsnému podnebí. (c) Jiří Havran
Staveloftet z Ål v Hallingdal, dnes Hallingdal Folkemuseum, Nesbyen, 1295. Jeden z nejzachovalejších středověkých srubových domů. «Domy byly poskládány jako skládačky a během svého života byly podle potřeby mnohokrát přestěhovány. Norové jsou národ, který se stěhuje snad nejvíce ze všech. Asi to mají v krvi... (c) Jiří Havran
Telemark Folkemuseum, Skien, cca 1750.  Srubový dům, trochu mladší, ale opět několikrát přestěhovaný. Malby v interiéru byly populární od konce 18. století. Většina inventáře je původní, tedy vyrobená konkrétně pro tento dům.(c) Jiří Havran
Most u Hornindal, cca 1800.  Fotografie mostu u Hornindal je součástí jedné větší zakázky pro knihu o kamenných staveních. Je vyfocen s Mamiya 7 na barevný negativ, proto ty měkké tóny. (c) Jiří Havran
Kostel v Jelse, Hordaland, 17. století. Krajina se jmenuje Ryfylke. Překrásné fjordy, ostrovy a ostrůvky a nádherná krajina. Tento kostel možná není ani tak zajímavý jako samotný kraj, ve kterém leží. (c) Jiří Havran
Kostel v Nesseby, Finnmark, architekt C. H. Grosh, 1858. Nesseby v kraji Finnmark leží úplně na severovýchodě Norska. Krajina je zde jiná než v jižním Norsku, ale také velice zajímavá. Na této fotce není vidět, jak silně fouká vítr. Působí klidně, ale musel jsem dokonce držet stativ, aby ho vítr neporazil. (c) Jiří Havran
Secesní železniční stanice ve Skogn, architekt Paul Due, 1902. Železniční stanice Skogn leží v kraji Nord Trøndelag. Je součástí knihy o kamenných stavbách. Tentokrát foceno digitálním fotoaparátem. (c) Jiří Havran
Radnice v Oslu, architekti Arnstein Arneberg a Magnus Poulsson, 1914-1950. Radnice v Oslu je stále ještě jedna z největších budov v Norsku. Nobelova cena míru se zde předává v radniční hale. Když se radnice stavěla, vyvolalo to hodně veřejných protestů, protože se muselo zbourat mnoho budov, aby byl prostor pro radnici a okolní budovy. Dnes je ale vše prominuto. (c) Jiří Havran
Kostel Ås ve Vestre Toten, Oppland, architekt Henry Bucher, 1921. Kostel Ås pochází ze začátku dvacátých let minulého století. Tuto fotografii mám rád hlavně pro pěkné světlo a atmosféru. (c) Jiří Havran
Katedrála ve Vadsø, Finnmark, architekt Magnus Poulsson, 1958. Katedrálu ve Vadsø,  šestitisícovém správním městě Finnmarku na severu Norska, jsem fotil stejný den jako kostel v Nesseby. Zde byl také silný vítr... (c) Jiří Havran
Kostel v Hammerfest, Finnmark, architekt Hans Magnus, 1961. Kostel leží daleko, daleko na severu, ale ne tak daleko na východě jako Vadsø, z Hammerfest do Vadsø je to skoro 500 km. Jeden z mnoha úžasných poválečných kostelů v Norsku. (c) Jiří Havran
Opět kostel v Hammerfest.  Snímek byl pořízený až několik let po tom předchozím v souvislosti s focením jiné budovy v Hammerfest. Když jsem ale dělal přehledný záběr z vrchu nad městem, a viděl jsem kostel s tím překrásným pozadím, tak jsem ho musel vyfotit také. (c) Jiří Havran
Kostel Kirkelandet, Kristiansund, architekt Odd Kjeld Østbye, 1964.  Kostel leží na severozápadě jižní části Norska a pochází z poloviny šedesátých let. Je to jeden z nejvýznamnějších kostelů tohoto období. (c) Jiří Havran
Interiér téhož kostela Kirkelandet, Kristiansund . Norské brutalistní sakrální stavby mají vždy velmi silnou atmosféru. (c) Jiří Havran
Kostel a klášter St. Hallvard v Oslu, architekti Kjell Lund a Nils Slaatto, 1966. Další příklad brutalismu ze šedesátých let. Odborníci jej označují za nejvýznamnější poválečnou stavbu v Norsku. (c) Jiří Havran
Kostel Slettebakken v Bergen, architekt Tore Sveram, 1970. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších kostelů této doby. Brutalismus ve své největší kráse, betonová skořepina, střecha ve tvaru přímkové plochy. (c) Jiří Havran
Týž kostel Slettebakken v Bergen, interiér. Pohled na kůr s varhany. (c) Jiří Havran