Když si místo standardní "eskové" Tesly pořídíte model Plaid, o dechberoucí okamžiky máte postaráno. Je vlastně dost zvláštní, že podobně spektakulární je i takřka šestimetrový pick-up od Fordu. Na rozdíl od tisícikoňové Tesly sice neumí stovku za lehce přes dvě vteřiny, ale čtyři a půl sekundy není na třítunové auto vůbec špatný výsledek. 

Související

Kdyby nebylo Fordu, Amarok by nepřežil. Volkswagen mění představu o typickém pick-upu

44 fotografií

Navíc, F-150 Lightning nemá sloužit jen k zábavě movitých selfmademenů. Jeho neskromným cílem je přimět Američany přesedlat na elektrický pohon. V zemi, kde je osmiválcová F-150 stejně populární jako v Česku Škoda Octavia, jde o zdánlivě nesplnitelnou misi. Našince by sotva napadlo, že všechno jde, když se na to jde ze správného konce.

Vše při starém

Především je třeba neupřít autu nic, na co je jeho tradiční zákazník zvyklý. A tak i elektrická stopadesátka utáhne srovnatelně těžký, 4,5tunový brzděný přívěs. Pro ty, kteří vývoj elektromobilů sledují pozorněji, jde o těžko uvěřitelné číslo.

K tradičně dobrým užitným vlastnostem pak Lightning přidává pár drobností, které ocení každý rodilý Američan. Doslova po celém autě Ford rozprostřel elektrické zásuvky, které jsou schopné napájet domácnost s průměrnou spotřebou energie po několik dní nebo posloužit jako zdroj proudu pro piknik v přírodě. A tam, kde dříve trůnil šesti- či osmiválec, našel své místo největší frunk na světě. Uzavřený prostor pod přední kapotou, která se otevírá na dálkové ovládání, má rovných 400 litrů. Tedy tolik, kolik nabízí každé průměrné auto. Ovšemže nad zadní nápravou.

Při pohledu do interiéru se přitom zdá, jako by se čas zastavil před mnoha lety. Podobná sedadla, jaké má dnes Lightning, měl už Cadillac Deville v 70. letech. A nebýt vertikálně umístěné obrazovky uprostřed přístrojové desky, mohli bychom ovládání Fordu označit za vysoce konzervativní.

Poněkud staromilský interiér je však v ostrém kontrastu s výkony, které F-150 Lightning předvádí v praxi. Nejde jen o to, že kolos, vedle kterého vypadá i Kodiaq jako městský hatchback, akceleruje čtyřikrát rychleji než elektrická Dacia Spring. A vlastně ani nepřekvapí, že 1000 Nm a 580 koní dokáže vytvořit zdání lehkosti, s jakou auto proplouvá všedním provozem.

Fascinující je, jak málo proudu za to všechno žádá. V zimním počasí, kdy auto opakovaně zrychlovalo na letištní ploše, po dálnici jezdilo 130 km/h a v kabině hřálo topení, si Lightning řekl o konečných 30 kWh/100 km. Na jedno nabití tak ujede 400 kilometrů. A s tím už se žít dá.

Berany místo volantu

Na rozdíl od nápadného Fordu je Tesla na pohled dost nudná. Pětimetrová karoserie Modelu S, tedy relativně obyčejného liftbacku, je, navzdory drobným vylepšením v čase, stará už deset let. Vrcholnou verzi pozná jen znalec a fanoušek značky díky karbonovému "lízátku" na víku kufru a plaketku Plaid vpravo na zádi auta. 

Všechnu pozornost novoty na sebe strhává volant zvaný Yoke, tedy jakési hranaté "berany" bez věnce v horní polovině. Na dalekou cesta po rovné highway je možná ideální. Se zapnutým systémem autopilota, kdy auto samo sjede z dálnice, předjíždí pomalejší stroje a zase se před ně zařadí, to vše kontrolované jen jemným držením volantu v dlani.

Když však řidič potřebuje při výjezdu z kruhového objezdu zmáčknout tlačítko blinkrů na jeho levé části, musí krkolomně tápat levým palcem. Zdaleka nejhorší je manévrování na parkovišti, při ručkování marně naučeně máchá do prázdna. Dobrou zprávou je, že je možné si objednat klasický volant anebo si tento nový od letošního března dodatečně vyměnit. Za 22 tisíc korun.

Související

Tesla radikálně snížila ceny. Model Y je nově levnější než Enyaq a další konkurence

31 fotografií

Se ztrátou vědomí

Na Plaidu je však fascinující něco jiného. Nenucenost, s jakou předvádí absurdní zrychlení. Zvenku to vypadá skoro nudně. Auto se přikrčí, všechna čtyři kola roztočí na místě, od asfaltu se zvedne prachový oblak a za pár vteřin je vidět už jen tečka v dáli. Řidič ve stejnou prožívá paralelní realitu.

Celý zážitek však vyžaduje drobnou přípravu. Na samém začátku je třeba aktivovat režim Drag Strip, který se postará o to, aby trakční baterie měla správnou teplotu. Když je venku pod nulou, může to trvat klidně i půl hodiny. Ale kdo si počká… Pak stačí naráz sešlápnout brzdový i plynový pedál: vzduchové odpružení pošle podvozek blíž k zemi, zatímco displej hlásí, že se auto připravuje vyrazit vpřed jako gepard.

Související

Ceny tak nízké, až se nechce věřit. Dovoz auta z Číny může mít neřešitelnou dohru

6 fotografií

Připadá vám to směšné? To jste ještě na obrazovce neviděli kostičkovanou grafiku, která má navodit dojem, že Tesla, stejně jako vesmírná raketa, právě vstupuje do jiné vesmírné dimenze.

A opět je nutné zmínit se o spotřebě. Když řidič s autem nepatřičně dovádí, svítí na palubní desce údaj 150 kWh/100 km. V běžném provozu je to ale desetkrát méně. Dokonce i dálniční tempo, prubířský kámen mnoha elektromobilů, vysaje z baterky pouhých 18 kWh každých 100 kilometrů. Kdyby na Tesle nebylo zajímavé už nic dalšího, tohle by samo o sobě stačilo k rozhodnutí si ji pořídit.

Po víkendu stráveném se dvěma elektrickými Američany je jisté, že za velkou louží se v automobilovém průmyslu odehrál vývoj, který namyšlená Evropa může sledovat s otevřenou pusou. Zatímco se místní výrobci předhánějí v prezentování svých vizí a plánů, Američané bez velkých slov stavějí auta, na které nemají tradiční evropské značky adekvátní odpověď. Bez zjevných bolestí se dokázali zbavit vysmívaných stereotypů, aby všem ukázali, jak vypadá moderní doba. Těžko soudit, zda na tom má větší zásluhu americká genialita, nebo evropská těžkopádnost.