Vážení čtenáři, tímto naše on-line reportáž končí. Děkujeme za pozornost a budeme se těšit někdy příště.
Kromě oficiálních pietních akcí se konala napříč republikou také celá řada těch neformálních. Například setkání příznivců KSČM uprostřed lesů na místě pomníku ruského partyzána Saši Bogdanova nad vesnicí Sruby u Chocně s účastí zástupců z ruského velvyslanectví, na kterou náhodou natrefila naše redaktorka.
Den vítězství oslavila včerejším koncertem v Rudolfinu také Ústřední hudba armády ČR. Zúčastnila se jej také bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová, která na Twitteru poděkovala dirigentům za krásný hudební zážitek.
Slavnostní koncert Ústřední hudby Armády ČR ke Dni vítězství. Děkuji UHA za krásný zážitek a samozřejmě dirigentům pplk. Jaroslvu Šípovi a mjr. Josefovi Kučerovi! pic.twitter.com/ndsBR3FgiH
— Karla Slechtova (@SlechtovaKarla) May 8, 2019
Nově jmenovaným generálům na Twitteru pogratuloval ministr obrany Lubomír Metnar.
Povýšení či jmenování do generálské hodnosti je vrcholným uznáním za službu pro stát a oceněním za skvělou práci! Děkuji Vám, generálové a děkuji i Vašim nejbližším za spolehlivý týl i zázemí!👏 pic.twitter.com/1s6Cc1oLNJ
— metnarl (@metnarl) May 8, 2019
Slovenský velvyslanec Weiss na při ceremonii na Klárově prohlásil, že britský premiér Winston Churchill a americký prezident Franklin Roosevelt neměli iluze o sovětském vůdci Josifu Stalinovi, ale museli se s ním spojit proti Hitlerovi, který neváhal pro vítězství použít ani ty nejbrutálnější metody. "Na druhou světovou válku bychom se měli dívat před fakta, a ne přes ideologické brýle. Bez milionů padlých Rusů by spojenci nezvítězili tak rychle a Stalina do střední Evropy pozval Mnichov 1938 a neochota spojenců dříve otevřít západní frontu," uvedl.
Podle bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí německého nacismu v bývalém Československu zhruba 343 000 lidí. Většinu z nich tvořili Židé. Do tohoto počtu však nejsou zahrnuti lidé, kteří zemřeli po druhé světové válce na následky týrání, perzekucí, věznění v koncentračních táborech a věznicích, totálního nasazení a podobně.
Starosta Čižinský ve svém projevu na Klárově uvedl, že odkaz květnového povstání není ani v dnešní době zcela naplněn. "Není naplněn boj za lidská práva, ke květnovému osvobození patří také špatné zacházení sovětských velitelů s podřízenými, odvlečení ruských emigrantů a násilí na nevinných Němcích. Už tenkrát se připravoval nástup komunismu," sdělil.
U památníku v podobě národní vlajky na pražském Klárově přibližně dvě stovky lidí uctily oběti domácího odboje proti nacistické okupaci v letech 1938 až 1945. Setkání organizoval Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS). Jeho kontroverzní předseda Jaroslav Vodička se pietního aktu nezúčastnil kvůli pobytu v zahraničí. Hlavními mluvčími byli první místopředseda ČSBS Emil Kulfánek, starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Praha 1 Sobě) a velvyslanec Slovenské republiky Peter Weiss.
Výročí konce války dnes netradičním způsobem vzpomněl na svém Twitteru Státní ústav pro kontrolu léčiv. Připomněl, že hrůzy války vedly mimo jiné k velkým objevům, jakým byla například masová výroba antibiotik, která zachránila životy nespočtu lidí.
74 let od konce 2. světové války. Její hrůzy vedly k objevení metody masové produkce penicilinu. Ten zachránil životy desetitisícům vojáků v boji s infekčními zraněními. Alexander Fleming, Howard Florey a Ernst Chain díky tomu v roce 1945 získali Nobelovu cenu. pic.twitter.com/rgmm6aW7NZ
— SÚKL (@SUKLcz) May 8, 2019
Památku padlých dnes uctil také ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Připomínáme si Den vítězství, osvobození Československa, proto jsem dnes uctil památku těch, kteří položili životy za naši svobodu. #NeverAgain pic.twitter.com/R0yGGufdBV
— Tomáš Petříček (@TPetricek) May 8, 2019
Výročí konce války si dnes připomněli také Francouzi ceremonií u Vítězného oblouku. Památku padlých uctil tradičně u Hrobu neznámého vojína i francouzský prezident Emmanuel Macron. Za deštivého počasí Macron na pietním místě zapálil oheň a položil věnec. Pozdravil se přitom s válečnými veterány, kteří v roce 1945 přispěli k vítězství spojenců nad nacistickým Německem. Aktu se zúčastnili i francouzský premiér Édouard Philippe a předsedové obou komor parlamentu či exprezident François Hollande.
#France May 8, 2019 every where in #France #WWII is remembered, #Paris #8Mai1945 #8mai2019 pic.twitter.com/v5xwAlaS7h
— France My Beautiful Destination (@FranceMBD) May 8, 2019
Nepovýšený šéf BIS Michal Koudelka poděkoval těm, kteří jej do generálské hodnosti navrhli, a pogratuloval těm, kteří ji získali.
Ředitel BIS:Vážím si toho, že mě vláda, jako kolektivní orgán, už potřetí navrhla na povýšení. Je to ocenění práce celé BIS. Je to pro nás důležitý signál, abychom s ještě větším úsilím pokračovali v ochraně ČR i jejich občanů. Povýšeným do generálské hodnosti upřímně blahopřeji.
— BIS (@biscz) May 8, 2019
Zeman také uvedl, že je znepokojen tím, jak je česká vojenská mise v Afghánistánu ohrožena vyjednávání s Tálibánem. "Jistá naivita těchto vyjednavačů, víra v čestné tálibánské, mně trochu připomíná vyjednávání s Hitlerem ve 30. letech minulého století. S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje," zopakoval Zeman svou tezi.
Prezident dnes na ceremoniálu také oznámil, že udělí in memoriam medaili Za hrdinství vojenskému kynologovi Tomáši Procházkovi, který loni v říjnu zahynul na misi v Afghánistánu. "Letos udělím Medaili Za hrdinství poslednímu z padlých vojáků. Byl to psovod, jak dobře víte. Pevně doufám, že oběti těchto vojáků nebudou zmarněny vyjednáváním s teroristy," řekl Zeman.
Procházka v Afghánistánu působil jako kynolog Centra vojenské kynologie Chotyně u jednotky, kterou tvoří především příslušníci speciálních sil. Zemřel loni 22. října na základně Šindánd v provincii Herát, když afghánský voják zahájil střelbu na projíždějící české vozidlo.
Na generálmajora byl prezidentem povýšen také válečný veterán Miloslav Masopust, dosavadní brigádní generál ve výslužbě. Stejnou hodnost získali šéf Generálního ředitelství cel Milan Poulíček, ředitel sekce podpory ministerstva obrany Štefan Muránský a zástupci náčelníka generálního štábu Milan Schulc a Miroslav Hlaváč. Generálporučíkem se stal zástupce náčelníka generálního štábu Jaromír Zůna.
Na brigádní generály byli spolu s Procházkou povýšeni štábní plukovníci - zástupce ředitele sekce rozvoje sil Petr Čepelka a zástupce ředitele sekce rozvoje sil Miloslav Lafek. Stejné hodnosti dosáhli policejní ředitel Jan Švejdar, ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel, velitel Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru Radim Řehulka, náměstek ředitele vězeňské služby Pavel Hadrava a ředitel Vazební věznice v Olomouci Jiří Ruprecht.
Slavnostní okamžiky na Pražském hradě. Pan prezident jmenoval nové generály. pic.twitter.com/z23rcg19aE
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) May 8, 2019
Procházkovo povýšení na brigádního generála Zeman loni dvakrát odmítl jako trest za to, že dva příslušníci jeho jednotky v Afghánistánu měli na helmách symboly nacistických jednotek SS. Procházka podle médií údajně nechal spálit potahy přileb s těmito symboly podřízených a většinu usvědčujících fotografií. Byl kvůli tomu vyšetřován a nakonec mu byl uložen kázeňský trest. O případu jsme psali ZDE.
Miloš Zeman dnes nakonec do generálských hodností jmenoval celkem 15 mužů. Nejvyšší hodnost armádního generála ve výslužbě získal Emil Boček, poslední žijící československý stíhací pilot z druhé světové války. Prezident o možnost jeho povýšení sám požádal. Povýšení na třetí pokus se dočkal zástupce ředitele Společného operačního centra ministerstva obrany Petr Procházka, který byl dosud plukovníkem.
Prezident Miloš Zeman ve středu podle očekávání opět nejmenoval generálem ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Vláda ho přitom navrhla do vyšší hodnosti jmenovat už třikrát. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v říjnu uvedl, že mu Zeman slíbil Koudelkovo povýšení. O napětí mezi Hradem a vedením BIS jsme psali opakovaně, souhrnně například ZDE.
Do Hořic a Velichovek na Náchodsku dnes dorazil konvoj americké historické techniky. Je připomínkou konce 2. světové války. Američané přijeli do Velichovek 8. května 1945, aby s německým maršálem Ferdinandem Schörnerem vyjednali kapitulaci.
Vzpomínkové akce se dnes zúčastnilo asi 25 vozidel, nejčastěji džípy, nákladní vozidla ze 40. let, a také přijely vozidla z pozdější doby, které se účastnily korejské a vietnamské války. Auta jela z hořického kempu na náměstí do Hořic a odtud pokračovala do areálu Lázní Velichovky, kde je pomník americké armády.