V Golfu byl každý řidič hned doma. Stačilo sednout, posunout sedadlo a seřídit volant, k perfektní pozici nebylo třeba nic víc. I páčky a tlačítka šlo nahmatat po paměti, pokud se v rodinách střídaly jeho generace tak, jak postupně přicházely.
S posledním Golfem některé jistoty odešly. I řidiči, kteří jej dosud znali jak své boty, najednou netušili, jak si pustit rádio. Po vzoru Tesly se Volkswagen vrhl na digitalizované zjednodušení interiéru a neodpustil si přitom několik přešlapů. Dotykové plošky pod centrálním displejem nebyly osvětlené. Některé ikonky na displeji měly titěrné rozměry, takže za jízdy bylo třeba bedlivě sledovat, kam směřuje špička prstu. Že se toho mezitím mohlo hodně udát na silnici, netřeba zvlášť zdůrazňovat.
Jenže uplynulo pár let, Volkswagen dal některé věci do pořádku a jiné modely naložily s interiérem ještě radikálněji. Najednou se ovládání Golfu jeví v lepším světle, minimálně struktura palubního menu má bezchybnou logiku. Stále tu také zastihneme tlačítkový volant a každé ze čtyř stahovacích oken má vlastní fyzický ovladač. Jen ty v noci neviditelné plošky a malé ikonky jsou tady stále.
Naštěstí jsou tu také věci, které se časem příliš nemění. Ačkoliv od uvedení prvního Giugiarova Golfu uplyne napřesrok už padesát let, pořád jde o auto s dobře obestavěným prostorem, které s délkou 428 centimetrů nikdy nepřestalo ctít parametry nižší střední třídy. Kufr není obří, ale má pravidelný, dobře využitelný tvar. Pod jeho dnem stále ještě může být místo lepicí sady dojezdová rezerva. A co v autě je, funguje dobře. Ať už jde o bohaté prosvětlení interiéru stropními světly, slušný zvuk audiosoustavy nebo zadní dveře, které se dají otevřít do pravého úhlu a cestujícím tím usnadňují nastupování.
Na první pohled nemá Golf nijak zvlášť prostorný interiér, dobře zvládnutými detaily však otevírá náruč jedincům různorodých postav. Sedadlo řidiče je nastavitelné v nadstandardním rozsahu podélně i do výšky, do nohou tu netlačí žádný výstupek přístrojové desky. I vzadu je místa víc, než by se při pohledu na kompaktní karoserii mohlo zdát. Střecha se nad hlavami cestujcích svažuje jen nepatrně, vzdušnému pocitu pomáhají i rozměrná okna dveří.
Testovaný vůz se základním tříválcem a sedmistupňovým dvouspojkovým automatem dostal elektrický doping v podobě startér-generátoru napájeného malou lithiovou baterií. Ta se plní energií získanou z brzdění, kterou následně využívá pro hladké spuštění motoru při rozjezdu na semaforech. Tříválec je také čas od času umlčen i během jízdy, v situaci, kdy auto "plachtí" z kopce nebo dojíždí ke stopce na křižovatce.
Mild-hybridní 48V technologie ušetří podle automobilky dvě deci benzinu na sto kilometrů. Není to mnoho, na druhou stranu systém řidiče nijak neobtěžuje a jeho přítomnost na palubě je přínosem v podobě hladších rozjezdů. Mild-hybrid si navíc dobře rozumí s převodovkou DSG, jízda je plynulá i díky zdařilému odladění.
Sto deset koní litrového motoru se v praxi jeví jako zcela dostatečných. Tříválec jde ochotně do otáček, automat jej však většinou drží nízko. Podle zvuku by řidič podřadil dříve, DSG však ví, co dělá: ve vyšším pásmu otáček se toho zas až tolik neděje, točivý moment má vrchol ve dvou tisících. Spotřebu ve městě Golf drží na úrovni kolem šesti litrů, mimo něj lze cestovat i za pět.
Volkswagen Golf 1.0 TSI mhEV
Motor: benzinový tříválec, 999 cm3
Výkon: 81 kW / 110 k
Točivý moment: 200 Nm při 2000 ot./min
Nejvyšší rychlost: 202 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 10,2 s
Kombinovaná spotřeba: 5,2 l/100 km
Objem zavazadlového prostoru: 381 - 1237 l
Cena: od 688 900 Kč
Testovaný vůz v základní verzi Life je pak demonstrací toho, jak opulentní dnes umí být u Volkswagenu nepodkročitelný standard: LED světla na obou koncích auta, osvětlené kliky dveří, bezklíčové startování. V kombinaci s litrovým tříválcem jej automobilka ani v jiné tovární konfiguaraci nenabízí, lze si jej ale samozřejmě dle libosti dovybavit. Smysl dává třeba paket Comfort s lepšími sedadly za 26 612 korun, který byl i v testovaném autě. Nebo navigace, jejíž fungování lze odemknout v továrním e-shopu.
