Zrušení pětiprocentní hranice? Nesmysl, shodují se politici

Mikuláš Klang Prokop Vodrážka, Mikuláš Klang
26. 5. 2014 19:00
Pokud stížnost zelených a pirátů na zrušení pětiprocentní hranice neschválí Ústavní soud, nepovede se změna asi ani v Poslanecké sněmovně.
Lídr Pirátů do eurovoleb Ivan Bartoš
Lídr Pirátů do eurovoleb Ivan Bartoš | Foto: ČTK

Praha – Zrušit hranici pěti procent k získání mandátu v Evropském parlamentu chtějí dvě strany, které na tuto laťku ve volbách těsně nedosáhly. Pokud ale České pirátské straně a Straně zelených nedá za pravdu Ústavní soud, změna volebního systému nejspíše nenastane. Mezi stranami Poslanecké sněmovny totiž stále převládá názor pro zachování uzavírací klauzule.

Proti návrhu pirátů a zelených se postavil i premiér Bohuslav Sobotka. Ten považuje pětiprocentní kvórum za standardní z hlediska dosavadního vývoje českého politického systému a míní, že hranice brání politické spektrum před roztříštěností.

Peníze za eurovolby

Každá strana, která překročí hranici 1 % všech odevzdaných hlasů, získá za každý hlas 30 korun.

ANO               7,3 milionu
TOP 09          7,25
ČSSD            6,4
KSČM            4,9
KDU-ČSL      4,5
ODS               3,5
Svobodní       2,4

---------------------
Piráti              2,2
Zelení            1,7
Úsvit              1,4
Strana zdravého rozumu 0,7

"Pokud bychom to kvórum zrušili nebo snížili, tak to povede ještě k mnohem větší roztříštěnosti, mnohem větší rozhádanosti politické scény, politického spektra," uvedl premiér.

"Já můžu říct pouze svůj názor. Myslím si, že by měla zůstat hranice 5 procent pro vstup kamkoliv, ať už se to týká krajů, Sněmovny, ale i evropských voleb. Prostě volí se podle pravidel, která jsou tady daná zákonem. Já nevím, co na tom chtějí zpochybňovat," myslí si předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Pro zachování uzavírací klauzule je i předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. "Osobně se domnívám, že ta pětiprocentní hranice tam má význam. Vidíme to i v Poslanecké sněmovně. Pokud by byla ta hranice zrušena a dostali by se tam třeba pouze dva poslanci, tak se domnívám, že ta práce by pro ně byla velmi složitá," řekl.

Podle něj by případná rozhodnutí Ústavního soudu neupravovala výsledek voleb letošních, ale spíše těch následujících. Počet mandátů by se tak podle něj nezměnil.

Rozhodnutí pirátů a zelených je účelové

Za správnou považuje pětiprocentní hranici také předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Já pokládám tu pětiprocentní hranici za správnou a o tom, jestli to je, nebo není v souladu s ústavním pořádkem, musí rozhodnout Ústavní soud," sdělil.

Hranici by neměnil ani místopředseda lidovců Jan Bartošek, podle kterého je rozhodnutí podat ústavní stížnost účelové.

"Pětiprocentní hranici beru jako rozumnou a zavedenou a není podle mě důvod ji nyní měnit. My jsme se v roce 2009 taky do EP těsně nedostali a nenapadali jsme ji. Navíc před volbami žádná strana snížení této hranice nenapadala, neměla to jako téma. Z toho důvodu to považuji jako účelové, nikoliv systematické napadání v momentě, kdy nějaké straně chybí pár desetin procenta," řekl.

Účelovost za rozhodnutím stran vidí také Zbyněk Stanjura z ODS. "Kdyby to říkali před volbami, bylo by to věrohodnější, než když počkají do okamžiku, kdy zjistí, že jim chybí půl nebo jedno a půl procenta," řekl politik, podle kterého je současné politické spektrum už tak poměrně rozdrobené.

"Máme sedm stran v Poslanecké sněmovně, teď jde sedm stran do Evropského parlamentu. Ten volební systém není takový, že by podporoval jednu nebo dvě strany, ta paleta je poměrně pestrá," dodal.

Volební roztříštěnosti se obává i Pavel Kováčik z KSČM. "Já osobně si myslím, že hranice by se rušit neměla. Já si myslím, že zrušení by znamenalo další roztříštění dalšího zastoupení," řekl Kováčik, podle kterého by tříštění názorů nezabránil ani systém frakcí v Evropském parlamentu.

"Když koukáme na ty komentáře, tak například hnutí ANO by mělo patřit do nějaké frakce, ale řadu názorů má úplně opačných než zbytek dané frakce, takže já si nemyslím, že to názorové spektrum, které je i při 5procentní hranici dostatečně široké, by mělo být dále tříštěno," dodal.

Úsvit stranám fandí, ale změně nevěří

Jedinou parlamentní stranou, která vyjádřila jistou sympatii k myšlenkám stížnosti a případnému zrušení volební klauzule, je hnutí Úsvit.

"Já si myslím, že názor samozřejmě může být oprávněný, a já mám podobný názor," řekl předseda poslaneckého klubu Radim Fiala, podle kterého není hlavním důvodem stížnosti změna výsledku voleb.

"Těm pánům a kolegům jde o to, aby vytvořili nějaký společenský tlak na to, že by v budoucnu to zastoupení v Evropském parlamentu mělo vypadat jinak, že by se některé parametry mohly posunout. To si myslím, že je pro ně daleko podstatnější, než jestli Ústavní soud zruší nebo změní tyto výsledky voleb," dodal.

Svobodní: Zrušení hranice zvýší stabilitu systému

Podporu zeleným a pirátům vyjádřila také Strana svobodných občanů. "Hranice pro rozdělování mandátů (volební klauzule) pokřivují princip poměrného zastoupení. Během každých voleb takto propadnou i desítky procent hlasů a tito voliči nejsou ve volených orgánech řádně zastoupeni. Odůvodňování snahou o zajištění stability nepovažujeme za platný argument," řekla tisková mluvčí Svobodných Kateřina Kašparová.

Podle ní poslední volby ukázaly, že existuje často jen jedna kombinace pro sestavení vlády. Pestřejší Poslanecká sněmovna by podle ní nabídla více kombinací, a tím i větší stabilitu systému.

Proti změně volebního systému se staví i politolog Bohumil Doležal, kterého zarážejí především důvody stran k ústavní stížnosti. "To je podle mě zcela nepodstatná otázka. Když už jednou tato hranice byla stanovena, tak by se neměla měnit, musejí být nějaká pravidla hry. A pro to, aby se změnila, by měl být nějaký silný důvod, ne jen, že se nám nepovedly volby," řekl.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 7 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 7 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 8 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy