Lex Babiš má podle senátorů platit až od září, vrátili ho poslancům

Veronika Neprašová Veronika Neprašová
Aktualizováno 19. 10. 2016 14:46
O devět měsíců později, než se původně plánovalo, by měl začít platit zákon o střetu zájmů, takzvaný lex Babiš. S úpravou zákona souhlasil za předkladatele i ministr Jiří Dienstbier (ČSSD). Novelu nyní znovu musí posoudit sněmovna. Senátoři zákon doporučili provázat s nedávno přijatými zákony o elektronických transakcích a o politických stranách, což poslanci ještě udělat nemohli.
Andrej Babiš.
Andrej Babiš. | Foto: ČTK

Praha – Novelu zákona o střetu zájmu znovu projednají poslanci. Horní komora drtivou většinou předlohu vrátila. Zatím tak stále není jasné, kdy začne úprava zákona označovaná jako lex Babiš platit. Senát prosazuje, aby místo od ledna příštího roku začala platit až od 1.září.

Senátoři návrhu vyčítali hlavně nepřipravenost. "Předloha není připravená, nepodpořím zákon, který není dotáhnutý," řekl senátor Jaroslav Kubera (ODS). Ministerstvo spravedlnosti totiž stále nevypsalo tendr na provozovatele registru oznámení, do kterého mají nejen ústavní činitelé, ale třeba také radní a představitelé samospráv odevzdávat prohlášení o svém majetku. A do 1. ledna příštího roku, kdy měl zákon původně vstoupit v platnost, se soutěž uzavřít nestihne.

Úprava se do sněmovny vrací v původním znění, pouze s navrhovaným odložením platnosti. "Zákon se netýká jen poslanců a senátorů, ale dopadá na celou řadu veřejných funkcionářů, kterým mandát končí v různých intervalech. Není jednotný termín, od kdy by všichni začínali znova," vysvětluje zářijový termín účinnosti zákona ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). "Navíc budou-li volby v řádném termínu, tak na nové poslance už se zákon v plném rozsahu vztáhne."

Poměrně poklidné projednávání zákona rozčeřil svým příspěvkem pouze lidovecký senátor a budoucí hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. Vrácení zákona do sněmovny sice podpořil, před tím ale ostře zkritizoval část zapovídající ministrům vlastnictví médií. Tu část, podle které se pro novelu vžil název lex Babiš. "Babiš to udělal rozumně. Nechtěl se nechat smést nespravedlivou mediální vichřicí, a tak si koupil vlastní média, aby přes ně mohl vysvětlovat své postoje a názory. Média dnes totiž píší účelově a poškozují lidi, kteří politiku chtějí dělat fakt poctivě."

To, že je zmíněná pasáž o vlastnictví audiovizuálních a tištěných médií skutečně inspirovaná a namířená proti ministr financí za ANO a majiteli vydavatelství Mafra Adreji Babišovi, neskrývala senátorka Eliška Wagnerová. "Pan Babiš své noviny využil k předvolebnímu boji. A to je hlavní problém, ne to, že média jenom vlastní. On tím naboural férovou politickou soutěž," prohlásila.

Kromě zmíněného odstavce o vlastnění médií novela zákona mimo jiné zapovídá také možnost ucházet se o dotace firmám, ve kterých má ministr minimálně čtvrtinový vlastnický podíl. I toto ustanovení by dopadlo na ministra financí Babiše, který je majitelem koncernu Agrofert.

Sněmovna by se k předloze měla vrátit na jednání v druhém listopadovém týdnu.

 

Právě se děje

Další zprávy