Všeuměl, který propadl digitalizaci. Elektrická Kia Niro však potěší jízdním projevem

Všeuměl, který propadl digitalizaci. Elektrická Kia Niro však potěší jízdním projevem
Elektrické Niro letos dostalo moderní kabát.
A také digitální přístrojovou desku se dvěma displeji.
Motor vozu je vpředu a pohání přední kola.
Vejde se sem i schránka na kabely.
Foto: Jakub Stehlík
Jakub Stehlík Jakub Stehlík
2. 12. 2022 6:01
Kdo hledá rodinný elektromobil s délkou do 4,5 metru, brzy zjistí, že výběr není nekonečný. Spíš dříve než později jeho oko spočine na stálici automobilky Kia, která nedávno dorazila v mnohem atraktivnějším kabátě, než jaký dosud nosila. Osvědčená technika se v jejím případě potkala s novou digitální dobou, které podlehla bez známek odporu.

Jeho kořeny sahají do doby, kdy většina automobilek o elektromobilech hlavně hodně mluvila. Niro první generace přijelo v roce 2016 coby hybrid, o rok později přibyl plug-in hybrid a nakonec v roce 2018 čistě elektrická verze. Čechy design Nira nechával v klidu, daleko více se v místních končinách ujal sesterský Hyundai Ioniq, se kterým Niro sdílí společnou techniku.

Letos představené Niro je tedy už druhou generací, ačkoliv se najdou i tací, kteří mluví o důkladném faceliftu. Je to tím, že technický základ Nira zůstal stejný, i když vše ostatní prošlo radikální proměnou. Doba vzniku je na autě znát kupodivu jen v jediném parametru, avšak zejména na dlouhých cestách docela podstatném: Niro zdaleka nenabíjí tak rychle jako jeho větší a modernější sourozenec EV6. Deklarovanými 86 kW to jde přibližně třikrát pomaleji, navíc tuto hodnotu lze označit za počáteční, když je baterie zcela prázdná. V týdenním testu, při kterém auto ujelo bezmála dva tisíce kilometrů, se průměrná rychlost dobíjení pohybovala kolem 50 kW. Do poloviny své kapacity si baterie nechá líbit zhruba 65 kW, poté hodnoty průběžně klesají. Ještě před pár lety by šlo o vynikající výsledek, ke smůle Nira však právě v tomto bodě udělaly elektromobily v poslední době značný pokrok.

V praxi to znamená, že na každé dvě hodiny jízdy je třeba naplánovat zhruba třičtvrtěhodinovou přestávku. Kdo na cestu vyrazí s plnou baterií, ujede při vnějších teplotách kolem nuly bez dobíjení necelých 300 kilometrů. O vytápění vozu se stará tepelné čerpadlo, díky kterému stojí vyhřátý interiér pouze jednotky procent z celkové spotřeby energie.

Přírodní živly však do apetitu elektromobilů promlouvají značně, Niro v tomto směru není žádnou výjimkou. Zatímco za pěkného počasí a loudavé jízdě po jadranském pobřeží si řeklo o 15 kWh/100 km, při zpáteční cestě, kdy vál silný protivítr a lilo jako z konve, vystoupala spotřeba až k 25 kWh. Předem naplánované zastávky k nabíjení v takové situaci rychle vezmou za své, Niro však dá řidiči na srozuměnou, že do plánovaného cíle bez doplnění energie nedojede.

Jde přitom jen o jednu z nepřeberného množství funkcí, které infotainment Nira nabízí: Od užitečného nastavení intenzity dobíjení z domácí zásuvky až po uklidňující zvuky přírody či praskání hořícího dřeva, což je známá kií libůstka.

Nelze však říci, že by ovládání vozu nešlo vymyslet lépe: Ze současného Nira prakticky zmizely fyzické knoflíky, nenajdeme tu ani takový, kterým by spolujezdec mohl rychle ztlumit rádio. A když už jsme u rozhlasu, jeho ikonku lze objevit až po srolování hlavního menu na dotykové obrazovce.

Obdobně krkolomné je navádění k nabíjecím stanicím, které standardně probíhá v offline režimu. Kdo však trochu zapátrá, objeví v hloubi menu také online verzi, která je nesrovnatelně užitečnější. Ukáže, zda je vyhlédnutá nabíječka volná, či zda je vůbec v provozu.

Je však také spousta věcí, které se konkurentům na Niru nebudou vůbec líbit: Auto je při svých rozměrech mimořádně prostorné, nabízí velký zavazadelník i schránku na kabely pod přední kapotou. Bytelná sedadla dobře podpírají tělo a ve výbavě nechybí nic, co by měl správný elektromobil mít: Vyhřívaný volant a sedadla, v případě testovaného vozu i ta zadní.

A pak jsou tu extrabuřty v podobě USB zdířek na boku opěradel předních sedadel nebo možnost napájet jiné elektrické spotřebiče s příkonem až tři kilowatty. Teoreticky tak může Niro rozsvítit při výpadku proudu celou domácnost, případně v nouzi dobít na cestě jiný elektromobil.

Stojí také za povšimnutí, že Niro velmi pěkně jezdí. Automobilka nadělila vozu skvělý akustický komfort, svistot větru nebo hluk od pneumatik tady posádku netrápí. I s odladěním podvozku si dala práci - nerovnosti silnice filtruje nadprůměrně dobře, v zatáčkách se auto naklání jen decentně. Jízda je elektricky svižná, ale pocitově hladká.

Kia Niro EV

Motor: synchronní s permanentním magnetem
Výkon: 150 kW / 204 k
Točivý moment: 255 Nm
Baterie: Li-Ion, 64,8 kWh (využitelná kapacita)
Nejvyšší rychlost: 167 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 7,8 s
Kombinovaná spotřeba: 16,2 kWh/100 km (WLTP)
Objem zavazadlového prostoru:  475 l + 20 l vpředu
Nosnost (pohotovostní / užitečná): 1739 kg / 461 kg
Cena: od 1 249 980 Kč

Ačkoliv je Niro prošpikované moderními jízdními asistenty, které mají potřebu řidiči neustále něco sdělovat, v jízdním projevu dává řidiči dostatek volnosti. Zásahy ESP nejsou rigidní. Ve skutečnosti je řidič sotva vnímá, i když si chce zajezdit svižně.

Když už je řeč o stylu jízdy, na něm pak velmi záleží, jak rychle bude ubývat energie z 65kWh baterie. Při hodně defenzivní jízdě si Niro řekne o 14 kWh/100 kilometrů, dálniční stotřicítka odčerpá i dvakrát tolik. Průměr se drží kolem dvaceti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V prvním pololetí 2022 zemřelo meziročně o pětinu méně lidí. Nejčastěji podlehli ischemické srdeční chorobě

V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídal koronavirus. Český statistický úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. "Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.

Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle úřadu více než 8 tisíc lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy