Chorvatsko jako pivní velmoc? Podle předsedy Sdružení přátel piva Tomáše Erlicha na tom není nic překvapivého. "V litrech vypitého piva na hlavu se země řadí do první desítky na světě. A v každém supermarketu lze koupit velké množství kraftových piv velmi dobré kvality."
Postřeh pana Erlicha můžeme jen potvrdit. V rijeckém Kauflandu mají na kraftová nebo také řemeslná piva vyhrazenou celou jednu stranu uličky a k mání je tu hned několik desítek druhů. Jenže všechna obsahují alkohol, a tudíž je nelze doporučit jako vhodné pití pro řidiče. A to navzdory skutečnosti, že chorvatské úřady jsou k alkoholu v krvi o poznání benevolentnější než ty naše.
Saháme tedy po nealku. A navíc po pivu od velkých výrobců, které se dá bez problémů sehnat po celé zemi. Výběr nakonec udělal supermarket za nás: pořídili jsme všechna nealkoholická piva, která jsme našli v regálu. A na rozdíl od těch alkoholických jich opravdu nebylo mnoho: Ožujsko, Karlovačko a Pan. To je vše.
Od začátku jsme věděli, že chceme pivo předat k posouzení odborníkům. Zajímala nás hlavně chuť, vůně a říz, zkrátka věci, které jsou důležité pro každého konzumenta piva. Zároveň nás ale napadlo, že by nebylo špatné porovnat chorvatská nealko piva s tím, které je v Česku patrně nejznámější - s Birellem, jehož výrobcem je světově uznávaný Plzeňský Prazdroj.
Že je mezi chorvatskými pivy přimícháno i jedno české, však oba zkušení testeři ze Sdružení přátel piva dopředu nevěděli. Jednotlivá piva byla pečlivě zabalena do alobalu, navenek se lišila pouze barevnými identifikátory.
Ukázalo se však, že zmást zkušené odborníky není vůbec snadné. Když totiž po otevření Birellu vykouklo na testery hnědé hrdlo lahve, oba si toho okamžitě všimli. Zbylá tři (chorvatská) piva totiž měla sklo zelené. Pivo "z hnědé láhve" navíc ani jednomu z nich nechutnalo. Svorně se shodli, že jde o nejméně chutné pivo ze všech čtyř vzorků.
"Má takovou až kovovou chuť a dlouhý hořký dojezd. Ale nepříjemný. A nemůžu se zbavit dojmu, že je dobarvené," zhodnotil Birell Tomáš Erlich.
Jen o něco lépe dopadlo v očích testerů Ožujsko Cool od výrobce Zagrebačka pivovara. "Má výraznou mladinovou chuť, lehkou máslovost a zvláštní viskozitu. Ale mazlavost je pro Ožujsko typická, má ji i v alkoholové verzi," zhodnotil Tomáš Erlich.
Druhý porotce si zase všímá, že Ožujsko je ze všech testovaných piv nejsvětlejší. "Češi dávají u ležáku přednost o něco tmavší barvě, světlé pivo u nich vyvolává dojem, že nemá tu správnou plnost," míní Ondřej Drešer. Také on považuje Ožujsko za ne zcela podařené pivo, i když je podle něj stále o něco lepší než Birell.
Stříbrnou příčku si z testu odnáší Karlovačko, které jako jediné deklaruje, že v něm není vůbec žádný alkohol. "To jej oproti ostatním pivům znevýhodňuje, protože - byť obvyklých půl procenta alkoholu v ostatních pivech není mnoho - přece jen jim v chuti pomáhá," míní Tomáš Erlich. Podle něj se jeho banánová příchuť dá vysvětlit přidanými aromaty, bez kterých by možná chutnalo příliš fádně. "Dovedu si představit, že Karlovačko může mít úspěch, protože je zcela jiné než ostatní. Na začátku kyselé, pak trochu trpké, nakonec hořké. Každopádně kontroverzní vzorek," shrnuje dojmy z piva Tomáš Erlich.
Nejvíc bodů si od obou testerů vysloužilo pivo Pan, které v Chorvatsku vyrábí dánská společnost Carlsberg. "Čisté pivo bez chuti mladiny, možná s trochou sklepní vůně. Ale je v něm cítit chmel, u ostatních piv byl znát jen podle hořkosti. Já za sebe bych ho doporučil," konstatuje Erlich.
Podle druhého porotce nelze od nealkoholických piv čekat zázraky, protože jejich základ tvoří slabá, šestistupňová piva. "Ale přesto mě překvapilo, jak velké jsou mezi nimi rozdíly. To jsem nečekal," uzavírá Ondřej Drešer.
Podrobné výsledky testu přinášíme ve fotogalerii.
