Celovečerní dokumentární debut Petra Horkého Švéd v žigulíku má nyní možnost zhlédnout širší česká veřejnost, film byl poprvé odvysílán v České televizi 16. října a nyní je možné ho do konce října dohledat v archivu iVysílání.
Petr Horký na něm pracoval čtyři roky. K nápadu se dostal díky tomu, že jako novinář navštívil závod AvtoVAZ v ruském Toljatti a setkal se tam s novým krizovým šéfem Bo Inge Anderssonem, který do skomírající Lady přišel proto, aby někdejší nejsilnější ruskou automobilku dokázal restrukturalizovat a přivést na trh nový, modernější model.
Příběh ho tak nadchl, že se rozhodl natočit o novém šéfovi a jeho problémech, se kterými se musí v AvtoVAZ potýkat, celovečerní dokument. "Ani my, ani Bo Andersson jsme netušili, jak to všechno dopadne a co se stane. Ale to se nám právě líbilo, bylo potřeba se s tím nějak rychle vypořádat," říká režisér Petr Horký.
Film měl premiéru vloni v listopadu na amsterodamském prestižním dokumentárním festivalu IDFA, představil se i na dalších festivalech v Evropě, v USA i na Novém Zélandu a letos v březnu vstoupil do českých kin.
S jakými názory jste se od loňské premiéry dokumentu setkal?
Nejde zobecňovat, ale ukázalo se, že dělí společnost na ty, kteří sympatizují s přístupem západního manažera, a na ty ostatní, jimž se jeho radikální rozhodnutí vůči ruským zaměstnancům zdála arogantní.
Jak to například bere ruské publikum?
To je právě zajímavé, hodně jsme na to byli zvědaví, protože film je poměrně kritický. Přitom Lada je pořád největší automobilka v Rusku, symbol, na který byli v Sovětském svazu hrdí. Zjistili jsme ale, že mnoho Rusů je toho názoru, že AvtoVAZ má problém a film na to ukázal.
Jak se ten film vlastně dostal do Ruska?
Víme i o několika projekcích, bohužel jsme se jich ale nemohli zúčastnit. Jednou se promítal i v kulturním domě přímo v Toljatti, je mi líto, že jsme se to dozvěděli teprve dva dny předem a nestihli jsme se tam vydat. Názor místních by mě hodně zajímal.
Ale víme i o nelegálním způsobu, jak se do Ruska dostal. Běžel ve veřejnoprávní švédské televizi, někdo to pirátsky stáhl a nahrál na ruský YouTube. Po nahlášení sice nahrávka byla odstraněna, jenže vzápětí se objevila znovu a hned na několika účtech. Došlo nám, že nemá cenu bojovat. Na té nejsledovanější je aktuálně přes 70 tisíc zhlédnutí.
Diskutují tamní uživatelé o filmu?
Právě že ano, většina mluví o tom, že Rusko se musí vypořádat s problémem korupce a přijít na to, jak vystoupit ze začarovaného kruhu. I když je tam samozřejmě skupinka, která věří konspiračním teoriím a obviňuje nás z toho, že jsme byli zaplacení bůhvíkým a že ruskou firmu má řídit jenom Rus.
A dá se říci, že západní svět na film kouká jinak?
Dá, a to je zajímavé, zatímco na Západě se některým přístup Bo Inge Anderssona zdá arogantní a přikláněli se na stranu Rusů, třeba v Česku nebo Polsku se častěji setkáte s tím názorem, že Rusům se nechce pracovat a zastydli v minulosti.
Film vznikal čtyři roky. Jak se natáčení vyvíjelo?
Ze začátku bezproblémově, dostali jsme se skoro všude, protože Bo Inge Andersson měl zájem na tom, aby uspěl. Ale na mnoha místech nebylo natáčení snadné, třeba ve sklepě pod továrnou, kde tekla voda. Odtamtud nás rychle vypakovali.
Jenže pak se natáčení postupně komplikovalo. Ale nechci o vyústění dokumentu ochudit ty, kteří ho ještě neviděli.
Prozraďme aspoň, že nyní už Bo Inge Andersson v čele automobilky není. Víte, kam odešel?
Nejsme spolu v kontaktu, film se mu z pochopitelných důvodů nelíbil. Nepočítal s tím, že neuspěje. Ale já si naopak myslím, že se mu mnoho věcí povedlo, uvedl na trh novou Ladu Vesta, která je aktuálně nejprodávanějším modelem značky. Aktuálně vede evropskou divizi japonského dodavatele automobilových dílů Yazaki.
