Poslední rozloučení s Wichterlovou se bude konat v rodinném kruhu v Praze, kde po konci druhé světové války s mužem žila, a pohřbena bude v rodném Prostějově.
Linda Wichterlová, rozená Zahradníková, se vdala za Ottu Wichterleho krátce před válkou, která přerušila její studium stomatologie. Válečnou dobu strávili manželé ve Zlíně, kde Wichterle pracoval ve Výzkumných chemických dílnách firmy Baťa. Po válce se přestěhovali do Prahy, kde pak mohla Wichterlová dokončit studium a později tam pracovala ve Výzkumném ústavu stomatologickém.
S manželem se podílela na vývoji měkkých kontaktních čoček. Postup výroby Wichterle vyvinul v roce 1961 na vlastnoručně zhotoveném zařízení z dětské stavebnice Merkur. Wichterlová pak muži pomohla doma vyrobit první čtyři tisícovky kontaktních čoček. "Čočky jsme vyráběli třikrát denně - ráno, než šel manžel do práce, poté druhou várku v době, kdy se vracel na oběd, a třetí večer," zavzpomínala před několika lety.
V roce 1968 manželé Wichterlovi podepsali manifest Dva tisíce slov, který vyzýval k demokratizaci společnosti za období komunistické totality. "Šla jsem tehdy v Prostějově po náměstí a byla tam podpisová kniha. Tak jsem se tam podepsala," uvedla podle webu Paměť národa.
Wichterlovi pak čelili perzekuci, Otto Wichterle mohl pracovat jen jako řadový vědecký pracovník. Rehabilitace se celá rodina dočkala až po roce 1989, kdy byl slavný vědec zvolen prezidentem Československé akademie věd, v jejímž čele působil tři roky.