"Doba, kdy byla tato silnice v dobrém stavu, je už hrozně dávno. "Počkejte, jo už vím. Opravovali ji v roce 1978, když se tu jel Závod míru mládeže. Pamatujeme si to, protože jsme oba cyklisté," řekli nám manželé Maštálkovi z Konrádova, chalupáři, které jsme zastihli při řezání dřeva u své chalupy. Je to tedy již 38 let.
Obec Konrádov je jednou z těch malebných vesniček, které leží podél silnice číslo 259, spojující obec Mšeno na Mělnicku s Dubou na Českolipsku. Vine se na pomezí mezi středními a severními Čechami. Hned dvěma místům na ní patří v letošním roce nelichotivé první a třetí místo v anketě Výtluky.cz. Lze tak bez přehánění říci, že tato komunikace, zejména její severočeský úsek, je aktuálně tou "nejděrovatější" v České republice.
Vypravili jsme se na ni, abychom zjistili, jaké komplikace tento stav lidem přináší. Shodou okolností jsme měli k dispozici na týdenní redakční test Toyotu Hilux, což je terénní pick-up pokládaný za jedno z nejodolnějších vozidel na trhu. Nemuseli jsme proto mít obavy, že bychom ji tu poškodili...
I když ani středočeská část této silnice (přijeli jsme ve směru od Mělníka) není bez vad, skutečné peklo začíná krátce za obcí s nádherným jménem Ráj. Ještě před příjezdem do Konrádova spatřujeme dopravní značku upozorňující na nerovnosti na vozovce a doporučující omezit rychlost na čtyřicet kilometrů v hodině.
Kupodivu značek, které by řidiče na problematická místa upozorňovaly, není na celém úseku mnoho, přestože by podle našeho názoru rozhodně zapotřebí byly. Ona je totiž celá silnice hodně zanedbaná. V serpentinách chybí svodidla, našli jsme můstek, jehož betonový sloupek uchycující jednoduché trubkové zábradlí ční přímo do směru přijíždějících aut, a viděli jsme vzrostlé stromy, jejichž kmeny rostou pár decimetrů od silnice.
Silnice v inkriminovaném úseku dvakrát opouští Středočeský kraj a dvakrát se "zakusuje" do území Libereckého kraje. Mimo příslušných tabulí to lze poznat i na povrchu. Okamžitě po překročení hranic severněji položeného kraje se totiž zhorší, linie na vozovce je ostrá a dobře rozpoznatelná.
Hlavním problémem je rozpadající se asfaltový povrch. Na řadě míst jsou doslova záplaty na záplatách, přičemž i v té nejvrchnější asfaltové vysprávce se již opět vytvářejí díry. Nejhorší místa se nacházejí v lesnatých úsecích, kde se dlouho drží vlhkost a mráz.
"To, že tu auto trpí, asi nemusíme nikomu vyprávět," říká již zmiňovaný pan Maštálka. "Teď už budeme muset podruhé měnit čepy," informuje a mávne směrem k zaparkované Hondě Jazz. Problémy s díly podvozku potvrzuje rovněž Michal Jirka z Housky. Ten v okamžiku naší reportáže zrovna nakládal do své malé dodávky kanystry s vodou z jedné místní studánky. Jezdí sem pro ni v sezoně každý den.
Díry a nerovné záplaty mu vadí i z dalšího důvodu. Tato silnice vede opravdu překrásným krajem. Malebné vesničky, pískovcové skály a listnaté lesy lákají k návštěvě mnoho cykloturistů. Také my jsme byli svědky kličkování cyklistů na nejhorších místech. To samozřejmě může způsobit horké chvilky řidičům, ať již jedou ve stejném směru jako cyklista nebo proti němu.
Na této silnici jednoznačně platí pořekadlo, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. To, že silničáři ale díry pouze takzvaně zaplní asfaltovou směsí a pak uplácají lopatami, místním lidem vadí. "Přece to musí jít opravit lépe," domnívají se například Maštálkovi.
S tím ovšem nesouhlasí ředitel Správy údržby silnic Libereckého kraje Jan Růžička. "Neexistuje žádná jiná vhodná technologie oprav takto poškozených míst," vysvětluje. Nějaké vyřezávání a zacelování povrchu už podle něho není možné, protože podklad na téměř celém zhruba deset kilometrů dlouhém úseku se doslova rozpadá. Bohužel nemá dobré zprávy pro ty, kteří netrpělivě čekají na komplexní rekonstrukci vozovky. "Sice vím, že situace je naléhavá a že je tato silnice ve velmi špatném stavu, ale oprava nebude možná dříve než v roce 2018. A to je ještě optimistický odhad," říká.
Trochu tak koriguje optimistické vyjádření hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, které rozeslal médiím krátce po zveřejnění výsledků ankety Výmoly.cz: "Rekonstrukce silnice se připravuje, právě se soutěží dodavatel projektové dokumentace. Uvidíme, jak složité bude stavební řízení a kdy se podaří vysoutěžit dodavatele. Silnice k hradu Houska nepatří mezi nejvíce vytížené v Libereckém kraji, ale postupně opravujeme všechny komunikace vedoucí k turistickým cílům. Vloni to byla silnice na Sychrov, letos dvě na Trosky," sdělil hejtman.
Důvodem, proč to nepůjde tak rychle, je podle ředitele Růžičky fakt, že silnici bude na řadě míst nutné rozšířit, aby vyhověla aktuálním technickým normám pro silnice druhých tříd. A to nepochybně bude znamenat problém s majiteli okolních pozemků, komplikací je rovněž skutečnost, že komunikace prochází chráněným územím.
Do té doby tedy bude nutné silnici jen provizorně opravovat, což také není jednoduchá ani levná záležitost. "Jen letos jsme tam použili přes stovku tun materiálu," sděluje. Jak jsme sami zjistili, největší úsilí v záplatování se koncentruje do úseku začínajícího před Konrádovem a končícího u opuštěné osady Rozprechtice. Je to necelých osm kilometrů. Přibližně půIdruhého kilometru dlouhou část, která zbývá ke značce označující začátek obce Dubá, už pokrývá poměrně kvalitní hladký asfalt.
I tak se ale na opravu některých míst podle znalců místních poměrů čeká někdy neúnosně dlouho. "Letos na jaře jsme řadu měsíců urgovali zacelení velké díry na křižovatce v Tuboži, na odbočce k hradu Houska," sdělila nám policistka, kterou jsme zastihli při hlídkování za obcí Blatečky.
Právě na tento výmol nakonec silničáři, jak jsme se sami přesvědčili, použili sofistikovanější technologii opravy. Okraje díry byly oříznuty a asfalt je vyrovnán do úrovně okolní vozovky.
Přesto jsou dokonce lidé, kteří se na opravenou silnici netěší. "Teď se tady jezdí pomalu a v klidu. Jakmile tu udělají hladký povrch, hned to sem přiláká motorkáře a začne být nebezpečné i pouhé přecházení," sdělil nám mladý muž obsluhující ve stánku s názvem Občerstvení Ráj.
