Rozlohou patří Velký strahovský stadion v Praze mezi největší na světě. Vejde se do něj 250 tisíc diváků a devět fotbalových hřišť. Cvičili zde sokolové, pak ho zabrali komunisti pro spartakiády, po změně režimu posloužil jako plocha pro obří koncerty nebo setkání jehovistů.

Komunistické stranické špičky včetně Gustáva Husáka využívaly i zdejší prezidentský salonek. Ten je funkční dodnes. "Jen jsme tam dali nové koberce a trochu ho upravili," říká správce stadionu Miloslav Pytlík z firmy Liga-servis. Pocit, že se člověk ocitl zpět v čase, vyvolává i podoba závodní jídelny v přístavbě západní tribuny ze 70. let minulého století.

Dnes stadion využívá pro tréninky fotbalová Sparta a 160 dalších drobných nájemců. "Náklady na opravy, provoz, údržbu a investice byly v roce 2019 necelých 10 milionů korun," vypočítává Pytlík. Praha musela část doplatit, protože nájemné částku zcela nepokrylo.

Tribuny jsou památkově chráněny, takže jejich demolice je v tuto chvíli nemožná. Historicky nejcennější západní tribuna z roku 1938 a tribuna východní, která se dostavěla v 70. letech, jsou podle Pytlíka v dobrém stavu. Horší to je s tribunou severní a hlavně jížní, která je nejvíc vystavena vlivům počasí. "Zatéká do nich voda. Je potřeba sanovat beton, udělat svody vody a izolace. S opravami jsme možná už chvíli po dvanácté," hodnotí jejich stav správce Pytlík.

Stadion vlastní město Praha. "Revitalizaci ztíží koronavirová krize," naznačuje hrozbu nedostatku peněz radní pro správu majetku Jan Chabr (TOP 09). Současná koalice na magistrátu stadion jako celek prodávat nebude. "Chtěli bychom ho rozdělit na sektory, které by se řešily jednotlivě," naznačuje Chabr. Podle něho by měl Strahov částečně zachovat svoji sportovní funkci. Uvažuje se o tom, že by v severní a východní tribuně vzniklo Muzeum paměti 20. století.