Praha - Když Donald Trump vyhrál loni v listopadu prezidentské volby v USA, poslal mu Miloš Zeman blahopřejný a velmi lísavý dopis. Mimo jiné v něm napsal: "Moji oponenti mě nazývají českým Donaldem Trumpem… Takové nálepky si vážím a nikdy jsem ji nechápal jako urážku." Jednostránkový text byl sice plný pravopisných chyb, nicméně dobře vyjadřoval radost české hlavy státu nad událostmi za oceánem. Tím, jak moc si přeje Trumpa v Bílém domě, však Zeman zaujal svět o pár týdnů dřív, když otevřeně prohlásil, že kdyby byl americkým voličem, dal by hlas newyorskému magnátovi.
V kontextu státníků členských zemí EU šlo o vcelku raritní prohlášení, většina evropských lídrů totiž dávala jasně přednost demokratce Hillary Clintonové. Nad tím se pozastavila jak zaoceánská zpravodajská agentura Bloomberg, tak její francouzská konkurence AFP. "Role českého prezidenta je především ceremoniální, byť je formálně nejvyšším velitelem a má právo jmenovat soudce a guvernéra ČNB," vysvětloval reportér Bloombergu a připomínal, že podobně jako Zeman se zachoval ještě maďarský premiér Viktor Orbán.
Miloš Zeman si pozornost světových médií v naprosté většině případů vysloužil právě svým příklonem k populistické rétorice, vymezováním se vůči uprchlíkům, kritikou velmi vágního nepřítele v podobě politické korektnosti, obdivem k Číně nebo Rusku. Zkrátka ničím, co by navazovalo na odkaz prvního porevolučního prezidenta Václava Havla.
První opravdu velký mezinárodní mediální zásek se Zemanovi podařil na podzim 2014, když se v dnes už legendárním rozhovoru pro Český rozhlas nechal unést a sáhl po velmi sprostých slovech typu "kun*a". Jeho slovník se dostal až do Austrálie, vlivný americký deník Washington Post pomocí něj vykreslil neblahý stav české politiky a britský list Telegraph svůj článek opatřil titulkem Český prezident šokoval národ rozhovorem plným vulgarit. Většina médií v této souvislosti neopomněla zmínit Zemanovu lásku k alkoholu.
Byl to ten druh úsměvných zpráv, která se objevují i v českých médiích a jejich zahraničních rubrikách. Třeba když nějaký svérázný vladař z jihovýchodní Asie, například prezident Filipín Rodrigo Duterte, prohlásí něco, co lidem žijícím stovky a tisíce kilometrů přijde mnohem komičtější než jeho spoluobčanům.
Uprchlická krize jako organizovaná invaze
Přece jen serióznější výstupy si žádaly jeho projevy na půdě OSN a mezinárodních konferencí, kde pravidelně opakoval, že hlavním nebezpečím není Rusko, ale Islámský stát, a že proti terorismu je třeba bojovat odhodlaněji a pokud možno s bezpilotními drony. Na konci roku 2015 prohlásil Zeman ve vánočním projevu, že uprchlickou krizi vnímá jako organizovanou invazi do Evropy, což okamžitě obletělo celý svět včetně nezodpovězených otázek, kde k tomu má důkazy.
V říjnu 2016 na Rhódu šel ještě dál a nechal se slyšet, že statisíce nelegálních migrantů by se mohly deportovat buď na některé opuštěné řecké ostrovy, nebo na některé z neobydlených území v Africe. Svá slova pronesl na debatě pořádané blízkým spolupracovníkem Vladimira Putina Vladimirem Jakuninem.
Jeho návrhy, které bezprostředně odmítla většina politiků napříč EU, obsáhle popsaly například Financial Times a jen tím utvrdily Zemanovo mezinárodní postavení coby hlasitého odmítače imigrace. Ostatně pár dní před rhódskou seancí vydal deník Guardian profil českého prezidenta, v němž uvedl: "Prezidentova antimuslimská rétorika a kritika EU mu získala podporu doma a v okolních zemích, ale ve zbytku Evropy vyvolává otazníky."
Kauza Brady
Guardian podobně jako další zahraniční média si povšimnul změny, k níž u Zemana došlo. Když totiž nastupoval na jaře 2013 na Pražský hrad, říkal, že v něm přichází prezident, který na rozdíl od svého předchůdce bude podporovatel EU. Jenže v průběhu dalších let a s imigrační krizí na dohled, v níž rozpoznal vděčné politické téma, se od tohoto postoje posunul směrem k velké kritice a skepsi vůči Bruselu, s níž oslovuje své voliče.
Ti mu většinu jeho výroků a úletů odpustili, snad kromě dvou, jež měly odezvu i v cizině. Poprvé mu výrazněji klesla popularita v době, kdy se všemožně probíraly jeho vulgarity pronesené v rádiovém rozhovoru, podruhé byla patrná nervozita Zemana a jeho týmu, když se řešilo neudělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu loni na podzim. Na Staroměstské náměstí tehdy přišly desítky tisíc lidí, proti Zemanovi oficiálně vystupovali politici v podstatě všech stran a barev a nic z toho nemohlo ujít pozornosti zahraničních novinářů.
Agentura Reuters, od níž to pak převzala řada cizích médií, upozorňovala, jak Zeman dlouhodobě tlačí na intenzivnější vztahy s Čínou a že v tomto duchu zdůrazňoval i Bradyho synovci, ministrovi kultury Danielu Hermanovi, aby se nescházel s dalajlámou při jeho pobytu v Praze. A údajně mu pohrozil, že pokud se s ním setká, jeho strýc ze seznamu vyznamenaných vypadne.
Článek, který agentura Reuters vydala začátkem března v souvislosti s možnou kandidaturou, vykreslil Zemana také jako člověka se zálibou ve vepřových pochoutkách, cigaretách a alkoholu.
