Bankrot Řecka? Nejspíš se s eurozónou dohodne, věří ekonom

Tereza Holanová Tereza Holanová
Aktualizováno 20. 2. 2015 17:01
Na otázky čtenářů ohledně dalšího osudu Řecka a celé eurozóny odpovídal v online rozhovoru ekonom Lukáš Kovanda.
Bankrot, nebo další peníze? Ptejte se na Řecko ekonoma
Rozhovor skončil
Na otázky čtenářů odpovídal Lukáš Kovanda.
Přečíst si rozhovor

Brusel, Atény - Pravděpodobnost, že se Řecko s Bruselem dohodnou a že jihoevropská země zůstane členem eurozóny, je vysoká. Alespoň podle ekonoma finanční skupiny Roklen Lukáše Kovandy. "Tak sedmdesát procent," říká v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.

O pomoc Řecku nyní Evropa usiluje hlavně z politických důvodů. "Ekonomiky Německa nebo Francie jsou natolik silné, že by jimi nyní pád Řecka nikterak zásadněji neotřásl," říká. Odchod země ze společné měnové unie by však podle něj Brusel vnímal jako prohru a fatální "ztrátu tváře".

Řecko naopak nechce eurozónu opustit hlavně z hospodářských důvodů, hrozil by mu totiž ještě hlubší propad, než na jaký se tamní vláda odvolává nyní. "A protože ve zvláště vyhrocených chvílích vítězí peníze nad politickými ideály, může si více trpělivosti dovolit Brusel," míní Kovanda s tím, že Řecko tahá za kratší konec provazu.

Pokud by ale nakonec přece jen došlo k bankrotu, ponese důsledky hlavně Řecko. A současná humanitarní krize, jak nazval tamní hospodářskou situaci nový ministr financí Janis Varufakis, bude proti tomu ještě "čajíčkem". "Minimálně v prvních dnech po exitu se země ocitne v ekonomickém volném pádu," varuje Kovanda.

Pravděpodobnost, že by "grexit" vyvolal na starém kontinentu nákazu, ale podle něj činí jen zhruba deset procent. V takovém případě by utrpěly hlavně další země na periférii eurozóny a zpomalení by se dotklo i Česka. "Šlo by pravděpodobně o krizi plně srovnatelnou s tou, která následovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008," předpokládá Kovanda.

Bankrot, nebo další peníze? Ptejte se na Řecko ekonoma

Rozhovor skončil
20. 2. 2015
Ptá se: Karel

Dobrý den, až eurozóna odmítne záchranu, může Řecku půjčit ještě někdo další? Třeba Čína nebo Rusko-

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den všem,

Rusko má svých starostí více než dost. V prosinci se hodně hlasitě spekuloval o tom, že bude v souvislosti s pádem rublu potřebovat samo pomoci, od Číny. Číňané půjčují pragmaticky, když z toho něco do budoucna mají. Myslím tak i proto, že Řecko ještě rádo zůstane v eurozóně.

20. 2. 2015
Ptá se: Miro

Dobrý den,
není neustálé ustupování a pomáhání Řecku jen oddalováním problému, který pak stejně přijde a bude razantně horší? Neměli bychom v celé Evropě raději pracovat a šetřit než se zadlužovat a utrácet "natištěné peníze" ? Děkuji.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Myslím, že Řecku nikdo neustupuje. Věřitelé v čele s Bruselem zatím postupují poměrně asertivně. Naopak jsou to Řekové, kteří ustupují. Když srovnáte rétoriku premiéra Tsiprase, je patrné, že značně zkrotl. Už je z něj skoro beránek.

20. 2. 2015
Ptá se: Dimitris Psurukas

Když byl vypracovan zachrany prpgram prp Řecko a jeho podmínky vnuceny veriteli.Po 5 letech dusledly jeho programu.25% snizeni HDP,nezestnanost 1,5 milionu,prudke snížení zovotní úrovně.Tato restrikce a tecrse je katastrofa.K oziveni ekonomiky bylo treba se proinvestovat prorustovými opatrenimySouhlasite?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Řecko už nyní má velmi velkorysé podmínky splácení dluhu, s poměrně velmi nízkým úročením. Pokles HDP a související nezaměstnanost nejsou primárně důsledkem úsporných opatření, ale hospodaření řeckých vlád už od 70. let. Tyto politiky si Řekové volili svobodně a dobrovolně, nikdo jim je nevnucoval. Řekové chtěli být klamáni a klamání byli. Nyní za to platí. Za krátkozrakost se platí. Pro všechny ostatní země budiž řecký případ varováním, kam až může vést fiskální nezodpovědnost vládních představitelů a kam až mohou vést sliby o „koláčích bez práce“. Z předvolebních billboardů je ostatně známe i my v ČR.

20. 2. 2015
Ptá se: RH

Myslíte si, že se už dneska Řecko s eurozónou konečně dohodnou, nebo si dají zase ještě nějaký další deadline? Do kdy to případně můžou protahovat?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Myslím, že k dohodě nakonec dojde. Zda to bude dnes nebo zítra, nebo někdy jindy, to si netroufám odhadovat. Spíše ale budou "diváky" ještě nějaký čas napínat.

20. 2. 2015
Ptá se: Dušan

Nejsou náhodou podmínky pro Řecko přísnější než pro víc zadluženější Itálii a nebo Španělsko. Je nějaký rozdíl v podmínkách splácení mezi temito státy a plní je všechny. Děkuji za odpověď.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Řecko má nejpříhodnější podmínky z takzvaných periferních států eurozóny. Na druhou stranu, jeho ekonomická situace je zdaleka nejtíživější z těchto zemí. Proto mají volnější podmínky splácení dluhu své opodstatnění.

20. 2. 2015
Ptá se: Arnošt Nováček

Dobrý den,
jaká je souvislost řecké vlaječky na rukávu nového Debalcevského starosty a nového směřování Řecka?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

O původu vlaječky na rukávu zmíněného starosty bohužel nemám potuchy. Pokud by snad řecký premiér Tsipras hodlal rozehrávat nějakou geopolitickou hru a zatahovat do řecké kauzy záležitosti tak či onak spjaté s rusko-ukrajinským konfliktem, velmi rychle by pochopil, proč v Česku radíme jemu podobným „nechodit s pány na led“. Putin, Obama nebo Merkelová, to jsou úplné jiné váhové kategorie, s neskonale většími zkušenostmi, než rebelský premiér země, která je z globálního hlediska zcela bezvýznamná.

20. 2. 2015
Ptá se: Oldřich

Proč €U neodřízne Řecko jako suchou větev? Je snad povinností pracovitých živit parazity?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Protože EU má politický – nikoli už tolik ekonomický – zájem na udržení Řecka v eurozóně. S odchodem Řecka od eura by padl sen mnoha bruselských byrokratů a europolitiků. Tsipras a spol. zase mají ekonomický – a nikoli tolik politický – zájem na setrvání v eurozóně. A protože ve zvláště vyhrocených chvílích vítězí peníze (ekonomické zájmy) nad politickými ideály, může si více trpělivosti dovolit Brusel. Proto je jeho vyjednávací pozice silnější, proto mu nyní Athény ustupují a proto Řecko nakonec s eurem nejspíše zůstane (tu pravděpodobnost vidím tak na 70 procent).

20. 2. 2015
Ptá se: Zdeněk Hlásek

Můj názor je, že v Bruselu musí být docela horko, jelikož když se Řecko trhne a jakýmkoliv způsobem, či s pomocí kohokoliv se začne zvedat z prachu, tak začnou padat vlády dalších zadlužených zemí a minimálně €urozona se rozpadne. Mám pravdu?
Druhá otázka je, myslíte že v Bruselu pochopili, co spáchali svou "pomocí" v Řecku za nesmysl ?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Řekl bych, že větší „horko“ je v Athénách. Pokud Řecko z eurozóny odejde, situaci zvládne stejně jen s další zahraniční pomocí. Minimálně v prvních dnech po „exitu“ a přechodu na „novou drachmu“ a její devalvaci se země ocitne v ekonomickém volném pádu. Bez mezinárodních prostředků ji zasáhne hluboký rozvrat, proti němuž je nynější situace ještě „čajíčkem“. Bude to nejspíše znamenat také politický konec Tsiprase a spol., neboť klíčovým předvolebním slibem nové vlády bylo nejen zmírnění úsporných opatření, ale také, neméně podstatně, setrvání v eurozóně. Řekové si rozchod s eurem ve své převážné většině nepřejí.

20. 2. 2015
Ptá se: kostas

dobrý den
prosím,co případný bankrot přinese řadovým občanům řecka ?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Bohužel další snížení jejich životní úrovně. Bankrot si ale nepřeje ani Brusel, ani Athény. Ani jedna ze stran ovšem nyní nechce ztratit tvář, proto ta napínavá vyjednávání. Nakonec však zvláště řecká strana raději ztratí tvář, než aby dopustila bankrot. Proto Athény celkově tahají za kratší konec.

20. 2. 2015
Ptá se: Magdaléna

Co brání asi nejsprávnějšímu řešení - bankrotu Řecka a návratu k vlastní měně, která by obnovila po devalvaci a reformách podle vůle samotných Řeků jejich konkurenceschpnost?
Kdo tam má tolik mapůjčovaných peněz, že chce Řeky za každou cenu zachraňovat a tím jim dává možnost vydírání?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Napůjčováno tam má celá eurozóna. To ale není ten zásadní důvod, proč k Vámi nastíněnému řešení nejspíše nedojde (ačkoli například přední němečtí ekonomové, třeba Hans-Werner Sinn, takové řešení navrhují). Tím hlavním důvodem je politický sen a ideál Bruselu o udržení eurozóny. Odchod byť jen jediného státu by Brusel vnímal jako svoji závažnou politickou prohru, fatální "ztrátu tváře".

20. 2. 2015
Ptá se: MAREK

Dobrý den. Neměla by se již EUROZÓNA zbavit Řecka? Je to jenom černá díra. Aplikují jen protahovací zdržovací taktiku aby z Unie vytáhli maximum peněz. Dělají přesně to samé co nyní vidíme v Donbasu od jiného ŘECKU zpřáteleného státu ve vojenské oblasti. UNIE i Eurozóna spoléhají na férová jednání. Ono to tak ale nevypadá.
Prostě to splatit nechtějí a neustále vymýšlejí fígle aby si Eurozónu na sebe dluhama navázali natolik aby jí docela úspěšně mohli vydírat. Protože Eurozóna tyto peníze již zpět nikdy neuvidí. A pokud si nechají Řecko v kožichu, tak na EU začne tlačit prostřednictví něj i Rusko. Rusko se snaží vrazit klín do Nato (Maďarsko,Řecko,Turecko). A i do EU (Maďarsko,Řecko...atd...). Evropa nakonec v globálu bude nicotná a rozhádaná. Světový vliv nebude mít žádný. Pokud se to nyní nabízí v Eurozóně něco s tím začít dělat, tak Řecko prostě vyhodit.M

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Jak odpovídám níže, odchod byť jen jediného státu by Brusel vnímal jako svoji závažnou politickou prohru, fatální "ztrátu tváře". EU má politický – nikoli už tolik ekonomický – zájem na udržení Řecka v eurozóně. S odchodem Řecka od eura by padl sen mnoha bruselských byrokratů a europolitiků. Tsipras a spol. zase mají ekonomický – a nikoli tolik politický – zájem na setrvání v eurozóně. A protože ve zvláště vyhrocených chvílích vítězí peníze (ekonomické zájmy) nad politickými ideály, může si více trpělivosti dovolit Brusel. Proto je jeho vyjednávací pozice silnější, proto mu nyní Athény ustupují a proto Řecko nakonec s eurem nejspíše zůstane (tu pravděpodobnost vidím tak na 70 procent).

20. 2. 2015
Ptá se: Igor

Dobrý den! Německo a Francie prodala vojenský arsenál (zbráně, auta, tanky, letadla a pod.) Řecku a to vše na půjčku. Tato suma je v miliardách €. Proto Německo a Francie nemají zájem, aby Řecko upustilo eurozónu, neboť pak by Řecko mělo větší problémy se splácením dluhu. Můžete se k tomu vyjádřit? Předem děkuji.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Nemyslím, že toto je ten klíčový motiv. Zásadní motiv Bruselu pro udržení Řecka v eurozóně je nyní již politický. Ekonomiky Německa nebo Francie jsou natolik silné, že by jimi nyní pád Řecka nikterak zásadněji neotřásl. Také například expozice řeckých a německých bank vůči řeckému veřejnému a z valné části i soukromému sektoru je dnes řádově nižší než před několika lety, na začátku desetiletí, kdy se problémy Řecka poprvé v plné nahotě projevily.

20. 2. 2015
Ptá se: Petr Svec

Dobry den, Prosim Vas vzhledem k tomu ze nova Recka vlada nepřistoupi na proplouzeni dosluhijiciho programu uspor v puvodni verzi , ktery melo Recko puvodne domluveno s velkou troujkou MMF, ECB, EU, , je mozny ze EU bude schopna i pres odpor Nemecka si domluvit s novou Reckou vladou ,,, jakykoliv kompromis ? Pokud by se ,,nedohodli,, pak jak moc by to postihlo kurz eura ??? dekuji. Hezky den.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Přes odpor Německa dohoda není podle mě možná. Domnívám se však, že i Němci nakonec na určité konsensuální řešení přistoupí. Konkrétní podobu případného konsensuálního řešení je zatím obtížné předjímat. Nicméně jedna z autoritativních studií na dané téma, vycházející z takzvané teorie her, uzavírá, že věřitelům nakonec budou stačit pouze poměrně nepatrné ústupky, aby se se řeckou stranou dohodli. Konkrétně má jít pouze o poměrně nepatrné uvolnění požadavku na tvorbu strukturálního primárního přebytku řecké ekonomiky: zatímco Mezinárodní měnový fond ve svých projekcích pro příštích několik let počítá s tímto přebytkem ve výši zhruba pěti procent potenciálního hrubého domácího produktu Řecka, konsensus by spočíval v umožnění redukce daného přebytku na zhruba 3,75 procenta řeckého HDP.

20. 2. 2015
Ptá se: Kelar

1. Co brání Řecku, aby oficiálně zbankrotovalo - definitivně odmítlo splatit staré dluhy? Prý mají primární přebytek rozpočtu, takže nové půjčky si brát nepotřebují?

2. Má Řecko na svém území tiskárnu eurobankovek?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

ad1) Opravdu. Řecko už hospodaří přebytkově, poprvé po čtyřiceti letech (myšlen primární přebytek)Mezinárodní měnový fond ve svých projekcích pro příštích několik let počítá s primárním strukturálním přebytkem Řecka (v zásadě tedy bez započtení splátek dluhu) ve výši zhruba pěti procent potenciálního hrubého domácího produktu země. Bankrot si nepřeje ani Tsipras a spol., ani Brusel, i když motivy jsou odlišené, jak přibližuji v některých odpovědích níže.

ad2) Eurobankovky určené pro Řecko se tisknou primárně v tiskárně v Athénách. Obecně se eura tisknou v každé ze zemí eurozóny. Zemi, v níž byly vytištěny, lze rozpoznat podle písmene v identifikačním kódu každé eurobankovky - v případě bankovek tištěných pro Řecko jde o písmeno "N". Eurobankovky pro Řecko se dále tisknou v Německu (Berlín, Mnichov, Lipsko), Nizozemí (Haarlem) a Rakousku (Vídeň).

20. 2. 2015
Ptá se: Karel

Dobrý den,

Řecko - prostě ven z EU a pryč od Eura. Nebo myslíte, že budou stále pokračovat několikaleté hokus pokusy ?

Tato země pastevců, nemá v Evropě prakticky žádnou váhu. Pokud jim tam Německo a Francie cpaly zbrojní systémy i v době, kdy už Řecko bylo ve srabu a nemají za to dosud zaplaceno, pak ke to jejich problém.
Jinak Řekové mohou ještě podstatně snížit náklady, když sníží platy a důchody na úroveň zemí jako jsme my a Slovensko. Ten dosavadní způsob řešení Řecka, který trvá už několik let, ani nemůže vést k nějakému uspokojivému konci.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Jak odpovídám, níže EU má politický – nikoli už tolik ekonomický – zájem na udržení Řecka v eurozóně. S odchodem Řecka od eura by padl sen mnoha bruselských byrokratů a europolitiků. Tsipras a spol. zase mají ekonomický – a nikoli tolik politický – zájem na setrvání v eurozóně. A protože ve zvláště vyhrocených chvílích vítězí peníze (ekonomické zájmy) nad politickými ideály, může si více trpělivosti dovolit Brusel. Proto je jeho vyjednávací pozice silnější, proto mu nyní Athény ustupují a proto Řecko nakonec s eurem nejspíše zůstane (tu pravděpodobnost vidím tak na 70 procent).
Souhlasím, že Řecko je z globálního hlediska bezvýznamné. Celý jeho hrubý domácí produkt vyprodukuje taková Čína za pár týdnů. Nesouhlasím ale s klišé, že jde o národ pastevců nebo pijanů ouza. Jde o národ, který se čtyřicet let rád nechal klamat politiky, jejich pohádkami o pečených holubech a koláčích bez práce. To se může stát jakékoli jiné zemi, včetně ČR. Vydávání se řeckou stopou začíná nevinnými větami typu, že "zdroje jsou", kterou proslul někdejší premiér Špidla. Zdaleka nebyl jediným, kdo se v ČR snažil a snaží o "řeckou cestu".

20. 2. 2015
Ptá se: Dagmar

Dobrý den. Utahování opasků v Řecku zjevně nic pozitivního nepřináší - byly ty reformy, kterými byla podmíněna minulá pomoc, vůbec předem promyšlené, nebo se jednalo o metodu pokus-omyl a nikdo z odborníků stejně nevěděl, jak to dopadne?
Tuší někdo, k čemu by přesně došlo, kdyby došlo k bankrotu Řecka? Chystáme se tam v létě na dovolenou.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Řekl bych, že utahování opasků, jak pravíte, už první výsledky přináší. Byť rozumím tomu, že Řekové už jsou utahováním otráveni do krajnosti. Čehož ostatně využila Syriza. Nezapomeňme však, že Syriza je jen další levicovou stranou, z podobné líhně jako řečtí socialisté ze strany Pasok, kteří mají lví podíl na nynější závažné situace země, protože po dlouhá desetiletí hospodařili rozhazovačně. Řešení řeckého problému zvolením Syrizy je jako hašení požáru benzínem, který jej způsobil.
Na bankrotu země nemají zájem ani Athény, ani Brusel, jak přibližuji v některých odpovědích níže.

20. 2. 2015
Ptá se: xenidi

Dobry den. Jaky vliv bude mit odchod recka z eurozony a take jak by vypadala po te financni situace zde v recku. Podle meho nazoru recko by se nemelo nechat vydirat nemeckymi polityky atd... ziji zde a tak vidim sve vlastnimi ocima. Predem dekuji za odpoved.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

V tuto chvíli existují tři základní scénáře dalšího vývoje. V rámci scénáře prvního, který má nyní pravděpodobnost zhruba 70 procent, nakonec dojde ke konsensu mezi Řeckem a věřiteli.

V rámci druhého scénáře, jenž má nyní pravděpodobnost asi 20 procent, se Řecko s věřiteli nakonec nedohodne. To v důsledku takřka jistě musí vést k odchodu země z eurozóny. Takové situace ale ještě nemusí otřást globálními trhy. Z několika důvodů. Je i v zájmu mezinárodní komunity, aby případný odchod Řecka od eura nevedl k rozsáhlejší „nákaze“ zejména dalších periferních zemí eurozóny. Ty jsou sice dnes v poněkud lepším stavu než na počátku tohoto desetiletí. Avšak i tak by mezinárodní komunita zřejmě Řecku „preventivně“ poskytla pomocné prostředky pro udržení jeho ekonomiky v chodu v prvních okamžicích po odchodu od eura, přijetí pomyslné „nové drachmy“ a její devalvaci. Tyto prostředky by byly využity například na nákup léčiv či pohonných hmot. V případě, že by se situaci takto podařilo zvládnout, ekonomiky eurozóny jako celku, a tím méně ekonomiky české, se vývoj v podstatě nedotkne.

V rámci třetího, pesimistického scénáře, jehož pravděpodobnost je zhruba deset procent, Řecko eurozónu opustí a tento akt navíc vyvolá „nákazu“ v rámci globálního finančního systému. Primárně budou zasaženy další periferní ekonomiky eurozóny, ale ve svém důsledku pravděpodobně půjde o krizi plně srovnatelnou s tou, která následovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008. V takovém případě budou dopady na českou ekonomiku značné a lze předpokládat významné utlumení jejího dosavadního oživování a eventuálně i propad do recese.

20. 2. 2015
Ptá se: Petr Vágner

Dobrý den,

kdy podle vás dojde vedení EU že společná měna je svojí podstatou chybný projekt, kterému např. Španělé vděčí za katastrofální ekonomickou situaci (až do přijetí eura měli pokud vím běžný účet na úrovni Německa) a který drží pohromadě jen politická vůle?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Do značné míry souhlasím. Ani Řecko by nebylo tam, kde je, pokud by nepřijalo začátkem milénia euro. jednotná měna akcentovala jeho problémy. S drachmou by proces oddlužování řecké ekonomiky musel nastat mnohem dříve, za mnohem snesitelnějších podmínek. Euro drží pohromadě nyní zejména slovní ekvilibristika šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. A pochopitelně také politické zájmy Bruselu.

20. 2. 2015
Ptá se: Meri

Není problém Řecka hlavně problémem vzniku Eurozóny? Pro mne nepochopitelný svazek zemí s jinou ekonomickou minulostí i přítomností, s rozdílnými hospodářskými základy. Není špatně nastavený princip fungování Eurozóny?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Máte pravdu. Euro bylo přijato uspěchaně. Mnoho ekonomů tak rychlému zavedení jednotné evropské měny oponovalo. Jde však primárně o politický projekt. Řekové si v polovině první dekády milénia půjčovali skoro za ty samé úroky jako Němci, což je absurdní - bez eura by něco takového nebylo možné. Bez eura by svůj dluh museli Řekové začít řešit mnohem dříve a bylo by to pro ně výrazně snesitelnější.

20. 2. 2015
Ptá se: Jiří

Co by se stalo po bankrotu Řecka s úsporami tamních obyvatel (přesněji řečeno s vklady v bankách)? Přišli by o ně?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Bankrot Řecka není koncem eura. Záleží však, jak by bankrot zasáhl řecký bankovní sektor a jak by situaci řešila řecká vláda a mezinárodní komunita. V jednom ze scénářů je samozřejmě možné, že by se řecký bankovní sektor - či alespoň některé tamní banky - zhroutil, což bez pomoci vlády nebo mezinárodních institucí značí v důsledku i to, že alespoň někteří klienti postižených bank by už své úspory nespatřili. Však také Řekové stáhli z tamních bank jen od prosince 2014 úspory v objemu kolem dvaceti miliard eur.

20. 2. 2015
Ptá se: Klára Horáková

Zdravím Vás. Nakolik je pravda to, že půjčky poskytnuté Řecku eurozónou a MMF se věřitelům de facto obratem vracejí s tučnými úroky (v dobách největší krize až 30 či 50 procent ročně u dluhopisů)? Dá se vyčíslit jaká část mezinárodní pomoci jde opravdu na strukturální reformy v Řecku a podporu ekonomiky a jaká jde na tučné úroky pro západní země? Protože pokud by západní země půjčovaly Řecku na tak vysoké úroky, tak je to pro věřitele slušný byznys, ta země si vlastně půjčuje jen proto, aby mohla obratem vracet o to víc. Je to tak? Vnímám to správně?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Jde o záchranné půjček, nikoli o dary. A z půjček se prostě platí úroky. Řecko má už nyní stanoveny poměrně velmi velkorysé podmínky pro splácení těchto úroků, takže výraz "tučný" je v tomto případě až příliš sugestivní. Pokud něco v poslední době zvýšilo úrok u řeckých dluhopisů, tak je to účinkování představitelů Syrizy, jejich svéhlavé spanilé jízdy po Evropě a nejistota, kterou tímto jednáním vytvářejí.

Náklady na splátky dluhu jsou v Řecku značné. To je patrné třeba z toho, že bez zahrnutí splátek dluhu by země byla poprvé za 40 let v plusu (hospodaří nyní s primárním strukturálním přebytkem). Při zahrnutí splátek čelí ale v příštích dvou letech nutnosti splatit téměř třicet miliard eur.

20. 2. 2015
Ptá se: Marek Šulc

Dobrý den,

v jakém časovém horizontu si myslíte, že má Řecko šanci se vrátit do kladného vývoje HDP za předpokladu, že ekonomická situace Evropy bude záporně ovlivněna neustále se zvyšujícím tlakem Ruska a naopak, že by Ukrajinská krize byla opravdu v dohledné době vyřešena mírem?

Předem děkuji za odpověď.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Řecko podle aktuálních čísel Eurostatu kladně rostlo už v roce 2014. Loňský rok je tedy pro Řecko pomyslným rokem odrazu ode dna. Je ovšem pravda, že od roku 2008 se řecká ekonomika propadla celkově asi o 25 procent. Může trvat celá léta, ne-li desetiletí (to záleží i na vývoji geopolitických faktorů, z nichž některé zmiňujete), než se opět ocitne na úrovni roku 2008.

20. 2. 2015
Ptá se: Plšková

Jaký vplyv může mít odchod Grécka z eurozóny na kurz koruny ku euru?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

V tuto chvíli existují tři základní scénáře dalšího vývoje. V rámci scénáře prvního, který má nyní pravděpodobnost zhruba 70 procent, nakonec dojde ke konsensu mezi Řeckem a věřiteli. V takovém případě nebude kurs koruny k euru poznamenán.

V rámci druhého scénáře, jenž má nyní pravděpodobnost asi 20 procent, se Řecko s věřiteli nakonec nedohodne, Řecko odejde z eurozóny, ale ta nijak zásadně neutrpí. V takovém případě také nebude kurs koruny k euru poznamenán.

V rámci třetího, pesimistického scénáře, jehož pravděpodobnost je zhruba deset procent, Řecko eurozónu opustí a tento akt navíc vyvolá „nákazu“ v rámci globálního finančního systému. Primárně budou zasaženy další periferní ekonomiky eurozóny, ale ve svém důsledku pravděpodobně půjde o krizi plně srovnatelnou s tou, která následovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008. V takovém případě budou dopady na českou ekonomiku značné a lze předpokládat významné utlumení jejího dosavadního oživování a eventuálně i propad do recese. Euro i koruna v takovém případě oslabí vůči dolaru. Koruna navíc oslabí i vůči euru.

20. 2. 2015
Ptá se: Rok

Pořád se spekuluje, že Řekové budou masivně vybírat peníze z bank, což povede ke zhroucení ekonomiky. Proč by to ale dělali? Vždyť nové vládě přece věří, ne?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Řekové stáhli z řeckých bank jen od prosince 2014 úspory v objemu kolem dvaceti miliard eur. Nevím, zda věří vládě natolik, že jsou ochotni riskovat své úspory. Zjevně to zas tak skálopevná víra nebude. Čemuž se nelze divit. Pokud někdo v poslední době uvrhl řeckou ekonomiku do nejistoty, pak je to jednání představitelů Syrizy.

20. 2. 2015
Ptá se: Jirka

Myslíte, že Řecko a Itálie můžou někdy splatit svoje dluhy? Když se mluví o kavntitativním uvolňování peněz od ECB či FEDu, znamená to opravdu, že jsi natisknou nové peníze a pošlou je do ekonomiky formou, např. nákupu státních dluhopisů. Nebo jsou to peníze, které jsou v ECB uložené od jiných bank? Touto formou se může smazat část dluhů všech zemí a tím se stává kapitalismus dokonalým systémem. Hrozila by v tomto případě hyperinflace? Co si myslíte o tzv. tištění peněz a možném riziku inflace? Mají světové banky přehled o tom, kolik je peněz v oběhu, kolik je úspor? Kolik je dluhů?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dluh teoreticky opravdu může být "pohřben". Aby se tak stalo, musí zkrátka jaksi zmizet, jakmile se ocitne v rozvaze Evropské centrální banky. Ekonomové, konkrétně Pierre Pâris a Charles Wyplosz, předloni v létě navrhli následující řešení. Evropská centrální banka by nejprve koupila dluhopis dané členské země, například v hodnotě sta eur, který by poté transformovala ve „věčný“ bezúročný úvěr stejné hodnoty. Úvěr by zůstal natrvalo v bilanci centrální banky, na straně aktiv, ale nikdy by nebyl splacen. Na straně pasiv bude danou operaci reflektovat nárůst měnové báze, opět o sto eur. Jinými slovy, dluh by byl monetizován.

Monetizace dluhu bývá ovšem nejrychlejší cestou k inflaci. Z dějin i doby nedávné je známa řada případů, kdy vládce – a nedávno třeba ten zimbabwský, Robert Mugabe – látal dluhové díry tiskem peněz tak dlouho, až oběživo zcela ztratilo svoji kupní sílu. V horké současnosti eurozóny či třeba Spojených států ale platí, že nárůst měnové báze – tedy zjednodušeně řečeno „tisk peněz“ – nemá inflační účinek. Úvěrové trhy jsou totiž zamrzlé a z nových peněz nevznikají nové úvěry, které teprve by při nezkroceném růstu svého objemu vykazovaly inflační potenciál. Pochopitelně, až trhy rozmrznou, a firmy začnou investovat a komerční banky úvěrovat, inflace bude opět hrozba. Jenže centrální banky se dušují, že si s touto situací poradí – například zvýšením úroků z rezerv, které u nich drží komerční banky, tak, aby pro tyto banky bylo výhodnější prostředky držet mimo oběh, v rezervách, než jej poskytovat firmám. Ostatně, v posledních letech rapidně bobtnají i rozvahy jiných významných centrálních bank, například americké nebo japonské.

Pohřbení dluhu v rozvaze centrální banky je možné ze dvou zásadních důvodů. Zaprvé, centrální banka – na rozdíl od vlády – nemůže zbankrotovat; sebevětší své ztráty si prostě může kompenzovat vytvářením nových peněz – tak dlouho, dokud tím není ohrožena cenová stabilita, výsostný to cíl každé centrální banky. Zadruhé, centrální banka musí mít garantovánu (ze strany vlády) monopolní moc nad peněžní emisí na daném území

Pohřbení dluhů, o němž jako o jedné z možností řešení evropské dluhové krize neoficiálně hovoří i někteří členové bankovní rady České národní banky, značí transformaci rizika vyhlášení platební neschopnosti v riziko inflační. Pro mnohé evropské politiky tak je atraktivním řešením, jelikož případné obecné zdražování v celé eurozóně lze svést na řadu jiných faktorů. Relativně mírné zdražování je také mnohem méně nápadné než potenciální bankrot státu typu Řecka nebo Španělska. A stejně tak je mnohem méně nápadný i jeho dopad, jelikož náklady inflace – v podobě takzvané inflační daně – by byly rozprostřeny mezi 333 milionů obyvatel eurozóny, kteří by za řecký či španělský dluh celkem nevědomky platili třeba i koupí každého, jen o pár centů dražšího rohlíku.

20. 2. 2015
Ptá se: Milan K.

Má ještě řecká vláda nebo centrální banka schované drachmy, nebo je v roce 2002 zničila? Jak dlouho by trvalo, nže by si vyrobila nové?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Předpokládám, že drachmy skartovala. Nové bankovky lze v případě nouze vytvořit poměrně rychle, tj. nejde o jakkoli významnější náklad případného řeckého rozchodu s eurem.

20. 2. 2015
Ptá se: Jan Kodeš

Dobrý den, čistě hypoteticky. Nemělo Řecko z eurozóny vystoupit už dávno a zbankrotovat? Nepromeškal se už ten nejvhodnější okamžik?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Řecko hlavně nemělo do eurozóny nikdy vstupovat. Nelze však uplatňovat ekonomickou logiku. Euro a členství jednotlivých zemí v eurozóně je primárně politickou otázkou. Ekonomické aspekty jsou druhořadé. Bohužel.

20. 2. 2015
Ptá se: Jana Landová

Dobrý den,

myslíte si, že jsou Řekové opravdu takový "nemakačenkové", kteří jen s nataženýma rukama čekají na státní péči, dotace, dávky? Často jsou takto prezentováni, má to reálný základ?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Nemyslím. Je to klišé. Ostatně není to tak dávno, co byl jedním z nejbohatších lidí na světě Řek - Aristoteles Onassis. Asi by se nedostal tam, kam se dostal, se založenými rukama. A potřeboval i pracovité kolegy a zaměstnance. Bohužel však řecké vlády uplynulých dekád uplácely voliče štědrými sociálními dávkami a zároveň nebyly ani za mák důsledné ve výběru daní. Řekové si ale v podstatě ty samé politiky volili 40 let. A volí si je stále. Syriza není ničím jiným než další variací rozhazovačné politické strany, které slibuje koláče bez práce. To je zásadní důvod celé řecké tragédie.

20. 2. 2015
Ptá se: Kuba

Jaký je spravedlivý "trest" pro státy, které žily dlouhá léta v blahobytu, pak využily pomoc a teď nechtějí dostát svým závazkům? Jaký trest je dostatečný pro politickou garnituru, jaký pro řadové občany? Myslím, že v Řecku jsou zatím úplně v pohodě.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Současný střet Bruselu a Athén je už jen vyvrcholením desetiletí trvajícího děje, svým způsobem vlastně tragédie, byť zpočátku zcela nerozpoznané. Tragédie, která ovšem může být příznačná pro celou řadu dalších zemí. Tragédie takové demokracie, kterou pro svůj politický prospěch zneužívají rozhazovačné vlády, velmi často hájící se levicovými slogany o solidaritě a nabízející pečené holuby. A odmítající – byť mezi řádky – onu bohužel tolik zprofanovanou odpovědnost jednotlivce. Jenže odpovědný národ sestává z odpovědných jednotlivců. A odpovědné společenství národů v důsledku tedy taktéž.

Syriza je jen další variantou na rozhazovačnou levici, byť ji k moci dostal specifický pohyb dějin. Je levicí a nenalhávejme si opak. Nenabízí fundamentální řešení problému – kterým je návrat k odpovědnosti jednotlivce –, ale jen další verzi tisíckrát obehrané písničky o pečených holubech. Je to ve své podstatě ta samá levice, která po téměř čtyřicet let rozmazlovala Řeky svými sociálními programy. A zadlužovala je.

Všichni Řekové museli v hloubi duše tušit, že žijí na úkor budoucích generací. Nikdo netušil, že to přijde tak brzy. Že to bude už generace Tsiprasova a Varufakisova, která bude muset začít splácet účty. Nyní jde prakticky už jen o to, jakým způsobem tato generace účty po sobě, svých rodičích a prarodičích splácet začne. Bude to bolet, a hodně, ať už k tomu dojde jakýmkoli způsobem.

20. 2. 2015
Ptá se: JT

Dobrý den,
jaké by byli předpokládné důsledky na evropskou ekonomiku, kdyby Řecko přeci jen opustilo eurozónu?
Děkuji

Odpovídá: Lukáš Kovanda

V tuto chvíli existují tři základní scénáře dalšího vývoje. V rámci scénáře prvního, který má nyní pravděpodobnost zhruba 70 procent, nakonec dojde ke konsensu mezi Řeckem a věřiteli.

V rámci druhého scénáře, jenž má nyní pravděpodobnost asi 20 procent, se Řecko s věřiteli nakonec nedohodne. To v důsledku takřka jistě musí vést k odchodu země z eurozóny. Takové situace ale ještě nemusí otřást globálními trhy. Z několika důvodů. Je i v zájmu mezinárodní komunity, aby případný odchod Řecka od eura nevedl k rozsáhlejší „nákaze“ zejména dalších periferních zemí eurozóny. Ty jsou sice dnes v poněkud lepším stavu než na počátku tohoto desetiletí. Avšak i tak by mezinárodní komunita zřejmě Řecku „preventivně“ poskytla pomocné prostředky pro udržení jeho ekonomiky v chodu v prvních okamžicích po odchodu od eura, přijetí pomyslné „nové drachmy“ a její devalvaci. Tyto prostředky by byly využity například na nákup léčiv či pohonných hmot. V případě, že by se situaci takto podařilo zvládnout, ekonomiky eurozóny jako celku, a tím méně ekonomiky české, se vývoj v podstatě nedotkne.

V rámci třetího, pesimistického scénáře, jehož pravděpodobnost je zhruba deset procent, Řecko eurozónu opustí a tento akt navíc vyvolá „nákazu“ v rámci globálního finančního systému. Primárně budou zasaženy další periferní ekonomiky eurozóny, ale ve svém důsledku pravděpodobně půjde o krizi plně srovnatelnou s tou, která následovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008. V takovém případě budou dopady na českou ekonomiku značné a lze předpokládat významné utlumení jejího dosavadního oživování a eventuálně i propad do recese.

20. 2. 2015
Ptá se: Pavel

Lze tedy obecně říct, že se hraje o to aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá? :-)

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Ano, lze. Je možné předpokládat, že nová řecká vláda v čele s Alexisem Tsiprasem se nakonec s „troikou“ dohodne. Dokonce je možné sázet na to, že „troika“ zůstane nad věcí natolik, že přistoupí i na takový kompromis, aby Tsipras před svými voliči úplně neztratil tvář. Zkrátka a dobře, „vlk se nažere (Tsipras bude a zůstane u moci), ale koza zůstane celá (Řecko eurozónu neopustí)“. Opuštění eurozóny není totiž v ničím zájmu – lépe řečeno, není v ekonomickém zájmu Řecka a není v politickém zájmu Evropské unie.

20. 2. 2015
Ptá se: mooney

Bude mít tako kauza vliv na ČR? Ať už dopadne jakkoli. A zaplaťpámbu, že nejsme v eurozóně, že?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

V rámci zvláště pesimistického scénáře, jehož pravděpodobnost je zhruba deset procent, ano. Řecko v takovém případě eurozónu opustí a tento akt navíc vyvolá „nákazu“ v rámci globálního finančního systému. Primárně budou zasaženy další periferní ekonomiky eurozóny, ale ve svém důsledku pravděpodobně půjde o krizi plně srovnatelnou s tou, která následovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008. V takovém případě budou dopady na českou ekonomiku značné a lze předpokládat významné utlumení jejího dosavadního oživování a eventuálně i propad do recese. Členství nebo nečlenství v eurozóně na to nebude mít vliv.

20. 2. 2015
Ptá se: Vojtěch

Dobrý den,
zajímalo by mne, pokud by se Řecko dále zadlužovalo, resp. by již nebylo schopno splácet své závazky a EU a další by mu již odmítli poskytovat další finanční injekce, tak jaký by to mělo dopad na měnu EURO? Domnívám se, že něco jako bankrot v případě státu, který má měnu společnou s ostatními členskými státy, není proveditelný, čili předlužený stát s nefunkční ekonomikou bude na svém území operoval nadále s měnou, kterou se platí i v Německu atd.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Řecký bankrot je možný, i když je země členem eurozóny. To proto, že Řecko vydává své vlastní dluhopisy, stejně jako jakákoli jiná země eurozóny. Bankrot státu jez definice neschopností dostávat svým závazkům, tj. neschopností pokrýt závazky vůči věřitelům, tedy například vůči držitelům dluhopisů.

20. 2. 2015
Ptá se: František Hotař

Jak si vysvětlujete, že se situace se zadlužením tak vyhrotila. Nešlo na to přijít dříve?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Situaci vyhrotil vstup Řecka do eurozóny počátkem milénia, který zemi umožnil se ještě několik dalších let bezuzdně zadlužovat. Pokud by Řecko bylo mimo eurozónu, muselo by své problémy s dluhem začít řešit mnohem dříve, a to až o deset let. Vše by bylo mnohem snesitelnější.

20. 2. 2015
Ptá se: Věruška

Dá se s Řeky vůbec vyjednávat? Připadají mi nesolidní.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dá se s nimi vyjednávat. tahají za kratší konec. Tsipras a spol. už také výrazně zmírnili svoji siláckou předvolební rétoriku. Nakonec k nějakému konsensu podle všeho dojde.

20. 2. 2015
Ptá se: Magdaléna

Když mluvíte o zásadním politickém zájmu Bruselu, koho máte na mysli? Jsou to všechny členské státy EU, státy eurozóny, někteří politikové nebo zaměstnanci unijních institucí? Kdo to je?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Výrazem "Brusel" mám na mysli politiky, úředníky, lobbisty, politické podnikatele či obchodníky a další jedince, kteří zásadně profitují ze současného uspořádání a z jejichž hlediska značí nějaká převratnější změna buď ohrožení materiální, nebo ideové (ve smyslu tom, že by se museli rozejít s idejemi, na nichž je vystavěn proces evropské integrace), nebo oboje.

20. 2. 2015
Ptá se: Michal Horák

Je šance, že po tom, co Řecko bylo přijato do EHS přes nesouhlasné stanovisko Komise, při vstupu nevyžadovalo žádné výjimky a přechodná období aby vzápětí po vstupu prohlásilo, že není X požadavků schopno plnit a začalo se ex post dožadovat různých úlev, výhod a přechodných období, k tomu bezostyšně využívalo vydírání se svým, souhlasem ke vstupu Španělska a Portugalska, takto postupovalo ješte mnohokrát, rozšíření v roce 2004 podmínilo vstupem Kypru, přestože nebyla splněna podmínka sjednocení ostrova, vnutilo se dodatečně do eurozóny rok po uzamčení směnných kurzů pomocí z prstu vycucaných makroekonomických dat, žilo si evidentně nad poměry a pomoc si vynutilo a vynucuje vydíráním, že celou eurozónu stáhne sebou... Nemyslíte že už stačilo?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

To je poněkud návodná otázka. Máte však pravdu v tom, že Řekové rozhodně během svého členství v Evropské společenství nebo později v následnické Evropské unii jen tak v koutě neseděli. V roce 1985 opravdu hrozili vetovat vstup Španělska a Portugalska do ES, jak správně píšete, pokud nedostanou dodatečné dvě miliardy dolarů na zemědělství. Přitom takto hrozili ti samí politici, kteří v roce 1981 vyhráli řecké volby se slibem vystoupení země z ES...

20. 2. 2015
Ptá se: Nok

Dobrý den,
nevím proč všichni šílí. Vrcholní představitelé jasně řekli, že jsou o kompromisu připraveni jednat, ale že nejprve musí Řecko požádat o prodloužení programu pomoci, což se stalo (viz archiv ČT). Navíc Řecko zápasí s bankroty řešenými s pomocí Evropy minimálně 200 let. Mne by spíše zajímalo, jaká prorůstová opatření by jste navrhoval, protože k ekonomickému růstu, který je podmínkou konsolidace místní ekonomiky, se nelze jen proškrtat. To jsme si i přes varování význačných ekonomů, i z USA, vyzkoušeli i u nás.
Děkuji

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Ekonomicky racionálním řešením je odchod Řecka od eura doprovázený zahraniční pomocí, následná devalvace "nové drachmy" při současném postupném zefektivňování výběru daní v zemi. Slabá měna by přilákala turisty z celého světa a pomohla řeckým exportérů, třeba i zemědělcům, což by roztočilo kola tamní ekonomiky. Politicky je však něco takového zatím nerealizovatelné. Z důvodů, které přibližuji v některých odpovědích níže. Euro je totiž politický, ne ekonomický projekt. Ekonomická racionalita je tedy druhořadá.

20. 2. 2015
Ptá se: Kelar

Na začátku "řecké krize" držely řecké dluhopisy hlavně francouzské a švýcarské a dále pak německé banky. Ty se jich od té dobry zbavily a teď je drží ECB apod.
Jak to, že to vládám ostatních zemí eurozóny nevadí??

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dluh v rozvaze centrální banky není to samé co dluh v rozvaze banky komerční. Například z toho důvodu, že v rozvaze centrální banky lze dluh teoreticky "pohřbít". Ze dvou zásadních důvodů. Zaprvé, centrální banka – na rozdíl od vlády – nemůže zbankrotovat; sebevětší své ztráty si prostě může kompenzovat vytvářením nových peněz – tak dlouho, dokud tím není ohrožena cenová stabilita, výsostný to cíl každé centrální banky. Zadruhé, centrální banka musí mít garantovánu (ze strany vlády) monopolní moc nad peněžní emisí na daném území

Pohřbení dluhů, o němž jako o jedné z možností řešení evropské dluhové krize neoficiálně hovoří i někteří členové bankovní rady České národní banky, značí transformaci rizika vyhlášení platební neschopnosti v riziko inflační. Pro mnohé evropské politiky tak je atraktivním řešením, jelikož případné obecné zdražování v celé eurozóně lze svést na řadu jiných faktorů. Relativně mírné zdražování je také mnohem méně nápadné než potenciální bankrot státu typu Řecka. A stejně tak je mnohem méně nápadný i jeho dopad, jelikož náklady inflace – v podobě takzvané inflační daně – by byly rozprostřeny mezi 333 milionů obyvatel eurozóny, kteří by za řecký či španělský dluh celkem nevědomky platili třeba i koupí každého, jen o pár centů dražšího rohlíku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy