Elektřinu na start, světla a hudbu v autě považujeme za stejnou samozřejmost jako elektřinu v bytě. Rozdíl je však nejen ve zdroji, který si auto vozí stále s sebou, ale také v nutnosti ukládat energii do akumulátoru. Právě na jeho zdraví záleží, jestli se příště podaří nastartovat.
Osobní vozidlo je mechanismus, na přidání plynu nebo otočení volantu reaguje ihned. Baterie pod kapotou je ale malá chemická továrna a reakce v ní probíhají pomaleji. A zejména pomalu se rozbíhají po startu, který z ní hodně energie odčerpá. Vždy je nutné dát baterii čas, aby se vzpamatovala. Proto také vydrží déle lidem, kteří jezdí dlouhé trasy a na jeden start urazí i přes sto kilometrů. Krátké poskakování je pro každou baterii naopak to nejhorší.
Například v návodu k obsluze baterií Banner čteme, že pokud vozidlo po startu dlouhodobě nenajezdí v průměru alespoň 12 km, doporučuje se akumulátor dobíjet externím zdrojem. Pokud totiž nedáme elektrické síti dost času, aby baterii dobila a dosáhla optimálního napětí alespoň 12,6 voltu, rozběhnou se v ní nevratné degenerativní změny.
V posledních letech situaci značně zkomplikovaly systémy stop-start a inteligentní alternátory, které nejen baterii extrémně namáhají desítkami rychle následujících startů, ale zároveň v zájmu úspory paliva dobíjejí naplno jen tehdy, když sundáte nohu z plynu. Pak se baterie nemusí na optimální napětí dostat nikdy a po třech letech nadměrnému namáhání podlehne. Což platí přes to, že akumulátory pro stop-start jsou zkonstruované náročněji - jde o typy označené EFB nebo AGM, z nichž druhé vycházejí i třikrát dráž.
Že vás nikdo nevaroval? Važte slova, měli jste si přečíst návod. Třeba v uživatelském manuálu Škody Octavia se jasně píše, že pokud ji budete často provozovat na krátké vzdálenosti, baterie se nestihne dobíjet a může se zcela vybít. Jen se holt musíte návodem prolistovat až na stranu 159. Automobilky si dnes kvůli bateriím nechtějí pálit prsty. Kia sice nabízí na celé auto sedmiletou záruku a Renault pětiletou, ale u baterie lhůtu zkracují na dva roky, zatímco Ford ji rovnou prohlašuje za spotřební díl.
Zachovat baterii déle pomůže občasné nabití z externího zdroje. Jak často? Záleží, jak rychle ztrácí napětí. Ke kontrole stačí nejlevnější multimetr za tři stovky. Klidové napětí - tedy měřené alespoň pět hodin po zastavení - by se mělo pohybovat mezi 12,6 a 12,8 voltu (u typu AGM až 12,9 voltu), zatímco 12,4 už je chřipka a 12,2 rakovina.
Starší akumulátor v autě se stop-startem a řízeným alternátorem si může o nabití říkat i po dvou třech měsících. "Preventivně bych dobíjení doporučil jak před zimní sezónou, kdy nízké teploty zpomalují ohřev a dobíjení ve vozidle, tak před letní dovolenou, jelikož tropická horka zase zrychlují samovybíjení," vysvětluje Jakub Morýs z českého zastoupení firmy Banner.
Nabíjecí proud nabíječky by měl dosahovat ideálně jedné desetiny kapacity akumulátoru. Ta se ve třídě Golfu či Octavie pohybuje kolem 50 až 60 Ah, čemuž odpovídá proud 6 ampérů. Máte-li stále doma prastarou domácí nabíječku z dob Škody 120, používejte ji výhradně na konvenční baterie s otevíracími zátkami, jimiž může při nabíjení unikat přetlak. Baterie bezúdržbové, které otevřít nejdou, je už potřeba krmit moderními nabíječkami s nižším proudem a volitelnými programy.
Pokud by akumulátor na takovou prevenci přestával reagovat, svěřte ho profesionálům. Odborné bateriové servisy mají výkonnější nabíječky se zvláštními programy, které dokážou i unavenější baterii probrat.
Až to akumulátor jednoho dne vzdá, věnujte pozornost výběru správné náhrady. Shodovat se musí nejen kapacita v ampérhodinách, ale také typ zesíleného provedení pro soustavy se stop-startem - (EFB nebo dražší AGM). Pokud do takového auta zamontujete jednoduchou baterii staršího typu, výkyvy napětí ji za půl roku zničí.
