Další naftová rozlučka. Honda v Evropě s diesely skončí v roce 2021

Martin Přibyl Martin Přibyl
29. 11. 2018 14:23
Až v roce 2021 skončí aktuální provedení kompaktního hatchbacku Civic, skončí Honda v Evropě s diesely. Informují o tom Automotive News Europe.
Nová Honda CR-V již není v Evropě s dieselem dostupná. V případě generačních obměn dalších modelů to bude podobné.
Nová Honda CR-V již není v Evropě s dieselem dostupná. V případě generačních obměn dalších modelů to bude podobné. | Foto: Honda

"Všechny nové modely, které od této chvíle uvedeme na evropský trh, nebudou nabízeny s dieselovým motorem," cituje odborný server ředitele britského zastoupení japonského výrobce Davea Hodgettse. Honda místo toho chce v Evropě nabídnout hybridní vozy a čisté elektromobily. Nafťáky by mohla dále vyrábět jen pro rozvojové trhy (Indii, Thajsko nebo Filipíny). 

V současné době nabízí Honda na starém kontinentě se vznětovými motory oblíbený Civic a malý crossover HR-V. Druhý jmenovaný model se nové generace dočká v roce 2020 společně s miniMPV Jazz. Obě auta dostanou upravenou verzi hybridního systému i-MMD, který automobilka představila již ve středně velkém SUV CR-V (hybrid u něj má představovat třetinu z plánovaných šedesátitisícových evropských prodejů).

Hybridní verzi bude mít v roce 2021 i příští generace slavného Civicu. Celosvětově bude k mání jako klasický "samonabíjecí" hybrid i v hybridní verzi do zásuvky. Příchod druhé jmenované do Evropy ale závisí podle Hodgettse na legislativě. Největším trhem pro plug-in hybridy je Velká Británie, tamní vláda pro ně ale nedávno zrušila finanční pobídky.

Příští rok má Honda na evropský trh uvést také svůj první elektromobil: retro vůz, který bude vycházet z konceptu Urban EV.

S dieselovými motory se chystá skončit řada automobilek: např. Volvo, Toyota nebo Nissan. Podívejte se na přehled.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Trump nařídil stáhnout většinu amerických vojáků ze Somálska

Americký prezident Donald Trump nařídil stáhnout většinu amerických vojáků ze Somálska, oznámil Pentagon. Spojené státy mají v této africké zemi zhruba 700 vojáků. Jejich úkolem je pomáhat místní armádě porazit radikály ze skupiny Šabáb, která je napojená na mezinárodní teroristickou síť Al-Káida. Misi v Somálsku se ve Spojených státech velké pozornosti nedostává, přestože je klíčovým pilířem globálních snah Pentagonu porazit Al-Káidu.

Možné důsledky stažení amerických vojáků ze Somálska se Pentagon podle agentury Reuters v prohlášení snaží zlehčit. Experti však dlouhodobě varují, že stažení těchto sil může vést k vážnému zhoršení bezpečnostní situace v africké zemi. Pentagon uvedl, že snížení počtu vojáků nepředstavuje změnu americké pozice. 

Rozhodnutí šéfa Bílého domu Reuters označil za součást širšího Trumpova záměru snížit počty amerických vojáků na zahraničních misích před tím, než v lednu 2021 opustí Bílý dům. Snížit se má také počet amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu.

Další zprávy