Spousta polských dopravních expertů o něm už od začátku vyjadřovala své pochybnosti. Připomeňme ze zákona, platného od 14. března, alespoň to nejzákladnější: pokud je řidič zastaven a nadýchá 1,5 promile nebo více, jeho vůz by měl automaticky propadnout státu a on samozřejmě přijde o řidičské oprávnění. Pokud opilý řidič způsobí nehodu, stačí k zabavení jedno promile, a pokud se jedná o recidivistu, pak ještě méně.
Už pár dnů po začátku platnosti ale polský magazín Auto Swiat popsal, jak vlastně zabavování vozů u opilých řidičů vypadá. Podle něj by policie měla auto zabezpečit tak, aby v něm řidič s alkoholem v krvi nemohl odjet, zároveň ale ona sama nemá pravomoc na to ho zabavit. Auto tak musí být odtaženo na odstavné parkoviště, kde vyvstává první problém - kdo zaplatí odtah a parkování.
Podle zmíněného časopisu je účet za desetidenní stání v řádu stovek zlotých (tisíců korun). A protože rozhodnutí o zabavení a propadnutí auta je kompletně v režii soudů, rozhodnutí může trvat klidně několik měsíců nebo třeba rok. A pak se najednou účet za parkování odstaveného auta vyšplhá i na desetitisíce zlotých. Nehledě na to, že odstavené auto, s nímž se nejezdí, rychle ztrácí svou hodnotu.
Takže se klidně může stát, že následná dražba zabaveného auta vynese méně, než kolik stálo jeho uskladnění. Některá auta se tak vlastně nevyplatí vůbec zabavovat. Polský magazín také popisuje příběh jednoho z prvních zabavených aut, které bylo na rozhodnutí žalobce předáno "důvěryhodné" osobě (v tomto případě šlo o kamaráda opilého řidiče). Ta se má o vůz starat a kdykoliv ho na vyzvání předat policii. Právě kvůli nejasnostem ohledně nákladů na uskladnění.
Mimochodem podle polského rádia RMF policisté chytli od 14. března do začátku dubna celkem 282 řidičů, u nichž byly splněny podmínky pro zabavení a propadnutí automobilu.
Kvůli výše zmíněným nejasnostem se zákon setkal se značnou kritikou, a to i z oficiálních míst. "Mám dojem, že ačkoliv byl záměr dobrý, zákon je napsaný velice lajdácky," cituje Polská tisková agentura ministra vnitra Marcina Kierwinského. I proto by měl být podle něj přezkoumán, o změnách už polská vláda jedná.
Zásadní bude především ta, že auto již nepropadne povinně, konfiskace bude volitelná a bude záležet na rozhodnutí soudu, jestli auto pachateli odebere a vydraží, nebo bude-li následovat jen odpovídající finanční postih. Jinými slovy, když hlídka řidiče zastaví, s jeho autem bude moci odjet někdo střízlivý a nebude potřeba jej odtahovat. Než ale novela zákona projde schvalovacím kolečkem, zůstane v platnosti i nadále povinné zabavení automobilu.
Změny vítá také bývalý policista a nyní dopravní expert Marek Konkolewski, který zákon o povinném zabavení vozidla v polských médiích kritizuje od samého počátku. Nutné je ale podotknout také to, že nekritizuje samotné zabavování, ale aktuální nastavení zákona, přičemž by zabavení rozšířil i na některé prohřešky mimo alkohol za volantem.
"Vláda pouze využila několika v médiích hodně propíraných nehod a zahrála lidem na emoční strunu," řekl v magazínu Auto Swiat.
"Otočit povinnost v možnost je cesta správným směrem. Bude tak na soudech, aby posoudily každý případ jednotlivě a až po zvážení všech proměnných rozhodly o zabavení vozu," uvedl pro zmíněný polský časopis Konkolewski. Do úvahy mohou být brány dřívější kriminální prohřešky nebo finanční situace pachatele, případně i fakt, jak velké ohrožení svým jednáním způsobil, zmínil dále dopravní expert.
Ten také uvedl, že by se možná zabýval i limitem 1,5 promile, po němž zabavení automaticky přijde. V Polsku je totiž legální jezdit nejvýše s 0,2 promile alkoholu, už od 0,5 promile jde ale o trestný čin, nikoliv přestupek. Sám by proto snížil hladinu možného zabavení auta právě na půl promile.
