Korutany jsou nejjižnější spolkovou zemí Rakouska, a proto si dost českých dovolenkářů v minulosti řeklo, že už se spíš vyplatí dojet ještě o kousek dál na jih, buď do Slovinska, Itálie, nebo rovnou Chorvatska.
Jenže toto léto se cestuje trochu jinak. V srpnu Rakousko stále patřilo do seznamu bezpečných zemí s ohledem na nákazu nemocí covid-19 a krása zdejší oblasti o to víc získala na přitažlivosti. Z Prahy do Korutan dojedete zhruba za šest hodin a pětisetkilometrová trasa rychle ubíhá.
Hustší doprava vás může zpomalit především v úseku pod Českými Budějovicemi směrem k hranicím a pak také při průjezdu Lincem, pak už ale dálnice A10 od Salzburgu směrem na Villach ubíhá rychle a zejména před Villachem je trasa o to hezčí, že se v okolí zvedají horské masivy Alp, a je tu tedy co obdivovat i z okénka auta.
Korutany jsou rozlehlý region. Největšími lákadly jsou horská, nádherně průzračná jezera, která obepínají alpské vrcholky. Patří mezi ně rozlehlé Wörthersee, které znají především fanoušci tuningu, jelikož se tu každoročně pořádají srazy Volkswagenů Golf GTI. Dalšími jsou Klopeiner See, které patří mezi nejteplejší v oblasti, Ossiacher See, Presegger See, Weissen See a Millstätter See.
Každé z nich má trochu specifickou barvu, někde více do modra, jinde do tyrkysova. Vždy jsou ale křišťálově čistá a teplá natolik, aby si v nich mohly užívat celodenní koupání i rodiny s malými dětmi. Příčina je prostá - jezera před horskými větry chrání právě hory samotné, a tak se v létě stihnou dostatečně ohřát.
Aktivit, kterým se tu lze věnovat, je bezpočet. Korutany lákají cyklisty, horské turisty, paraglidisty, ale i dovolenkáře, kteří chtějí spíš jen odpočívat, ochutnávat místní gastronomické speciality a vozit se třeba na lodi nebo procházet podél jezerních břehů.
Vede tudy také Alpsko-jadranská stezka, která má na délku 750 kilometrů a spojuje nejvyšší horu Rakouska Großglockner s Jadranem. Lze na ní potkat jak zapálené cyklisty, tak vytrvalé chodce.
My jsme vyrazili na několik míst v okolí Millstätter See. Hlavní silnice vede pouze po severní straně jezera, naproti je pak pěkná romantická stezka vhodná pro cyklisty a pěší. Městeček tu není zbytečně moc, kemp v Döbriachu na východě je velký tak akorát, aby tu návštěvníci tolik nehlučeli a začátkem srpna zde nebylo ani turisty příliš přeplněno.
Nad tyrkysově zbarvenou hladinou se ze severní strany zvedá pohoří národního parku Nockberge, z jižní pak alpský vrchol Goldeck, vysoký 2142 metrů. V zimě tu funguje menší, hlavně pro rodiny vhodné lyžařské středisko, které nabízí romantické výhledy dolů na jezerní hladinu obklopenou bílými kopci a řeku Drávu, která pramení v Itálii, protéká Korutany, aby pak o několik set kilometrů dál skončila v Dunaji.
Jestliže milujete túry, jste na správné adrese. Na vrcholky lze samozřejmě vyšplhat po svých přímo od vody, kdo si rád odpustí drápání se vzhůru a chce spíše strávit delší čas chůzí po hřebeni, může vyjet autem, případně se nechat vyvézt lanovkou z města Spittal an der Drau. Pozor, v létě funguje jen jedna ze dvou, která končí kousek pod vrcholem. Posledních pár set metrů ostrého stoupání vede borůvčím a společnost vám tu budou dělat dobře živené krávy s laníma očima.
Platí, že kam vede silnice nebo lanovka, vyskytuje se také více lidí, kteří by si jinak na horskou turistiku netroufli. Stačí se ale po dobře značených stezkách vzdálit a budete tu rázem opuštěnější. Z vrcholků je při krásném počasí vidět nejen slovinský Triglav, ale také italské alpské vrcholky.
Zhruba patnáctikilometrová pěší cesta dolů z dvoutisícového vrcholu není vhodná pro netrénované, kolena vás budou bolet ještě dva dny. Co chvíli se tu ale zjeví romantické studánky, u nichž nechybí pohárky pro žíznivé poutníky. A pod kopcem se už objevují dřevěné venkovské stodoly, u kterých Rakušané se svou obsesí dekorovat možné i nemožné parkují traktory, na jejichž kapoty instalují květináče s muškáty.
Vystoupat do protějšího národního parku Nockberge také stojí za to. Autem se lze dostat za poplatek šest eur na plácek pod horskou chalupu Lammersdorferhütte a pak už jen pěšky, kam si troufnete. Na vrcholku stojí "Granator", tedy granátová brána, pěších tras na všechny strany je tu ale spoustu.
Oblast je vyhlášená i pro své kulinářské speciality, na každé horské chatě servírují kaiserschmarrn, tedy mastný, sladký, cukrem posypaný trhanec zalitý jablkovým pyré a doplněný švestkovou zavařeninou. A k tomu samozřejmě oblíbenou perlivou limonádu Almdudler.
Kouzlo Korutan spočívá v tom, že lze plánovat pěší nebo cyklistické túry na více dní, ale třeba i jen na den a pak se večer co večer osvěžovat v příjemně teplých průzračných vodách horských jezer, z nichž každé je trochu jiné a přitom výjimečně krásné. A ještě je to skoro za humny.
3000 km s úspornou Mazdou 3
Společnost nám dělala Mazda 3 hatchback Skyactiv-G122. Jde o slabší atmosférický dvoulitr o výkonu 90 kW a 213 Nm, jehož základní cena startuje na 555 900 Kč. S autem jsme za měsíc užívání ujeli 3000 km a zejména dlouhá trasa do Rakouska a zpět po dálnicích s maximální rychlostí 120 km/h a delších úsecích, kdy se jede do 100 km/h, má pozitivní vliv na spotřebu auta. Dlouhodobý údaj ukazuje hodnoty mezi 5 až 6 litry benzinu na 100 km. Příkladnou úspornost motoru mohou tedy Mazdě závidět nejen malé zážehové turbomotory, ale i úsporné diesely.
