Drony bez řidiče jsou budoucnost létajících aut. Myslí si to americká univerzita i Airbus

Jan Markovič Jan Markovič
13. 7. 2017 10:01
O létajících autech se v poslední době hovoří čím dál častěji, třeba i díky slovenskému projektu Aeromobil, který slibuje do pár let prodávat bohatým zákazníkům své vozidlo schopné jezdit po silnici i létat. Nyní se ale zdá, že vůz schopný roztáhnout křídla a letět od letiště k letišti není úplně ideální pro budoucnost cestování. Stále víc se tak řeší drony.
Koncept nazvaný Pop.Up by měl mít podle Airbusu schopnost uletět až 100 kilometrů na jedno nabití.
Koncept nazvaný Pop.Up by měl mít podle Airbusu schopnost uletět až 100 kilometrů na jedno nabití. | Foto: Airbus

Už tento měsíc by se v Dubaji měla spustit první taxislužba využívající právě drony. Velké létající stroje EHang 184 by měly v emirátu létat vzduchem zcela autonomně. Ulehčí tak dopravě, která mnohdy pod obrovským náporem aut kolabuje. Přeplněné už je také tamní metro. Jde ale stále o drony, byť velké, nikoliv létající auta.

První zajímavější koncept létajícího auta-dronu předvedl letos v březnu výrobce letadel Airbus. Ten na autosalonu v Ženevě ukázal třídílný koncept složený z podvozku, kapsle pro posádku a čtyřvrtulového dronu. Vůz tedy jezdí po silnici stejně jako běžné auto, ale pakliže je to potřeba, připojí se k němu horní díl s vrtulemi a vyzvedne kapsli vzhůru. Podvozek zůstane stát na místě.

EHang 184 by měl ještě v červenci začít létat jako vzdušné taxi v Dubaji.
EHang 184 by měl ještě v červenci začít létat jako vzdušné taxi v Dubaji. | Foto: EHang

Koncept nazvaný Pop.Up by měl mít podle Airbusu schopnost uletět až 100 kilometrů na jedno nabití. Minimálně v případě letu by měl být bezpilotní, tudíž se posádka v roli pasažérů spolehne pouze na elektroniku. Právě spojení autonomního řízení a létání se zdá být nejrealističtější cestou pro létající auta.

Dokazuje to i poslední studie americké technické univerzity MIT, konkrétně její katedry pro počítačovou vědu a umělou inteligenci (CSAIL). Ta vytvořila model města a zaplnila ho drony na kolečkách.

Zjistila, že když dronu přidá schopnost jízdy, sníží se jeho dolet o 14 procent. Jenže díky kombinaci letu a cesty po zemi naopak stoupne celková překonaná vzdálenost o 150 procent. Vyplatí se tedy kombinovat jízdu pro kratší lokální přesuny nebo parkování a let pro překonání překážek.

Jak pokus s autonomními drony na univerzitním modelu fungoval, se můžete podívat na videu:

Video: MIT
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy