Zeman navrhl na ombudsmanku bývalou ministryni Válkovou, opozice je proti

ČTK ČTK
13. 12. 2019 16:39
Prezident Miloš Zeman Poslanecké sněmovně navrhl na post veřejné ochránkyně práv bývalou ministryni spravedlnosti a současnou vládní zmocněnkyni pro lidská práva Helenu Válkovou (ANO). Zeman to uvedl v dopise poslancům.
Helena Válková.
Helena Válková. | Foto: Jakub Plíhal

Dopis zveřejnil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Napsal v něm, že chtěl navrhnout dva kandidáty, jeden z nich ale kandidaturu odmítl. V krátkém čase poté neměl dost času najít jiného vyhovujícího kandidáta.

Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona Sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát. Hlava státu i horní komora Parlamentu mohou předložit po dvou kandidátech, zákon připouští shodné návrhy. Funkce ombudsmana je neslučitelná s poslaneckou, kterou Válková zastává v současnosti.

Funkce zmocněnkyně pro lidská práva se Válková ujala letos v květnu, z rady pro lidská práva kvůli tomu odešel vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa, kterému vadí, že Válková byla před rokem 1989 v KSČ. Válková se na počátku 90. let angažovala v Občanském fóru a od ledna 2015 je členkou hnutí ANO, za které je od října 2013 poslankyní. Od ledna 2014 do března 2015 byla ministryní spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Zeman uvedl, že Válková je všeobecně známou a respektovanou osobností. "Jsem přesvědčen, že ji její dosavadní odborná praxe s konkrétními pozitivními výsledky a dlouholeté právní zkušenosti předurčují ke kvalifikovanému poskytování ochrany jednotlivcům před nespravedlivým jednáním nebo nečinností veřejných institucí, jak to pro takovou funkci zákon požaduje," uvedl Zeman.

Zástupci spolků a menšin navržení Válkové vítají, nepřekvapilo je

Zástupci některých nevládních organizací a menšin považují navržení Válkové za dobrou volbu. Za její působení v roli zmocněnkyně pro lidská práva ji převážně chválí. 

Válková po nástupu do funkce zmocněnkyně řekla, že její prioritou budou hlavně senioři a děti. Nedávno oznámila, že navrhne zřízení postu dětského ombudsmana. Vláda by na její popud měla jmenovat také koordinátora, který by se zaměřil na sjednocení agendy péče o ohrožené děti. Zřízení postu dětského ochránce i sjednocení péče dlouhodobě doporučuje vládní výbor pro práva dítěte.

"S paní Válkovou spolupracujeme. Jako zmocněnkyně pro lidská práva agendu dětského ombudsmana i koordinaci péče o ohrožené děti posouvá výrazně kupředu," uvedla Klára Šimáčková Laurenčíková z výboru. Válkovou si na pozici ombudsmanky dokáže představit.

"Paní profesorka Válková je člověk, který může funkci vykonávat. Ombudsman by neměl být aktivistický a sám se vlamovat do určitých záležitostí. Nemá nic explicitně řešit. Jeho hlavním úkolem je chránit lidi před úředníky, ne vstupovat do politiky. Dostává se pak zbytečně do sporů," řekl předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Věří, že Válková by jako aktivistka nepůsobila. Veřejný ochránce má na starosti dohled nad dodržováním práv zdravotně postižených.

Návrh Válkové na kandidátku na ombudsmanku nepřekvapil Czeslawa Walka ze spolku Prague Pride a z Koalice za manželství. "Tato volba se dala očekávat. Je to zkušená politička, což může pomoci. Anna Šabatová byla často blokována, což u paní Válkové být nemusí," uvedl Walek. Podle něj se dá nejspíš předpokládat, že by se Válková i jako ombudsmanka věnovala dál tématům, na která se zaměřila už jako zmocněnkyně. Díky působení v politice by mohla získat pro určité věci podporu a mohla by případných změn snadněji dosáhnout, míní Walek.

Opozice kritizuje členství v KSČ i přílišnou loajalitu k premiérovi

Předsedové opozičních stran se s návrhem prezidenta příliš neztotožňují. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a šéf Pirátů Ivan Bartoš poukázali na její členství v KSČ, Upozornili i na to, že odmítla senátní ústavní žalobu na Zemana jako pokračování boje o prezidentský úřad, nebo na výrok, že "ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo", za který se později omluvila.

"Mám za to, že existují vhodnější kandidáti než paní Válková, která má pošramocenou pověst členstvím v KSČ, vykazuje vysokou argumentační pružnost v případě, kdy je potřeba omlouvat problémy premiéra, či pronáší podivné výroky o budoucích výsledcích nezávislých soudních řízení. K hodnocení kvalit kandidátů bude vhodné počkat až poté, co dorazí nominace ze Senátu," napsal ČTK Bartoš. Senát navrhl Víta Alexandera Schorma, který je vládním zmocněncem u Evropského soudu pro lidská práva, a advokáta Jana Matyse.

"Je to politická trafika pro Hanu Válkovou, proti nimž tak vehementně ANO brojilo před volbami. Andrej Babiš (ANO) si zprivatizoval svými věrnými půlku republiky, nyní chce i úřad ombudsmana," poznamenal v reakci pro ČTK Petr Fiala (ODS).

 

Právě se děje

před 32 minutami

Policie porušila práva osmi lidí, když je nepustila protestovat proti Prague Pride, rozhodl soud

Policie zasáhla do práv osmi lidí, když je v roce 2014 nevpustila na průvod Prague Pride, kde chtěli proti akci protestovat. V úterý o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Žalobcům ale soud nepřiznal náhradu nemajetkové újmy, podle verdiktu je pro ně dostatečnou satisfakcí konstatování zásahu do práva. Soudy už jednou žalobu v minulosti zamítly, rozsudky ale zrušil Ústavní soud. Proti rozhodnutí mohou obě strany podat odvolání.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí v létě 2019 konstatoval, že policie má právo někomu prostřednictvím výzvy nařídit, aby nevstupoval na konkrétní místo, musí ale buď reagovat na chování daného člověka, nebo musí mít důvodné podezření, že má osoba v úmyslu použít násilí, případně násilím vyhrožovat anebo jinak narušit pokojné shromáždění. Právě právním názorem Ústavního soudu se obvodní soud řídil.

Soudce Jan Kobera tak v úterý rozhodl, že žaloba byla důvodná a výzva policie nebyla v souladu se zákonem. Policie podle něj měla mít konkrétní skutkové poznatky o tom, že by ze strany protestujících proti průvodu mohlo dojít k násilnému jednání. Žalobci požadovali za zásah do svých práv i náhradu nemajetkové újmy 20.000 korun, tu jim však soud nepřiznal. Ministerstvo vnitra, pod které policie spadá, jim musí zaplatit pouze náhradu nákladů řízení. Jednomu z žalobců ale soudy už v minulosti přiřkly 5000 korun za to, že byl neoprávněně zbaven osobní svobody.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 45 minutami

Dálnice D1 je po nehodě kamionu již v obou směrech znovu průjezdná

Dálnice D1 je po nehodě kamionu za Brnem 169. kilometru u Domašova na Brněnsku už průjezdná v obou směrech. Policie zhruba po 14 hodinách v 9:30 obnovila provoz směrem na Prahu, zhruba o hodinu později i provoz směrem na Brno, vyplývá z informací Ředitelství silnic a dálnic.

Bulharský kamion se převrátil v pondělí okolo 19:15 v zúženém úseku a zcela zablokoval oba směry D1. Při nehodě nikdo neutrpěl vážnější zranění, řekl už dřív mluvčí jihomoravských policistů Bohumil Malášek.

V kamionu byly krabice s pivem, které bylo potřeba přeložit do jiného vozu. Policie dnes ráno na twitteru uvedla, že v noci se podařilo havarovaný kamion vyprostit. Bylo ale třeba vozovku ještě uklidit, bylo také nutné opravit poničené dopravní značení a betonová dělící svodidla.

Kolona kamionů směrem na Prahu kolem 8:30 dosahovala zhruba 12 kilometrů, směrem na Brno byla zhruba sedmikilometrová. Doprava kolabovala především na objízdných trasách, kde se v ranní špičce tvořily kolony.

Zdroj: ČTK
Další zprávy