Je úterý 21. prosince 2021, den zimního slunovratu. Školákům, kteří musejí do školy dojíždět, zvoní v šest hodin ráno budíky. Za okny je ještě naprostá tma, což není nic zvláštního, stejně tak tomu bylo i loni. Jenže oproti loňskému roku slunce na obzoru nevysvitne ještě další tři hodiny, až v 8:59. Ve tmě tak budou muset strávit o hodinu déle než dřív.
Přesně tak by vypadal zimní život v Česku, pokud by vláda zvolila jako celoroční čas ten letní. Přeje si ho podle průzkumu agentury STEM/MARK 42 procent Čechů, zatímco jen 24 procent dává přednost celoročnímu standardnímu času, občas nesprávně nazývanému "zimní".
Letní čas končí
V noci na neděli skončil letní čas. Ve 03:00 se hodiny posunuly zpátky na 02:00, noc tak byla o hodinu delší. Standardní středoevropský čas (SEČ), pro který se vžilo označení zimní, bude platit následujících pět měsíců, do 29. března příštího roku.
Evropský parlament letos v dubnu podpořil návrh Evropské komise na zrušení střídání sezónního času a rozhodl, že k němu dojde v roce 2021. Je však na jednotlivých státech, aby si vybraly, který čas zvolí, a mají to udělat do konce dubna 2020.
Jenže situace se poněkud komplikuje. Evropská rada se zatím k návrhu komise nevyjádřila a do dění navíc zasáhly i evropské volby. Nově zvolený europarlament bude nejprve muset potvrdit, zda stále platí, na čem se ten předchozí shodl. Nová komise, která začne po odkladu fungovat až v prosinci, může navíc kdykoliv návrh na zrušení střídání času změnit nebo zcela stáhnout.
Nicméně se zatím nezdá, že by Evropská unie chtěla zrušení střídání času opustit. Jen k tomu dost možná dojde později. "Předpokládám, že až se zase na evropské úrovni pustíme všichni do práce, tak se ty termíny posunou," říká Petra Holubičková z oddělení koordinace vztahů s EU ministerstva dopravy.
Aktuálně se podle ní vyjednávání o směrnici zastavilo. "Návrh měl být na pracovní úrovni projednáván v říjnu, ten ale za týden končí a už víme, že se jednání neuskuteční. Stejně tak měla být tahle otázka na jednání rady ministrů v prosinci, ale ani to už není vůbec jisté. Momentálně jsme v takovém vakuu," dodává Holubičková.
Kterým časem se budeme řídit?
Druhý a podstatnější problém je ale v tom, že evropské státy se stále nerozhodly, který z časů si ponechají. České ministerstvo dopravy nedávno s touto otázkou oslovilo patnáct členských zemí a zjistilo, že o jasno mají jen dvě - Španělsko a Portugalsko. Ty se ale usnesly pouze na tom, že než bude jasné, který čas je lepší, jsou pro zachování střídání času.
Zbytek států odpověď pro Evropskou komisi zatím nemá, včetně Česka. Tuzemská vláda sice oznámila, že upřednostňuje celoroční standardní čas, ale ministerstvo dopravy dodává, že ještě větší prioritou pro něj je, aby Česko nemělo jiný čas než jeho nejbližší sousedé.
Problém je také v tom, že přijetím standardního času by vláda šla proti přání veřejnosti. Jak již bylo uvedeno, mezi tou převládají zejména fanoušci letního času, ač jich není většina. Více se podle agentury STEM/MARK Češi shodnou na tom, že je střídání času přežitý výdobytek minulosti. To si podle průzkumu myslí 70 procent obyvatel Česka.
Celoroční letní čas představuje zdravotní riziko
Příklon veřejnosti k celoročnímu letnímu času však znepokojuje řadu lékařů, kteří před takovým krokem varují. Zejména proto, jaký vliv má na takzvané cirkadiánní hodiny, tedy jakési interní biologické hodiny, které ovládají mnoho procesů v lidském těle.
Podle těchto interních hodin tělo upravuje mnoho pochodů, od regulace tělesné teploty či krevního tlaku, přes produkci melatoninu, takzvaného hormonu spánku, až po regeneraci tkání. Je například prokázáno, že zranění způsobená v noci se hojí o 60 procent pomaleji než ta způsobená ve dne.
Tyto interní hodiny však nekopírují čtyřiadvacetihodinový denní cyklus, ale u většiny lidí se předbíhají, nebo naopak zpožďují. A to v závislosti na tom, do jakého chronotypu člověk patří, tedy jestli je spíše "ranní ptáčetem", nebo "noční sovou".
Podle lékařky Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd je však nejpodstatnější to, že synchronizaci, tedy seřízení těchto biologických hodin se skutečnou denní dobou, má na svědomí sluneční světlo. Pokud tedy člověk vstává ještě za tmy, jeho vnitřní hodiny řadu tělesných procesů nezastaví a některé další naopak nespustí. Nejde přitom o žádné neprokázané teorie. Za objev molekulárního mechanismu hodin byla v roce 2017 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu.
Krátkodobě není nesprávná synchronizace biologických hodin s denní dobou nebezpečná, ale dlouhodobě může působit značné chronické problémy. Je s ní totiž spojen výskyt řady civilizačních chorob. Mezi ty, které jsou prokázány výzkumem, patří obezita, cukrovka, nádorová onemocnění prsu a tlustého střeva, kardiovaskulární poruchy, poruchy spánku a psychické poruchy jako deprese.
"Když si necháme letní čas v zimě, bude to mít pro většinu lidí za následek nesoulad vnitřních hodin se sociálním časem," říká Sumová. To podle ní znamená, že vnitřní hodiny nebudou moci plnit svou funkci a upravovat správně procesy v našem těle v závislosti na denní době.
"De facto se tak zbavíme evoluční výhody. Ztráta optimální regulace bude mít v dlouhodobém horizontu velmi pravděpodobně dopad na zdraví mnoha z nás," říká Sumová. Nejohroženějšími skupinami podle ní budou děti, mladí lidé a zaměstnanci.
Kromě poruch metabolismu zmínila také riziko zvýšení počtu infarktů. "Správně seřízené biologické hodiny totiž zajišťují, že nám před tím, než se ráno probudíme, začne spontánně pomalu stoupat krevní tlak. Nesprávná regulace časovým systémem je příčinou toho, že právě v ranních hodinách vidíme největší výskyt kardiovaskulárních příhod," vysvětluje lékařka.
Letní čas v zimě by podle ní tento efekt ještě prohloubil. "Zcela jistě by to mělo také dopad na psychiku obyvatel, protože existují choroby, které jsou přímo spojené s nedostatkem světla," dodává.
Střídání času je lepší než celoroční letní čas, říká lékařka
Podle Sumové by ze zdravotního hlediska bylo dokonce lepší, pokud by Česko zůstalo u střídání času, než aby si zvolila celoroční letní. Jistou alternativou by podle ní mohlo být zkrácení letního času jen na skutečně letní měsíce, což by zachovalo světlé letní večery, ale odbouralo nutnost od podzimu do jara vstávat do déle trvající tmy. "To už ale asi není na pořadu dne, všichni dnes už mluví o zrušení střídání času," říká Sumová.
Popsané zdravotní problémy se samozřejmě nepojí jen se střídáním sezónního času a lze je pozorovat i jinde. Například snížená hladina melatoninu, způsobená nedostatkem spánku ve tmě, je u pracovníků na nočních směnách považována za jeden z faktorů zvýšeného výskytu rakoviny, který se u této skupiny projevuje.
Nejvíce by ale podle Sumové celoročním letním časem trpěli ti, kdo vstávají dříve, jelikož by museli v ranní tmě prožít o hodinu déle. Více než polovina Čechů se přitom podle průzkumu společnosti Profesia budí před šestou ráno. I to je důvod, proč Evropskou komisi k nezavádění trvalého letního času oficiálně vyzvala i Evropská společnost pro studium biologických rytmů (EBRS).
Naopak zastánci trvalého letního času jsou zpravidla z řad veřejnosti. Podle STEM/MARKU vidí největší výhodu takové změny v tom, že by si celoročně mohli užívat více světla v podvečerních a večerních hodinách. Přijetí celoročního zimního času by totiž o hodinu zkrátilo prosluněné letní večery. Řada sportovních a jiných venkovních aktivit by tak musela skončit dříve, než jsme zvyklí.
Příznivcům letního času se také nelíbí, že pokud by celý rok platil čas zimní, obzvláště v letních měsících by slunce vycházelo skutečně brzo. Nejznatelnější by to bylo v červnu, kdy by se začalo rozednívat jen několik minut po třetí hodině ráno. Což může řadě lidí naopak spánek zkomplikovat.
Podle některých také není ideální, že například děti by kvůli posunutí času, trávily ve školních lavicích větší část dne, po který svítí slunce. Tím by přišly o část vitamínu D, který lidé získávají mimo jiné ze slunečního svitu. Za brzkých večerů by se pak děti místo venkovního hřiště mohly raději uchýlit k počítačům či televizím, což jejich vývoji také příliš neprospívá.
Často také argumentují tím, že život lidí se za poslední století značně proměnil a denní rytmus většiny z nás už příliš nepřipomíná rytmus lidí, kteří vstávali i uléhali se slepicemi.
Více lidí by vstávalo za tmy
STEM/MARK se také pokusil odhadnout, kolik Čechů by muselo po zavedení celoročního letního času vstávat ještě před východem slunce. Použil k tomu statistická data a výpovědi z dalšího výzkumu, ve kterém lidé uváděli, kdy chodí spát a kdy naopak vstávají.
Z analýzy vyplývá, že například v listopadu a únoru dnes před svítáním vstává v Česku asi 60 procent lidí. S přechodem na letní čas by jich však bylo více než 80 procent. Ještě více lidí před východem slunce vstává v prosinci a lednu, ale protože jsou v zimě krátké dny, není v tomto ohledu mezi letním a standardním časem takový rozdíl. Ranní temno by však za letního času trvalo v zimních měsících ještě o hodinu déle.
Letní čas už se nijak zvlášť nevyplatí
Ke zvážení jsou samozřejmě i ekonomické dopady obou možností. Letní čas byl ostatně zaveden proto, aby co největší část pracovního dne probíhala za světla a nebylo třeba zbytečně svítit ve večerních hodinách.
Většina ekonomů se ale shoduje, že dnes už letní čas takové výhody nepřináší, nebo jsou jen minimální. Například proto, že technologie se za poslední desetiletí proměnily a večerní svícení hraje v celkové spotřebě energie jen menší roli.
Podle hlavního ekonoma investičních fondů Czech Fund Lukáše Kovandy lze ze 44 publikovaných vědeckých studií odhadnout, že Česko díky letnímu času ročně ušetří asi 0,058 procenta energie, konkrétně 36 000 megawatthodin. To je v přepočtu na dnešní ceny asi 50 milionů korun a podle ekonoma jde v rámci hrubého domácího produktu o zanedbatelnou částku.
"Aby byl ten propočet navíc úplný, musíme do něj zahrnout také negativní aspekty. Zejména jarní změna času má prokazatelné negativní důsledky v podobě například vyšší intenzity infarktů či vyšší intenzity dopravních nehod. Tím se snadno překlápíme do ztráty. Možná to bude znít cynicky, protože budu přepočítávat lidský život na peníze, ale jedna předčasně usmrcená oběť dopravní nehody znamená pro společnost ztrátu 20 milionů korun," říká Kovanda.
Inspirace v Rusku
Zavedení trvalého letního času by bylo poměrně nevídaným krokem. Letní čas je totiž umělý konstrukt, který byl ve větší míře zaveden až ve 20. století. A to pouze během letních měsíců.
Celoročně se ho už pokusilo zavést Rusko v roce 2011. O tři roky později však obrátilo zpět k celoročnímu standardnímu času, který má dodnes. "Bylo to právě na základě stížnosti obyvatel. Takže jakýsi pilotní experiment tady máme, tak se z něj poučme," uzavírá Sumová.
