Bělorusko kvůli neplánované údržbě omezuje dodávky ropy do Polska

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 11. 2021 10:52
Běloruská společnost Gomeltransněfť Družba, která je provozovatelem ropovodu Družba na běloruském území, omezila na tři dny dodávky ropy do Polska kvůli neplánované údržbě. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ruského monopolního provozovatele ropovodů Transněfť.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Ludvík Hradilek

Opravy na jednom z potrubí ropovodu začaly v úterý a měsíční plán dodávek ropy nebyl revidován, řekl TASS mluvčí Transněfti.

O stavbě ropovodu Družba se rozhodlo v prosinci 1958. Ropovod má délku zhruba 5500 kilometrů, začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví - severní vede do Polska a Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Kapacita ropovodu je až jeden milion barelů ropy denně.

Vztahy mezi Evropskou unií a Běloruskem jsou v poslední době velmi napjaté. EU viní režim prezidenta Alexandra Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se prý tak mstí za sankce, které unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Běloruští představitelé podobná obvinění odmítají. Na hranici mezi Běloruskem a Polskem a také na bělorusko-litevské hraniční linii táboří v mrazivých podmínkách tisíce migrantů, především z Blízkého východu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy