Soutěž na dodání lehkého terénního vozidla byla vypsána v létě 1940. K požadavkům patřila nízká silueta a hmotnost, prostupnost terénem a pohon všech kol, nosnost alespoň 290 kg a rychlost 80 km/h. Dodavatelé dostali šibeniční termíny: 11 dní na přihlášení, 49 dní na funkční prototyp a 75 dní na sedmdesátikusovou ověřovací sérii.
Jediná firma, která stihla ve stanoveném termínu dodat alespoň prototyp, byla maličká a ekonomicky slabá American Bantam Car Company z Pennsylvánie. Velení tedy schválilo projekt vozu, ale jeho výrobu zadalo větším hráčům: Fordu a Willys-Overlandu.
Neoficiální přízvisko Jeep vzniklo nejspíše ze zkratky GP (general purpose - obecný účel), ale spekuluje se i o dalších příčinách. "Příjmení" Willys zdědil po prvním z dodavatelů, který začal armádu zásobovat.
Vysoké nároky vojska značně posunuly i tehdejší automobilovou techniku. Známé jsou fotografie z armádních testů, kdy se Jeepy sápou na ostré terénní zlomy a po jejich překonání létají vzduchem. Požadavky na průchodnost terénem také "demokratizovaly" pohon všech kol, který byl do té doby převážně výsadou zemědělských nebo stavebních strojů.
Do léta 1945 bylo vyrobeno na 650 000 vozidel. Jeep dramaticky zrychlil pohyb armád ve srovnání s první světovou válkou, kdy ještě mnoho práce zastávala tažná zvířata. Spolehlivě sloužil v džungli tichomořských ostrovů, v pouštích severní Afriky i na zničených cestách Evropy.
Mnoho jich americké továrny dodaly i spojencům. Sto tisíc putovalo do Britského impéria (tehdy včetně Indie a Austrálie), 50 000 do Sovětského svazu a 10 000 do Francie. Když byl koncem války Berlín rozdělen na čtyři okupační zóny, ve všech jezdily Jeepy Willys.
Na historických snících vidíme v kabině Jeepu všechny významné velitele včetně pozdějšího prezidenta Dweighta Eisenhowera nebo generála Pattona. Řada z nich zpětně přisoudila Jeepu Willys klíčový význam v úspěchu spojeneckých operací.
Manažeři firmy Willys-Overland rychle vytušili potenciál válečného úspěchu pro obchod. Už od roku 1943 nechali v amerických novinách tisknout inzeráty, které spojovaly ceněné vlastnosti vojenského speciálu se jménem automobilky. A hned na podzim 1945 uvedli komerční typ nazvaný Civilian Jeep. Tím si název přivlastnili a museli absolvovat pětileté tahanice s Bantam Car Company.
Postupně se Jeep stal samostatnou značkou, která dnes nabízí sedm různých modelů více či méně schopných pohybu mimo zpevněné silnice. V 80. letech byla pohlcena Chryslerem a dnes je i s ním součástí nadnárodní skupiny Stellantis.
Jeep Willys položil základy moderního terénního automobilu. Jeho základních znaků - zejména tuhých náprav a připinatelného pohonu všech kol - se řada konkurentů drží dodnes. Ikonické postavení v celé automobilové historii si získaly i dětsky jednoduché tvary s kulatýma očima. Za vše mluví, že podobným vozítkem jezdil i krteček Zdeňka Milera.
Stejně výsostné postavení si Jeep vybudoval i mezi příznivci veteránů a bojové techniky. Jim kromě historie imponuje mechanická nezdolnost a nedostižná jednoduchost. Názorně to předvedl tým holandských mechaniků ve známé televizní soutěži "Wetten, dass…", když rozebrané auto smontoval během čtyř minut.
