Díky nim fungují mobily. Nobelovu cenu za chemii dostali vědci za vývoj baterií

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 10. 2019 14:47
Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino za vývoj lithium-iontových baterií. Oznámila to ve středu Královská švédská akademie věd. Sedmadevadesátiletý John Goodenough je nejstarším laureátem Nobelovy ceny vůbec.
Nobelova cena za chemii za rok 2019.
Nobelova cena za chemii za rok 2019. | Foto: Reuters

"Lithium-iontové baterie, které se poprvé objevily na trhu v roce 1991, přinesly revoluční změnu do našich každodenních životů. Tyto lehké, nabíjecí, velmi výkonné baterie se využívají všude od mobilních telefonů přes notebooky po elektromobily," uvedla ve zdůvodnění svého výběru laureátů švédská akademie věd.

"Mohou také uchovávat značné množství energie z obnovitelných zdrojů, a jsou tak základem pro vytvoření bezdrátové společnosti nepoužívající fosilní paliva," dodala.

Podle akademie začala práce na lithium-iontové baterii během ropné krize v 70. letech minulého století, kdy se hledaly technologie, které by snížily závislost na fosilních palivech. Stanley Whittingham tehdy vyvinul první funkční lithiovou baterii a Johnu Goodenoughovi se v následujícím desetiletí podařilo vyrobit akumulátor dvakrát výkonnější.

Akira Jošino z baterie poté odstranil čisté lithium, čímž podstatně zvýšil bezpečnost jejího užívání. V roce 1985 tak byla na světě první komerčně použitelná lithium-iontová baterie, píše se na oficiálních stránkách Nobelových cen.

Tento moderní typ baterie od té doby našel upotřebení v široké škále přístrojů, včetně například kardiostimulátorů. V současné době se lithium-iontové baterie instalují na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v rámci vylepšování jejího energetického systému.

Japonský laureát Jošino podle svého vyjádření na tiskové konferenci v Tokiu věřil, že objevy, na kterých se podílel, jednou budou odměněny Nobelovou cenou. Nečekal ale, že to bude tak brzy, protože Nobelova cena za chemii zahrnuje nesmírně širokou škálu oborů.

O Johnu Goodenoughovi se nicméně před vyhlašováním Nobelovy ceny za chemii mluvilo jako o favoritovi - a to i vzhledem k jeho vysokému věku. Posmrtně se totiž Nobelova cena neuděluje. Goodenough se tak stal nejstarším držitelem Nobelovy ceny vůbec, když ve svých 97 letech o rok překonal nositele Nobelovy ceny za fyziku Američana Arthura Ashkina, který cenu dostal loni ve věku 96 roků.

Naopak nejmladší laureátkou je Pákistánka Malala Júsufzaiová, která si odnesla Nobelovu cenu za mír v roce 2014, kdy jí bylo 17 let.

Letos už byly ohlášeny dvě Nobelovy ceny. V pondělí dostali prestižní ocenění Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupnou hladinu kyslíku a přizpůsobují se tomu. V úterý se pak Nobelovy ceny za fyziku dočkali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za příspěvek k pochopení evoluce vesmíru.

Ve čtvrtek budou vyhlášeny Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 a 2019 a v pátek cena za mír. Příští pondělí bude udělena Nobelova cena za ekonomii. Vedle medaile a diplomu na oceněné čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (21,4 milionu korun českých). Ceny budou jako každý rok předány v den výročí smrti Alfreda Nobela 10. prosince.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy