Foto: iStock

Jak je to s těmi emisními limity?

Automobilky musí omezovat emise oxidu uhličitého, nutí je k tomu nařízení Evropské unie. To v zásadě předepisuje pro rok 2021, že průměrné nové auto v EU nesmí do ovzduší vypustit více než 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr.

Tento limit ale neplatí pro všechny automobilky stejně, protože se upravuje podle hmotnosti aut. Ve výsledku tak má každá skupina nastaven svůj vlastní limit. Ty, které spoléhají na luxusní auta a SUV, ho mají vyšší, ty, mezi jejichž nejprodávanější modely patří dostupné menší vozy, ho mají obvykle nižší. Třeba takové PSA musí pro rok 2021 splnit 93 gramů na kilometr, Volvo 106,7.

Výhodu mají automobilky s prodeji menšími než 300 000 kusů, pro něž platí benevolentnější limity. Skutečně malí výrobci (do deseti tisíc aut ročně) si dokonce cíl stanovují dobrovolně. To je mimochodem výhoda pro Ferrari, které je vyčleněno mimo koncern FCA.

Problémem malých aut je bohužel to, že se u nich komplikovaněji nasazují úsporné technologie v podobě hybridů, zvyšují totiž cenu v tržním segmentu, kde je právě ona pro zákazníky jedním ze základních bodů pro rozhodování při koupi. Prodávat těžké plug-in hybridní SUV, které má bez nabíjení relativně vysokou spotřebu, je tedy s ohledem na emise výhodnější a pro cílovou skupinu přijatelnější než malé auto, které jezdí v reálném provozu za méně, ale v normovaném cyklu nedosáhne na podobně nízkou spotřebu.