Reklama na ticho. Poprvé za volantem Škody Kodiaq: víme, který motor je nejlepší

Škoda Kodiaq se bude prodávat s benzinovým i naftovým motorem, respektive jako plug-in hybrid.
Vnější design Kodiaqu pak navazuje na předchůdce, zároveň si ale půjčuje leccos i z moderních škodovek. Výsledkem je auto, které stavbou karoserie působí až skoro jako kombi a uvnitř je místa a variabilita skoro jako v MPV.
Šetřilo se chromem, Kodiaq také sází čím dál více na udržitelnost, což se projevuje hlavně v interiéru, kde se používá maximálně umělá kůže.
Interiéru dominují dva displeje. Před řidičem jsou vždy desetipalcové budíky, které umí promítnout mimo jiné obraz z navigace i do zorného pole. Obrazovka na středovém panelu má v základu deset a ve vyšší výbavě s navigací třináct palců.
910 litrů, o 80 litrů více než doposud. Kufr Kodiaqu je i v základním uspořádání prakticky bezedný.
Foto: Jan Matoušek
Jan Matoušek Jan Matoušek
10. 4. 2024 5:21
Před pár týdny jsme se svezli novým Superbem, teď přišla řada na první seznámení s druhou významnou novinkou Škody Auto pro první pololetí letošního roku. Druhá generace Kodiaqu se svým designem i provedením interiéru posunula trochu více směrem k prémiovým SUV, a ačkoliv má vůbec poprvé i plug-in hybridní pohon, stále si zachovává i spalovací motory. Který se k autu hodí nejvíce?

Máme docela štěstí, Škoda na první jízdy s Kodiaqem na španělské pobřeží Costa Brava přivezla s výjimkou nejsilnějšího benzinového dvoulitru s pohonem všech kol a výkonem 150 kW všechny nabízené motorizace. Postupně tak usedáme za volant jak základní mildhybridní benzinové patnáctistovky, tak obou verzí naftového dvoulitru. Třešničkou na dortu je, kromě jízd v novozélandském off-roadu Trekka na základech původní Octavie, plug-in hybrid.

Všechny motory bez výjimky se pojí s dvouspojkovým automatem DSG. A to i ve verzi "cena od", která bude mít pod kapotou mildhybridní benzinovou patnáctistovku. Ta má výkon 110 kW a po zkušenosti na nedlouhém testovacím okruhu musíme konstatovat, že se k rodinnému charakteru SUV hodí asi nejméně.

Automat při zrychlování žene motor zbytečně do otáček, navíc čtyřválec s vypínáním až poloviny válců není tak kultivovaný jako naftoví sourozenci (pořád je ale velmi tichý, prakticky o něm nevíte). Ani spotřebou se jim nedokáže vyrovnat, jeho hlavním trumfem tak bude cena. Tu zatím neznáme, každopádně bude nižší než 1 040 000 korun, na nichž začíná ve výbavě Selection dvoulitrový turbodiesel se 110 kW.

To je přitom motorizace, která podle našich prvních dojmů bude rodinnému charakteru polykače dálničních kilometrů sedět nejlépe. Převodovka drží motor většinou v nižším pásmu otáček, přitom pokud je potřeba, dokáže motor hbitě vyrazit dopředu a poslušně zrychlovat až tam, kam vám to limity dovolí.

Jednotka je navíc výborně utlumená a má velmi příjemný a jemný chod. Testovací trasa ale nakonec nebyla až tak dlouhá, navíc o nějakém vyvážení směrem k dálnicím a okreskám lze mluvit jen těžko, takže ke spotřebě lze jen konstatovat, že se určitě dostane pod sedmilitrovou hranici.

Jistotu tomuto konstatování dává 142kW dvoulitrový turbodiesel, který je standardně spojený s pohonem všech kol. S tímto motorem jsme toho nakonec najeli nejvíce, skoro 200 kilometrů po klikatých horských silničkách i španělské dálnici. Výsledný průměr? 6,6 l/100 km, a to jsme rozhodně nejeli s lehkou nohou, naopak jsme se pohybovali většinu časů na hranici rychlostních limitů.

Slova o výborném utlumení a jemném chodu platí u silnější varianty úplně stejně jako u té slabší. K tomu si přidejte i slušnou výkonovou rezervu. Jenomže stojí čtyřkolka a vyšší výkon za příplatek 130 tisíc korun (základní cena je 1 170 000 korun) oproti slabšímu turbodieselu? To je otázka, na kterou si asi bude každý ze zákazníků muset odpovědět sám.

Novinkou je již zmíněný plug-in hybrid, skládající se z patnáctistovky TSI a elektromotoru, systémový výkon je 150 kW. Výhodou je velká baterka s využitelnou kapacitou necelých 20 kWh, papírově tak vůz na jedno nabití ujede přes 100 kilometrů na elektřinu. Navíc nabíjet je možné i stejnosměrným proudem o výkonu 50 kW, což cestování hodně usnadní. Moc hybridů do zásuvky toto neumí.

Největší výhodou ústrojí je fakt, že absolutně nepostřehnete, kdy auto přepne z elektrického na spalovací pohon, pokud si nevynutíte tlačítkem v multimediálním systému jízdu jen na elektřinu až do vybití baterky. Pokud zvolíte hybridní režim, systém pak sám vyhodnocuje, který motor zrovna přední kola roztáčí, což ve výsledku hlavně na okreskách snižuje průměrnou spotřebu.

Celkově Kodiaq boduje komfortem i na méně kvalitních cestách, jeho silnou stránkou budou ale dálniční přesuny, kde se pohybuje velmi suverénně a především v absolutním tichu. I přes vyšší stavbu není auto přílišně náchylné na boční vítr a armáda asistentů včetně adaptivního vedení v pruhu činí jízdu velmi pohodlnou.

Kodiaq pak obecně urazil mezigeneračně velký krok vpřed. Interiér působí hodnotným dojmem jak s látkovými, tak i koženými sedačkami. V některých barevných kombinacích by stačilo přelepit logo na volantu, a leckdo by nepoznal, v autě jaké značky vlastně sedí. Kam dosáhne ruka, tam je měkčený plast, hodnotně pak působí třeba i potah horní odkládací schránky se stehem ve tvaru písmene X.

Kapličku přístrojů na rozdíl od Superbu nekryje "kšilt", což je jeden z mála na první pohled skutečně viditelných rozdílů mezi oběma vozy. Potěší dobře čitelný průhledový displej, který poskytuje tak akorát informací, naopak občas chaotická byla vestavěná navigace. Jak ale u některých aut koncernu VW bylo fungování staršího softwaru vytýkáno, tady je potřeba rychlost a intuitivnost určitě pochválit.

Samostatnou kapitolou jsou už několikrát popisovaná otočná tlačítka s označením Smart Dials. V praxi se tak pro zvýšení teploty klimatizace, zapnutí vyhřívání či ventilace sedadel nebo zesílení rádia nemusíte brodit menu palubního systému nebo se strefovat do dotykové plochy. Přesunutí voliče automatu pod volant vpravo pak sice uvolnilo prostor na středovém tunelu velké odkládací schránce, nicméně také donutilo konstruktéry zbylé páčky přesunout na levou stranu. Stěrače tak sdílí jeden ovladač s blinkry. Bude to vyžadovat chvíli zvyku.

Tradičně silnou disciplínou je vnitřní prostor. Vzadu je před koleny více místa než dříve, sedadla dělená v poměru 60 na 40 mají navíc standardně posuvné sedáky. Kufr je prakticky bezedný, v základu pojme 910 litrů, po sklopení sedadel po střechu 2105 litrů. Výjimku má plug-in hybrid, ten má objem 745 až 1945 litrů. Verze do zásuvky zároveň nemůže mít tři řady sedadel, u spalovacích motorů je za příplatek 22 tisíc korun.

Kodiaq se na českém trhu nabízí zatím jen s naftovými motory a ve dvou výbavách Selection a Selection Exclusive. Už v základu má kompletní sadu asistentů včetně sledování mrtvých úhlů, třízónovou automatickou klimatizaci, rádio s desetipalcovou obrazovkou, digitální budíky, vyhřívaná přední sedadla nebo diodová světla vpředu i vzadu. Verze Exclusive přidává adaptivní tlumiče, třináctipalcovou navigaci, lepší rádio, masážní přední sedadla s ventilací, vyhřívaný volant, vyšší sadu asistentů, průhledový displej nebo maticová diodová přední světla.

S dvoulitrovým turbodieslem o výkonu 110 kW startuje SUV na zmíněných 1,04 milionu korun, verze Selection Exclusive přijde na minimálně 1,285 milionu korun. Další motorizace se pak do ceníku dostanou postupně během několika týdnů. Ke konci roku Škoda představí také sportovní Kodiaq RS.

 

Právě se děje

Další zprávy