Zeman je proti zahalování muslimek, stát je nemá povolovat

ČTK ČTK
15. 10. 2014 22:40
"Začíná to hidžábem a končí to burkou a je to šikmá plocha. Když po ní kloužete, tak už se nezastavíte," říká český prezident.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Stát by podle prezidenta Miloše Zemana neměl přiznat muslimským ženám právo zahalovat se například ve školách nebo zdravotnických zařízeních. Prezident to ve středu řekl v rozhovoru s ČTK. Diskuze o zahalování muslimek se v Česku rozvířila poté, co dvě dívky loni na podzim opustily zdravotnickou školu v Praze kvůli zákazu nosit muslimský šátek, takzvaný hidžáb.

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová kvůli tomu nyní požaduje změnu školního řádu školy. Má za to, že škola dívky nepřímo diskriminovala, protože muslimský šátek je projevem jejich náboženství navenek.

Zeman k toleranci muslimského šátku vyjádřil opačný názor. "Začíná to hidžábem a končí to burkou a je to šikmá plocha. Když po ní kloužete, tak už se nezastavíte," vyjádřil své přesvědčení.

Na otázku, zda by podobně měl stát postupovat i v případě projevů jiných náboženství, odvětil, že záleží na tom, do jaké míry je, nebo není dané náboženství agresivní. "Dnes už snad nepochybuje nikdo, že alespoň určitá část islámu, můžeme ji pro mě za mě nazývat radikální islám, fundamentalistický islám, extremistický islám, zneužívá náboženství a tedy i náboženských symbolů k útokům proti civilnímu obyvatelstvu," poznamenal.

Proti tradičnímu křesťanskému symbolu přitom prezident nic nemá. "Je něco jiného, když si dáte křížek na krk jako ozdobu a je něco jiného, když si tam dáte třeba hákový kříž," uvedl.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Stovky dětí odebraných na mexicko-americké hranici hledají rodiče

Právníkům a nevládním organizacím se nedaří najít rodiče 545 dětí, které byly odděleny od svých rodin na mexicko-americké hranici kvůli uplatňování politiky "nulové tolerance" vůči migrantům v letech 2017 a 2018. Na problém tento týden upozornil Americký svaz pro občanské svobody (ACLU).

Rozdělování rodin migrantů na hranici s Mexikem se uskutečňovalo na základě politiky nulové tolerance, kterou představila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v dubnu 2018. Postup vedl rozdělení mnoha rodin, než Bílý dům pod náporem kritiky od této praxe ustoupil. V roce 2018 bylo migrantům po překročení hranice odebráno asi 2700 dětí, uvádí deník The New York Times.

V červnu 2018 pak americký soud na základě žaloby podané organizací ACLU rozhodl, že úřady musejí do 30 dní zajistit opětovné spojení rozdělených rodin. Shledání dětí s rodiči se díky tomu podařilo dosáhnout u několika tisíc rodin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy