Hostem Benešovského adventu na Rádiu Impuls byl předseda ČSSD Jan Hamáček. V rámci rozhovoru o nepolitických tématech mluvil o lásce k autům a zejména k veteránům. Vloni si jednoho ostatně sám pořídil.
"Koupil jsem si Volhu 21, takzvanou carevnu, z roku 1967. Říká se, že to bylo nejlepší auto tehdejšího východního bloku. Je to skvělé svezení," dodal.
Běžně ale jezdí služebním vozem značky Škoda. "Za volant se dostanu. To, že se o mě ze zákona stará policie, neznamená, že bych nemohl řídit. Ochranka jezdí za mnou nebo se dohodneme, že jezdím bez ní," uvedl v pořadu Rádia Impuls.
Prozradil na sebe, že byl vždy věrný vozům značky Škoda. "Pocházím z Mladé Boleslavi, takže volba aut byla jasná. Já osobně mám auta velmi rád a vždy mě zajímala. Vždycky když přišla na trh nová škodovka, hned jsem ji byl prozkoumat. Teď na to ale mám málo času a elektromobil Enyaq jsem ještě neviděl. Prvním mým vozem byla červená Felicia," rozvyprávěl se.
Autem údajně dojel nejdál do Istanbulu nebo do Portugalska s kamarády ve Fordu Transit.
GAZ M21 neboli Volha "carevna"
Když v polovině 50. let vyšel model M20 Poběda z módy, automobilka GAZ již měla připravenou náhradu. Stala se jí limuzína GAZ M21, první z řady modelů pojmenovaných podle ruského veletoku Volha. Jednalo se o nejluxusnější sovětské auto, které bylo dostupné i běžným zájemcům, a především - nastartovalo éru jednoho označení, které definitivně zmizelo až po více než půl století.
Volha rozhodně nebyla malým autem, měřila 4,83 metru na délku a mezi nápravami bylo rovných 2,7 metru. I proto se dovnitř pohodlně usadila šestice cestujících - vpředu i vzadu totiž byly třímístné lavice, které šlo navíc lehce sklopit tak, že interiér nabídl poměrně pohodlnou lůžkovou úpravu.
GAZ M21 Volha měl a má také několik slavných majitelů. Jeden kousek například v roce 1961 dostal kosmonaut Jurij Gagarin, po jehož smrti byl černý sedan umístěn do prosklené "vitríny" přímo v areálu GAZ v Gorkém. První Volhu si oblíbil i současný ruský prezident Vladimir Putin, který vlastní bílý kousek z roku 1956. Za volantem první Volhy bylo dále možné spatřit třeba i Leonida Brežněva, ovšem údajně jen do chvíle, než byl v roce 1964 zvolen prvním tajemníkem sovětské komunistické strany.
