Historici tvrdí, že je jasné, že Karel Srp spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Nakolik jsou ale důkazy, že skutečně s StB spolupracoval, průkazné, když to sám Karel Srp může popírat? On navíc tvrdí, že žádné takové dokumenty neexistují.
Existuje několik svazků, kde jsou uloženy mikrofišové kopie dokumentů, které psali jeho řídící příslušníci Státní bezpečnosti s odkazem na informace získané důvěrníkem či agentem s krycím jménem Hudebník. Je zde uvedeno registrační číslo svazku, který byl registrován ke Karlu Srpovi. Vlastnoruční zprávy Karla Srpa byly bohužel zničeny při uložení tohoto svazku do archivu. Uvedené dokumenty se dochovaly ve svazcích osob, ke kterým byl důvěrník a posléze agent „Hudebník“ úkolován. Doposud byly nalezeny ve svazcích, které Státní bezpečnost vedla k lidem, které sledovala jako nepřátelské osoby. Jejich přehled je dostupný v otevřeném dopise, který napsal před několika dny Miroslav Vodrážka (nezávislý publicista – pozn. red). Velmi věcně zde také rozebírá možnou motivaci Karla Srpa pro spolupráci s tajnou službou.
Z debat ve veřejném prostoru to však stále místy působí, že to tak jednoznačné není.
Aby se situace více vyjasnila, archiv bezpečnostních složek by měl na internetu zveřejnit všechny relevantní archivní dokumenty o spolupráci Karla Srpa se Státní bezpečností. Ústav pro studium totalitních režimů by pak měla dodat historický komentář a Etická komise České republiky by měla podle mého názoru publikovat své zamítavé usnesení k Srpově žádosti o vydání osvědčení, že byl účastníkem protikomunistického odporu a odboje. Jistě tyto státní úřady najdou cestu, jak to udělat, aniž by porušily zákon o ochraně osobních údajů.
Mluvil jste o důvěrníku nebo agentu Hudebníkovi. Je ale prokázané, že se skutečně jedná o Karla Srpa?
Ano. Nejde jen o zápisy v příslušných registračních a archivních protokolech. Jak jsem již uvedl, konkrétní informace přináší jednak svazek StB vedený ke Karlu Srpovi a jednak spisy vedené k osobám, ke kterým byl úkolován. Jedná se o poměrně rozsáhlou dokumentaci, kterou podle mého názoru nebylo možné zfalšovat.
Etická komise
Celým názvem Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu se skládá z devíti členů. Po dvou členech volí a odvolává Sněmovna, Senát, vláda a Rada Ústavu pro studium totalitních režimů, jednoho člena jmenuje prezident, jehož rozhodnutí kontrasignuje premiér.
Člen komise musí být způsobilý k právním úkonům, spolehlivý a bezúhonný. Nesmí být pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin a svým jednáním v době nesvobody nesmí zavdat důvodu k pochybováním o řádném výkonu funkce člena komise, zejména o jeho nezávislosti nebo nestrannosti. Členové komise pobírají plat zhruba 120 tisíc korun ročně.
Komise vznikla na základě zákona z roku
2011. Provádí přezkum a rozhoduje o obnově řízení o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje.
Prezident Miloš Zeman ústy svého mluvčího ale upozornil, že by se měl brát v potaz celý jeho životní příběh. A jeho přínos v Jazzové sekci je nezpochybnitelný. Není to oprávněný argument?
Karel Srp byl nejen spoluzakladatelem Jazzové sekce, ale také jejím dlouholetým předsedou. Tato organizace sehrála v sedmdesátých a osmdesátých letech velmi významnou roli nejen v kulturní oblasti. Stala se nakonec také jedním ze symbolů boje za svobodu slova. Vydala velké množství různých publikací, uspořádala mnoho koncertů, festivalů, přednášek či výstav. Jejími členy byly tisíce převážně mladých lidí, pro které znamenala vedle jiného okno do svobodného kulturního světa.
Je nutné ovšem dodat, že to nevylučuje v určitém období spolupráci Karla Srpa se Státní bezpečností. Jeden z motivů byla patrně také snaha o zachování této organizace. Ale některé dochované dokumenty také svědčí o čistě osobních důvodech, které už s Jazzovou sekcí nemají nic či mnoho společného. Příběhy, kdy jeden člověk zastává během jednoho života různé role, a to dokonce i ve stejné době, nejsou jinak výjimečné. Karel Srp byl nejdříve několik let registrován jako důvěrník a následně jako agent StB. Teprve po několika letech byl zatčen a odsouzen k šestnácti měsícům odnětí svobody nepodmíněně.
Etická komise jménem svého předsedy vydala k tomuto případu usnesení, ve kterém se staví proti jmenování Karla Srpa. Je v ní ale někdo, komu jeho jmenování nevadí?
Byl jsem senátory zvolen do této komise teprve před několika dny. Mandát mi začíná teprve na počátku března 2017, kdy vyprší pětileté období mému předchůdci. Na úterním zasedání komise, kde se tato kauza řešila, jsem proto nebyl a nemohu na tuto otázku odpovědět. Ale neslyšel jsem, že by někdo byl proti usnesení, kterým komise vyjádřila nesouhlas s prezidentovým jmenováním Karla Srpa do této pozice.
Co by to pro komisi znamenalo, kdyby k jeho jmenování skutečně došlo? Byla by znevěrohodněna instituce jako taková, nebo by se ve skutečnosti vlastně příliš nestalo?
Vzhledem k tomu, že komise má devět členů, tak by to fakticky nepřineslo pro rozhodování asi nic důležitého. Ale jedná se o symbolickou věc a otázku věrohodnosti komise jako celku. Karel Srp si předtím požádal sám o vydání osvědčení a byl Etickou komisí kvůli spolupráci se Státní bezpečností odmítnut. Je absurdní, aby teď byl sám jejím členem a posuzoval ostatní. Poškozuje to obraz Etické komise. Je to zbytečná provokace ze strany prezidenta, který sám již v minulosti při kandidatuře Karla Srpa do Senátu čelil obdobné kritice. Také Karel Srp by měl mít podle mého názoru soudnost a nepoškozovat dobré jméno Jazzové sekce, jejíž zásluhy o nezávislou kulturu jsou touto kauzou poškozovány.
