"Ujela jsem s naší Felicií sedm kilometrů od domu k na dálnici. Jakmile jsem přidala plyn a zrychlila na stovku, začalo se zpod kapoty černě kouřit," popisuje redakční kolegyně Mirka zážitek, který ji docela vystrašil. "Naštěstí hned za mnou zastavovala další auta. Přiběhli dokonce chlapi s hasicím přístrojem, ale když otevřeli kapotu, začali se smát. Na motoru ležel notně připečený kus chleba."
Podezření na požár není nic příjemného, ale ve skutečnosti měla Mirka štěstí na méně zrádnou variantu automobilového seriálu o zvířátkách. Obvyklý scénář vypadá tak, že jakmile přijedete domů, vetřelci se uvelebí u teplého motoru jako za pecí. A také si tam začnou budovat zásoby. Když kuna zakousne slepici, přinese si pod kapotu třeba celou nohu, dokonce ji ještě bravurně schová pod kryt baterie.
Horší je, když návštěvníkům zachutná i výstroj auta. Lidové mínění má všechny škody spojené právě s kunami. Ty se ale ve skutečnosti nejčastěji pustí do vnitřního krytu kapoty či přepážky za motorem. Huňatý materiál jim poslouží k vybudování pelechu, což auto nešlechtí, ale ani nezastaví.
Myši a hlodavci se častěji pouštějí do měkkých materiálů, které lze zdolat kousáním. Právě jim padají za oběť izolace kabelů nebo některé měkčí hadice. Ke známým obětem patří dlouhé kabely zapalování u motoru Škoda 1.2 TSI, které musel výrobce po častých stížnostech zapouzdřit tvrdším "husím krkem". Překousané zapalování vás nenechá nastartovat a nové kabely stojí patnáct stovek.
U Peugeotu 1.6 HDI zase myši často prokousaly hadici od turba. Začal z ní rosit olej a neznalí mechanici nechápali kudy, protože miniaturní stopy po zoubcích byly téměř neviditelné. Také zde výrobce zasáhl a změnil složení materiálu. Zlí jazykové tvrdí, že Paříž musí být vážně plná myší, když donutily bonvivánský management zareagovat už po třech letech.
Zdá se, jako by dnes těchto potíží bylo víc než v minulosti. Je to dáno přemnožením zvířat? Částečně ano, rozhodně to platí o kuně skalní, která žije ve městech a poškozuje i tepelné izolace domů. Svůj díl viny však mají i moderní auta. Ekologické předpisy nejenže zakazují používat škodlivé odpuzující příměsi, ale dokonce nařizují používání biosložek. Některé jsou založené na kukuřičném škrobu. No, nehryzněte si…
Co s tím? Je to paradox, ale ve formě spreje si můžete odpuzující látky pořídit sami, protože podléhají jiné legislativě. Přípravky proti kunám a hlodavcům najdete v každých domácích potřebách. Spíš než jimi vystříkat celý prostor pod kapotou se doporučuje mířit na vytipované části - buď zjevná místa minulých návštěv, nebo obnažené části kabelů.
K tomu patří dvě bezpečnostní upozornění. První pro účinnost: postřik zejména nyní v podzimní sezóně obnovujte co dva týdny. Až 70 % tvoří těkavé látky, které postupně vyvanou. Druhé z ohleduplnosti - při jakýchkoli opravách svého mechanika upozorněte, kam jste chemii nanesli. Obsahuje ředidla, která nejsou nejvhodnější pro přímý kontakt s kůží.
Druhou cestou jsou ultrazvukové plašiče. V pravidelných intervalech vydávají tak vysoký zvuk, který zvířata slyší, ale člověk nikoli. Dají se připojit přímo k baterii vozidla, jíž by při pravidelném provozu škodit neměly, protože odběr proudu se pohybuje v miliampérech. U veteránů nebo vozidel, která jezdí málo, můžete zvolit zařízení s vlastní, nejčastěji 9V baterií. Stojí kolem tisíce korun.
Obě cesty zmiňujeme proto, že každá má své příznivce a odpůrce. Soudit je nechceme, jelikož obě strany mají své zkušenosti. I když ale vyzkoušíte obojí, vyjde to levněji než hlavní kabelový svazek vozidla, který běžně stojí deset tisíc korun.
