Praha - K letošnímu 80. výročí založení se chce pražská zoo vrátit k tradici, která ji v minulosti vynesla světové uznání.
Plánuje, že by v létě poslala do Mongolska několik vzácných koní Převalského, na jejichž záchraně se významně podílela.
Pražská zoo vede od roku 1959 mezinárodní plemennou knihu tohoto zvířete, který byl na konci 60. let ve volné přírodě vyhuben a teď se do ní vrací z umělých chovů.
"Rádi bychom k významnému výročí naší zoologické zahrady aspoň nějaké převaláky dopravili do Mongolska. Bylo by dobré, kdyby výročí mělo i takovýto praktický výsledek a naplnili jsme odkaz, který tady spravujeme," řekl Aktuálně.cz ředitel zoo Miroslav Bobek.
Dodal, že by byl rád, kdyby se do Mongolska, jejich původní vlasti, vrátili aspoň čtyři divocí koně. "Ale pokud to půjde, pošleme jich víc," poznamenal Bobek, podle něhož se přesný plán na transport koní Převalského teprve rodí. Zvažují se například různé formy dopravy.
Vyhuben a znovuzrozen
- Původně žila stáda koně Převalského nerušeně na stepích a pouštích Mongolska a Číny
- Pak začali koně lovit pastevci, protože byli konkurenty jejich stád
- Až do druhé poloviny 19. století znali koně právě jen tito pastevci
- Divokého koně pro svět objevil v roce 1879 carský důstojník Nikolaj Převalský
- Na konci 60. let byl v přírodě vyhuben
- Velký podíl na jeho záchraně má pražská zoo, která koně Převalského chová od 30. let
- Od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu
- Jen do roku 1988 se v zoo narodilo na 150 mláďat
- Koně Převalského má pražská zoo i ve svém znaku
Jeden hřebec a čtyři klisny
Pražská zoologická zahrada, která má koně Převalského i ve svém znaku, poslala naposledy tato zvířata do Mongolska před 11 lety.
"Celkem jsme vyslali čtyři koně - jednoho hřebce a tři klisny. Poprvé v roce 1998, podruhé v roce 2000. Jedna z klisen dodnes žije a stala se matkou sedmi hříbat. Do Mongolska ovšem putovalo více koní s 'naší' krví, v rámci transportů jiných zemí," řekla Aktuálně.cz mluvčí pražské zahrady Jana Ptačinská-Jirátová.
Téměř tři čtvrtiny koní Převalského, kteří dnes žijí volně v přírodě, mají ve svém rodokmenu předka z Prahy. "V posledních letech dost koní ovšem zahynulo při krutých zimách," upozornil Miroslav Bobek.
Jak vypadají koně v Mongolsku
Kromě výběhu v horní části zoo chová pražská zahrada ještě jedno stádo koní Převalského v aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově na České Sibiři. Právě tam se podle ředitele Bobka zrodil plán na transport několika divokých koní do Asie.
"Vypadají úplně jinak než tady v Praze. Je úžasné je vidět na sněhu, ve velkých výbězích. Mají mnohem hustší srst, jsou takoví, jak si je představuju v Mongolsku," řekl Bobek.
"Když jsem je tam viděl, začal jsem řešit, co jsem už před tím slyšel několikrát. Proč jich víc nerozmnožíme, proč je víc neposíláme do Mongolska. Navíc teď, když transporty, které organizovali Němci a Švýcaři, se opakovaně odkládají," dodal.
Už se ozval i první sponzor
Pražské zoologické zahradě se podle Bobka dokonce už ozval i sponzor, který slíbil, že na případný transport přispěje významnou částkou. "I to bylo velkým impulsem k tomu, abychom do toho šli."
Zdůraznil, že význam pražské zoo pro záchranu posledních divokých koní na světě je ohromný.
"Jenže nyní nemáme pozici, která by tomu odpovídala. Je třeba se prosazovat mnohem výrazněji," poznamenal Bobek. V současnosti žije v přírodě v Mongolsku a Číně více než 400 koní Převalského.
Každý návštěvník přispívá 1 Kč
Pražská zoo je stále zapojena do mezinárodního projektu "Návrat koně Převalského do přírody" a pomáhá s technickým zabezpečením pracovníků Národního parku Gobi B v Mongolsku.
V posledních dvou letech zahrada pomohla mimo jiné s pořízením satelitního telefonu, GPS navigace nebo terénního vozidla. Každý návštěvník zoo přispěje zaplacením vstupenky na záchranu koně Převalského jednou korunou.
