Aleš Michl
5. 3. 2016 18:27
Doba, kdy budeme bankám platit za vklady se přibližuje. Eurozóna opět bojuje s deflací a čeká se, že Evropská centrální banka sníží úrokové sazby ještě více do minusu. Reagovat by pak musela i Česká národní banka a jednou z možností jsou i pro Česko záporné sazby. Jak fungují, rozkryl netradičními postřehy ekonom Aleš Michl v týdeníku Ekonom.
Druhou možnost, jak mohou finanční ústavy reagovat na minusové sazby, ukazuje příklad Švýcarska. Centrální banka stanovila sazbu minus 0,75 procenta. Banky se rozhodly, že na to nebudou reagovat tím, že sníží úročení běžného účtu taky do minusu. Když ale již banky nemohou srazit úročení vkladů, nemohou srazit ani úročení hypoték - neb ten rozdíl se jmenuje marže, tvoří se z ní zisk. A tak hypotéky paradoxně zdražily - aby si uchovaly marži. Ha!