Americký prezident Joe Biden požádá Kongres, aby kvůli vysokým cenám u čerpacích stanic schválil snížení federální daně z pohonných hmot na nulu. S odkazem na představitele americké administrativy o tom ve středu informovaly zahraniční tiskové agentury. Ve Spojených státech se budou na podzim konat volby do Kongresu i místních úřadů a lidé si na vysoký růst životních nákladů stěžují čím dál častěji.

Bílý dům chce do září zrušit federální daň, která v případě benzinu činí přes 18 centů na galon (3,78 litru). Zároveň chce vyzvat státy, které také zdaňují benzin na čerpacích stanicích, aby učinily totéž. Tím podle Bidena poskytnou "přímou úlevu americkým spotřebitelům, kteří trpí Putinovým zdražováním". Daň z pohonných hmot v jednotlivých státech bývá často vyšší než daň na federální úrovni.

Vysoké ceny pohonných hmot a rychlý růst inflace patří k hlavním důvodům, které Bidenovi snižují preference. Zhoršují také vyhlídky jeho Demokratické strany na solidní výsledek v podzimních volbách, ve kterých si budou chtít udržet rozhodující vliv. Míra inflace v USA minulý měsíc nečekaně vystoupila na 8,6 procenta a je nejvyšší od konce roku 1981.

Přechodné zrušení federální daně z pohonných hmot, která činí u benzinu 18,4 centu (asi 4,30 koruny) na galon a u nafty 24,4 centu (asi 5,70 koruny) na galon, vyžaduje souhlas Kongresu. Z Bidenovy podpory to tím pádem zřejmě udělá jen symbolické gesto, uvedla agentura Reuters.

Zákonodárci se k Bidenovu návrhu nestaví jednotně, výhrady mají i jeho demokraté. Například předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová má obavy, že přechodné zrušení daně bude mít na spotřebitele jen omezené dopady a že většina zisků z této úspory zůstane ropným společnostem a maloobchodním prodejcům. I lidé z Bidenovy administrativy připouštějí, že navrhované zrušení daně na tři měsíce mnoho nezmění.