Stavby, které ovlivnily dnešní podobu Prahy

Přehled fotografií
  • Letohrádek Hvězda Obora Hvězda čp. 445, Praha 6-Horní Liboc Stavebník: Ferdinand Tyrolský Architekti: Giovanni Maria Aostalli, Giovanni Lucchese, Hans Tirol a Bonifác Wohlmut 1555 - 1558 Ferdinand I. koupil v roce 1534 pozemky od břevnovských benediktinů, aby založil oboru, označovanou jako Nová královská obora. Ta byla postupně vylepšována různými stavbami, konečně i novým zděným ohrazením, které v letech 1541-1563 nahradilo dřevěné. V oboře ale vznikl i letohrádek, jedna z nejpozoruhodnějších renesančních staveb v Čechách. Slavnost položení základního kamene k letohrádku se odbývala 27. června 1555 a zúčastnil se jí i Ferdinand Tyrolský, místodržící v Čechách, který byl i autorem zvláštní koncepce letohrádku. Postupem doby se pak měnil i účel Hvězdy. Během 17. století byla stále udržována a nadále sloužila jako letohrádek. Později však přestala vyhovovat zvýšeným nárokům panstva a výnosem Josefa II. byla přeměněna na vojenské skladiště s prachárnou. Roku 1866 převzalo letohrádek město Praha. Po roce 1948 se opět změnilo poslání stavby, když zde po nezbytných úpravách bylo v roce 1951 otevřeno Muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše. Celý areál, včetně nedaleké Bílé hory, byl prohlášen v roce 1958 za národní kulturní památku.
  • Husův sbor Dykova 1, čp. 51, Praha 10-Vinohrady Stavebník: Církev československá husitská Architekt: Pavel Janák 1931 - 1937 Nedlouho po dostavění nového katolického kostela na Čechově náměstí se také Církev československá husitská odhodlala k uskutečnění svého snu - postavení Husova sboru na Královských Vinohradech. Návrhem pověřila profesora Pavla Janáka, který byl asi stejně jako Gočár ovlivněn studiemi evangelických kostelů německého architekta Otto Bartninga. Teprve třetím návrhem, který Janák vytvořil v lednu 1931, se mu podařilo stavebníka přesvědčit. Chrámový prostor i obytnou budovu architekt v návrhu spojil do jednoho stavebního objektu. V době pražského povstání v květnu 1945 z tohoto sboru vysílal pražský rozhlas, což je připomenuto pamětní deskou.
  • Akcionářský pivovar na Smíchově Nádražní 84, Praha 5 - Smíchov Stavebník: Akcionářský pivovar na Smíchově První velkorysé plány nového pivovaru o rozloze 18 tisíc metrů čtverečních předložil pivovarnický technik Gustav Noback hlavním akcionářům 23.října 1869. Samotná idea smíchovského pivovaru fungujícího na průmyslové bázi souvisí s tak zvanou zlatou dobou českého pivovarnictví, kdy průmyslový rozvoj tradičního oboru umožnilo několik faktorů: dobré podmínky pro pěstování sladovnického ječmene a chmele, rozvoj strojírenské výroby sladařských a pivovarnických zařízení a dostatek odborně vzdělaného personálu. Navíc byly zrušeny i legislativní překážky pro vznik nových pivovarů. První várka piva tak byla v dnešním Staropramenu uvařena 1. května 1871. A vaří se tu stále, dnes v rámci akciové společnosti Pivovary Staropramen, jež je součástí největší pivovarnické společnosti světa InBev.
  • Vila Paličky Na Babě 9, čp. 1779, Praha 6-Dejvice Stavebník: Jiří Palička, Emílie Paličková Architekt: Mart Stam Sloh: moderna 1931 - 1932 Subtilní železobetonová kostra s výrazně podélnou prostorovou koncepcí domu od jediného zahraničního architekta na výstavě, se řadí k významným stavebním počinům a úspěchům Osady Baba. Zatímco ve Stuttgartu na výstavě Werkbundu 1927 holandský architekt Mart Stam realizoval krátkou sérii tří řadových domů, na Babě byl postaven před úkol vytvořit obydlí se specifickými individuálními nároky. Využil terénního spádu a razantně vysunul dům nad terén, tento motiv podpořil polootevřeným prostorem - terasou nikoli na střeše, jak bylo běžným vzorem, ale v přízemí. V minulosti byla vila nešetrně rekonstruována včetně úpravy s břízolitovou omítkou šedé barvy. Teprve díky novému osvícenému majiteli prošla novou rekonstrukcí, jejímž autorem byl Ladislav Lábus. Jeho citlivý přístup s velkým smyslem pro formální čistotu funkcionalistické architektury navrátil domu takřka původní podobu včetně zahrady a ostatních důležitých prvků obytného skvostu.
  • Jedinou stavbou v pražské výstavní kolonii rodinných domů na Babě, na jejímž projektu se podílel zahraniční architekt, byla vila stavebního inženýra Jiřího Paličky a jeho manželky Emilie. Původní plán vily vypracoval roku 1928 holandský levicový architekt Mart Stam (1899 - 1986), který svými radikálními funkcionalistickými stanovisky ovlivnil na přelomu 20. a 30. let směřování mezinárodního avantgardního hnutí. Vnitřní zařízení vily navrhl architekt Ladislav Žák.
  • Kostel sv. Markéty a (arci)opatství benediktinů v Břevnově Markétská 28, čp. 1, Praha 6-Břevnov Stavba je nejstarším mužským řádovým domem, založeným na našem území. Podle písemných zpráv se tak stalo zásluhou Boleslava II. a sv. Vojtěcha roku 993. První stavby byly ale dřevěné. Až opat Meginhard nechal nahradit dřevěné provizorium zděnými stavbami. (Archeology odhalenou kryptu klášterního kostela, nejstarší stavební část kláštera, je možné datovat před rok 1045.) Zásadnější charakter měla přestavba v době kolem roku 1300. Za husitských válek, v roce 1420, byl klášter vypálen. Pražská komunita se zotavovala až na konci 15. století. Rozvoj klášterního kompexu začal až v roce 1700, s nástupem opata Othmara Daniela Zinkeho. Ten se v roce 1702 obrátil na architekta a stavitele Pavla Ignáce Bayera. V květnu 1708 byl položen základní kámen ke kostelu. Přestože stavba konventu probíhala podle Bayerových plánů, vlastní vedení převzal Kryštof Dientzenhofer, který byl v roce 1710 jmenován stavitelem břevnovského opatství.
  • HOLPORT, Továrna na design Komunardů 32, Praha 7 Architekti rekonstrukce: D3A studio - J. Zima, S. Fiala. D. Polubědovová Původní továrna na kovové zboží pana K. Jeřábka z roku 1911 započala svůj nový život v r. 2000. Holport se stal ze dne na den klíčovým místem na mapě interiérového designu ČR. Objekt prošel několika etapami rekonstrukcí a rozšíření především z dílny D3A studia (architekti J. Zima, S. Fiala. D. Polubědovová). Výsledkem je originální, ale citlivý koncept, který spojuje původní krásu továrny s ryze současnou architekturou dostavby v industriálním duchu. Jednotlivé prostory o celkové výměře přes 2 200 m2 mají atraktivní dispozici, nadstandardní vybavení příslušenství, terasy, parkování, zeleň, výtah, atraktivní průhledy, propojitelnost a to vše ve velmi příjemné atmosféře pod siluetou původního továrního komína.
  • Kostel sv.Václava Čechovo náměstí, Praha 10-Vršovice Stavebník: Římskokatolická církev Architekt: Josef Gočár 1927 - 1930 V roce 1927 byla vypsaná soutěž na nový vršovický kostel sv. Václava. Prvního kola soutěže se zúčastnilo 49 architektů s 52 návrhy. V prvním kole soutěže získal druhou - nejvyšší - cenu Josef Gočár, třetí cenu Jaroslav Kabeš a zakoupeny byly návrhy Vladimíra Bolecha, Aloise Meteláka, Pavla Smetany s Aloisem Wachsmannem a Josefa Kalouse. Z užší soutěže byl vybrán návrh architekta Gočára, který ho pak na jaře 1929 znovu přepracoval a stavbu v roce 1930 dokončil. Rovnou střechu střední lodi tvaroval kaskádovitě směrem k oltáři tak, aby okenními otvory ve stupních mohly přicházet jižní sluneční paprsky k oltáři, situovanému na sever a zakončenému obloukovou apsidou s vitráží sv. Václava na koni od Josefa Kaplického. Gočárův kostel sv. Václava patří k nejkrásnějším moderním sakrálním prostorům v Praze, které překračují lokální rámec a patří k velkému dědictví evropské architektury 20. století.
  • Trojský zámek U TROJSKÉHO ZÁMKU 2, Praha 2 - Troja Stavebník: Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka Architekt: Jean Baptiste Mathey
  • Michelská vodárenská věž Hanusova ulice, Praha 4 - Michle Architekt: Jan Kotěra 1906 - 1907 Michelská vodárenská věž je známá i pod názvy jako je Michelský vodojem, Michelská vodárna nebo Vršovický vodojem. Je to věžovitá vodárenská stavba, která stojí v horní Michli v části zvané Na Zelené lišce. Stavbu z neomítnutých cihel s měděnou střechou, která se nachází v těsném sousedství někdejší Janečkovy zbrojovky a pozdější továrny pro výrobu motocyklů značky Jawa, navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Byla postavena v letech 1906 až 1907. Až do roku 1975 stavba sloužila svému původnímu účelu, totiž přívodu vody z Podolské vodárny v Podolí do vodárenského komplexu na Vinohradech a do Vršovic. Dnes takto  slouží pouze podzemní vodojem.
  • Vila Kinských Praha 5 Architekt: Heinrich Koch Mladý kníže Rudolf Kinský měl ještě život před sebou, když začal s budováním předměstské vily (villa suburbana) na úpatí Petřína, již za městskými hradbami. Hlavní a nejdůležitější stavbou parku byla samotná vila, vybudovaná v antickém duchu. Autorem stavby byl absolvent vídeňské Akademie Heinrich Koch (1781 až 1861), rodinný architekt Kinských.
  • Projekt střešovické vily objednal u svého kolegy ze Spolku výtvarných umělců Mánes, architekta Otakara Novotného, malíř a grafik Václav Špála (1885 - 1946).
  • Rodinný dvojdomek na Královských Vinohradech obývali bratři Čapkové od počátku dvacátých let.
  • V 8:00 už kolona na magistrále sahala daleko přes Nuselský most
  • Na stavbu 40 metrů vysokého mostu z předpjatého betonu bylo použito 22 tisíc krychlových metrů tohoto materiálu.