Jde zřejmě o souhrn všech okolností. Tlak na to, že dieselové motory jsou neekologické, už existuje několik let. Ke kritice však aktivně přispěla aféra Dieselgate i to, že vedle koncernu Volkswagen se různými způsoby snažily manipulovat se skutečnými hodnotami výfukových plynů i další značky, například koncern Fiat.
Automobilky navíc nabízejí alternativu, kterou spatřují v elektromobilech, vlády vlivných evropských států také občasně protežují auta na alternativní pohon a přistupují k různým omezením aut se spalovacími motory. Zdá se tedy, že diesely skutečně postupně ztrácejí svou pozici.
Loni v prosinci například starostové čtyř světových měst prohlásili, že do roku 2025 chtějí zakázat auta s diesely na svém území. Jde o Paříž, Atény, Mexiko City a Madrid.
Pravděpodobně nejpřísnější je první zmíněná metropole v čele se starostkou Anne Hidalgovou, která aktivně propaguje zelenou politiku a žádá po výrobcích aut, aby více bojovali proti znečišťování životního prostředí.
Giorgos Kaminis, starosta Atén, by byl dokonce rád, kdyby do roku 2040 z centra města zmizela všechna auta s konvenčním spalovacím motorem.
V Londýně už léta funguje emisní zóna v centru, nyní aktivisté volají po tom, aby i zde byl do roku 2025 zakázán vjezd aut s dieselem. V dubnu letošního roku se dokonce mluvilo i o novém zákoně, který by nařídil, aby ve 25 největších britských městech každý majitel dieselu musel platit 20 liber denně (zhruba 600 Kč) za to, že má diesel. Mezi Brity se zákonu začalo lidově říkat "daň za toxiny" (toxine tax) a měl se týkat jak soukromníků, tak i firem.
Od tak přísných omezení bylo sice nakonec ustoupeno, ale londýnský starosta Sadiq Khan potvrdil, že počínaje 23. říjnem 2017 budou majitelé dieselu s emisní normou Euro 4 a starší platit denně 10 liber, tedy asi 300 Kč. Takto je zpoplatněn vnitřní okruh, jenž je ohraničen silnicí A406 z Gunnesbury do West Hamu a na jihu silnicí A205. Podle odhadů bude takto dotčeno asi 10 000 aut.
V roce 2019 bude daň zpřísněna, její platnost se rozšíří na diesely s emisní normou Euro 5 a je možné, že do sítě spadnou také vozy se staršími benzinovými motory.
Přitom v Londýně už platí tzv. congestion charge, majitelé aut platí za vjezd do této zóny v čase od sedmi ráno do šesti hodin večer 11,50 liber (asi 345 Kč).
Velká Británie je ostatně zajímavým příkladem, jak moc se historicky změnil pohled na ekologičnost aut. Ještě před dvaceti lety se totiž mělo za to, že problém je především oxid uhličitý, který má vliv na skleníkový jev. A protože naftové motory vypouštějí méně CO2 než ty benzinové, někteří začali tvrdit, že diesely jsou ekologičtější.
Psal se rok 1998, když Gordon Brown, který v letech 1997 až 2007 zastával funkci ministra financí, zavedl daňové zvýhodnění vypočítané podle tabulkových hodnot vypouštění emisí oxidu uhličitého, čímž se diesely staly výhodnější.
"A tak se stalo, že zatímco v roce 2001 jezdilo v Británii pouze 11,8 procenta naftových aut, o čtrnáct let později už to bylo půl na půl," uvádí britský web Autoexpress.co.uk.
Restrikce dieselů a potažmo všech aut se staršími spalovacími motory vznikají nejen ve Velké Británii nebo Francii, ale i v Německu. Například ve Stuttgartu, městě, jež je považováno za německou metropoli s nejhorším ovzduším, bude možné od roku 2018 zakázat vjezd vozů se staršími naftovými motory ve smogových obdobích. Pouze auta s moderními naftovými agregáty splňujícími normu Euro 6 budou mít povolen vjezd i nadále.
Praha zatím emisní zóny nechystá. "Zatím nebylo nalezeno vhodné řešení, které by umožnilo zprovoznit Nízkoemisní zónu (NEZ) před realizací celého Pražského okruhu. Proto byla další příprava pozastavena s tím, že účinnost vyhlášky by měla nabýt platnosti právě až s otevřením Pražského okruhu," říká Vít Hofman, tiskový mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy.
Problém s dieselem není ani tolik ve spotřebě paliva a vypouštění oxidu uhličitého, ale především ve vypouštění oxidu dusíku a pevných mikročástic. Právě ty způsobují respirační problémy, jsou příčinou smogu ve městech a jsou navíc rakovinotvorné. Podle světové organizace WHO ročně zemřou tři miliony lidí v důsledku znečistění ovzduší. Podle evropských regulací je limitem 50 mikrogramů pevných částic v metru krychlovém vzduchu, přičemž většina evropských metropolí tento limit pravidelně překračuje.
Daleko zásadnější je však to, že osobní automobilová doprava je jen zanedbatelným strůjcem problémů. Mnohem většími znečišťovateli jsou nákladní lodě a především velké uhelné elektrárny. Ty se podle Evropské organizace pro životní prostředí (EEA) podílejí na emitování pevných mikročástic z jedné čtvrtiny celé světové produkce.
"Patnáct nákladních lodí vypustí do vzduchu tolik škodlivin jako všechna auta na světě," připomíná Autoexpress.co.uk. A zatímco automobilová doprava se v posledních letech snaží přinášet řešení šetrnější k životnímu prostředí, odlehčuje vozy, aby byly úspornější, zavádí hybridní technologie atd., lodní nákladní doprava nemá zatím žádný ekologický plán.
