Praga RN/RND & NDO - Ve stínu Karosy

Československé autobusy, to byly za socialismu především modely z Vysokého Mýta nejprve pod značkou Škoda a později Karosa. Na konci 40. let ale ještě dojížděla výroba autobusů Praga, konkrétně modelů RN a RND, respektive NDO. Původně se jednalo o modelové řady vyvíjené a představené ještě před druhou světovou válkou, ta ale jejich produkci pozastavila a při obnově průmyslu po roce 1945 většina výrobců nákladních či osobních aut nebo autobusů zkrátka navázala na předválečnou výrobu.

Zatímco model RN/RND (D znamenalo naftový motor) byl menší a převezl podle roku výroby 18 nebo 25 sedících a 22 nebo 15 stojících cestujících, model NDO zvládal najednou pojmout až 36 sedících cestujících v meziměstské verzi. Existovala i varianta městská se dvěma podélnými lavicemi pro 17 lidí, přičemž dalších 50 jich mohlo stát.

Důležité je dodat, že autobusy Pragy logicky vycházely z konstrukce nákladních aut RN/RND, respektive ND, karoserie pak dodávaly další firmy, povětšinou Sodomka (později Karosa) z Vysokého Mýta. Především u menšího, 7,5 metru dlouhého modelu uvádí Martin Harák, autor knihy Autobusy a trolejbusy východního bloku, značné změny oproti původní předválečné konstrukci, především pak celokovovou karoserii a jedny mechanické dveře. Přes devět metrů dlouhý typ NDO měl podle typu jen dveře vpředu nebo vpředu i vzadu. Dodávaly se autobusy městské, meziměstské i dálkové.

Praga RN byla poháněná zážehovým šestiválcem o výkonu 53 kW. V útrobách typu RND pracoval naftový čtyřválec s 44 kW, zatímco typ NDO dostal šestiválec s 92 kW. Poslední jmenovaný nakonec vydržel jen relativně krátce, do roku 1950. To Praga RN/RND se jako autobus dělala až do roku 1955, po válce jich vznikly více než tři tisícovky a šlo o poslední autobus prodávaný pod značkou Praga. Reorganizace průmyslu nástupce nedovolila.