"Zaznamenali jsme u většiny skupin látek pokles až na výjimky, kterými jsou například emise rtuti. U elektrárny Chvaletice došlo k mnohonásobnému navýšení emisí rtuti oproti roku 2018. Elektrárny možná vypouštěly rtuti více, než hlásily, a tím, že nyní žádají o výjimky pro emisní limity na rtuť, se musí podívat i znovu na to, jak rtuť vykazují, a došlo tedy k navýšení vykazovaných emisí," poznamenal na čtvrteční on-line tiskové konferenci k představení žebříčků za rok 2019, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ), vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík.
Stát by podle něj měl elektrárny více regulovat a tlačit je ke snižování těchto emisí. Za chvaletickou elektrárnou skončily elektrárny Počerady a Prunéřov.
Rakovinotvorných či potenciálně rakovinotvorných látek znovu s náskokem vypustila nejvíce Spolana Neratovice, podle Petrlíka hlavně kvůli emisím trichloretylenu. "Spolana je bohužel i pošesté tím největším znečišťovatelem, co se týče látek poškozujících lidské zdraví. Látky vypouští v souvislosti buďto s přípravou materiálu pro výrobu plastů, anebo dokonce s výrobou plastů, což je v případě Spolany PVC (polyvinylchlorid)," řekl Petrlík.
Podle něj mělo ministerstvo životního prostředí příležitost třeba zakázat jednorázové obaly z PVC v nedávno dokončené legislativě, ale neučinilo tak.
Reprotoxických látek poškozujících u lidí rozmnožovací systém vypustila nejvíce společnost DEZA, která spadá pod koncern Agrofert. Co se skleníkových plynů týče, opět žebříček ovládla společnost ČEZ a její elektrárny Prunéřov, Počerady a Tušimice v Ústeckém kraji.
